Street dance, mnoho tváří pouličního umění.

Street dance, mnoho tváří pouličního umění.


street dance 200Street dance. Pouliční tanec. Pojem, zahrnující taneční styly, které se vyvinuly mimo taneční studia, přímo v ulicích, na školních dvorech a v tanečních klubech. Začal se objevovat ve Spojených státech v roce 1970. Pod tento pojem patří taneční styly jako: Breakdance, Popping, Locking, Hip Hop, New style, House dance a C-walk. Tyto tance získávají stále více a více na popularitě. Lidé je  berou jako formu umění, lze v nich soutěžit a zároveň je to skvělý způsob, jak poznat spoustu nových lidí se stejným zájmem.


Street dance zahrnuje všechny pouliční tance, ve kterých si nachází stále větší oblibu mladá generace. Všechny styly jsou neoddělitelně spjaty s konkrétní hudbou a životním stylem. Každý z tanečníků se snaží si v rámci určitého tanečního stylu utvořit svůj vlastní osobitý styl. Improvizace je základem většiny pouličních tanců, i když i zde najdeme promyšlené choreografické prvky, smíšené právě s improvizací.


HIP HOP DANCE
Hip Hop se vyznačuje zejména svojí originalitou. Neexistují žádné předepsané kroky nebo vazby kroků. Každý může tančit Hip Hop podle svých pocitů a zapojit do tance svou vlastní improvizaci.
Kořeny nalezneme v éře prvotních komerčních úspěchů hiphopové hudby a to v osmdesátých letech minulého století. Hip hop dance je především vnějším označením černé duše, což znamená, že prakticky věrně kopíruje vývoj všech forem černošských tanců. Čerpá z afro dance, stepu, lindy hopu (tanec, založený na charlestonu), rockingu a dalších. Také je na tomto stylu patrný vliv jeho nejbližších předchůdců – funkových stylů a break dance. Vše je jen zaobaleno v modernějším přebalu, odlišném prostředí a hudebním stylu.
I když nemůžeme říci, že Hip hop dance založil ten a ten, má i on samozřejmě své průkopníky. Je to především Buddha Stretch a jeho taneční uskupení Mop Top a později Elite Force. Buddha je považován za vůbec prvního hiphopového choreografa. Sám však zdůrazňuje, že to neznamená, že by jím představované kroky a styly vymyslel.

street dance 2


HOUSE DANCE
Taneční styl, který se tančí na houseovou muziku a je odrazem naprosté uvolněnosti zejména horní poloviny těla, kdy tanečník „proplouvá a splývá s melodií.“
House dance představuje komplex vícero (klubových) tanečních stylů a technik, které se vyvinuly především v souvislosti s hudebním žánrem house. Tato hudba má své kořeny v americkém Chicagu, konkrétně v klubu zvaném Warehouse. V letech 1977 – 1983 zde, pro převážně černošské a latinské návštěvníky, hrával DJ Frankie Knuckles. Jeho mix disca, funku, soulu a elektronické hudby dal základ novému hudebnímu stylu, pro nějž se díky názvu klubu postupně ujalo označení house music. Tento styl se rozšířil i do Evropy, ale své základy jak hudby, tak i tance má v Americe.

POPPING
„Pop“ chápeme jako svalový „zásek“, který zakončuje kontrolovaný či nekontrolovaný pohyb tanečníka.
Popping je jedním z funk stylů, který se poprvé začal rozvíjet v průběhu 70. let. Za tvůrce tohoto stylu je považován Sam Solomon. Popping je postavený na kontrolovaných trhavých pohybech svalů v rytmu hudby. Využívá střídání uvolnění a prudkého stažení konkrétního svalu nebo svalové skupiny. Je to opravdu náročný tanečný styl a vyžaduje veliké soustředění a spoustu hodin tréninku. Traduje se, že při každém takovém škubnutí při tanci Sam údajně vydechl „pop“ a odtud vznikl název popping.


LOCKING
Sloužil hlavně k pobavení přihlížejícího publika. Tento styl se dá nejlépe popsat jako hravý tanec s přehnanými gesty a zřetelnými nevšedními rychlými pohyby, prokládanými krátkými pauzami, které jsou pro tento styl charakteristické. Locking je (vedle pouličních verzí stepu a jazz dance) považován za první skutečný street dance. Jeho zakladatelem je Don Campbell.
Předváděl svým přátelům a divákům své taneční kreace a tím tak pomalu utvářel styl, který byl později nazván locking. Většina lockingových kroků nebyla vytvořena, ale odněkud přejata a upravena. Významnou inspirací pro Dona Campbella byli Harold a Fayard Nicholasovi, legendární představitelé stepu a James Brown, zpěvák a vynikající showman, kterého netřeba představovat. Ve výsledku Campbell vše smíchal a jak už se začátečníkům stává, čas od času se zastavil v půlce kroku a váhal, jak dál. Campbellův taneční projev působil velmi zábavně a podle oněch váhání a náhlých zastavení byl pojmenován campbellocking (lock = zámek, zamknout) a později se ujal už jen název locking.


DANCEHALL
Tanec, který využívá technik afro shake a ragga. Tento tanec vyhovuje více ženám, díky jeho krouživým pohybům především boků a pánve, ovšem jej tančí čím dál častěji i muži, kteří si ho přizpůsobují do o něco tvrdší podoby. Za příklad dancehall hudby i tance by se dal označit videoklip k písni King The Dancehall od Beenie Man.

street dance 1


RNB a LA STYLE
Rnb je zkratka anglického výrazu pro hudební styl Rhythm and Blues. Původ tedy lze již dle názvu odvodit od afrických černošských rytmů. Tím, že docházelo k migraci a přesunům afrických otroků na různé kontinenty světa, se začala jejich kultura a především hudba mísit s místní hudbou, tancem a rytmy. V mnohých dnešních tancích nalezneme africké kořeny, což je právě to, co je pro nás dělá tak poutavé a lákavé.
Tím, že všechny tyto styly vznikaly na ulici, či v klubech v sobě mají kouzlo a osobitost každého z tanečníků, který dal vzniknout základu některému z kroků, který má každý nový tanečník možnost si improvizací upravit podle svého aktuálního pocitu a vnímání hudby. Je to neskutečná svoboda možností a způsob, jak se vyjádřit a seberealizovat beze slov. Tanec, ať už jakýkoli, dává člověku volnost, pocit štěstí a euforie. Street dance navíc dodává pocit sounáležitosti. Pocit, že tanečník někam patří, že není na „souboj“ se světem a každodenními starostmi sám.


 

Přihlášení



Solfánci obměkčí každé srdce

Solfánci jsou druhým počinem (po Indigových pohádkách) Martiny Mii Svobodové a ilustrátorky Lucy Bumkin. Zatímco Indigové pohádky oslavovaly lidskou kreativitu a zaměřovaly se na to, že každý z nás má moc tvořit svůj svět, pohádkový příběh Solfánci a Sluneční královna jsou o odvaze být tím, kým doopravdy jsme. Semtamindigo

Nikdy není pozdě zopakovat si češtinu

Pod projektem Červená propiska jsou dvě kamarádky z vysoké, Karla Tchawou Tchuisseu a Sabina Straková, které se rozhodly šířit své znalosti zábavnou formou na sociálních sítích. Jejich cílem je dostat nejčastější perličky k co nejširšímu publiku a odhalit záludnosti českého jazyka, na které nebyl ve škole čas a které vás i v dospělosti překvapí. Universum


Literatura

Česká erotická tvorba: Hedvábná past Markéty Harasimové

hedvabna past 200V říjnu si česká autorka románů pro ženy Markéta Harasimová vydala ve svém nakladatelství MaHa knihu Hedvábná past, která na jedné straně řeší brutální vraždy žen a na straně druhé se věnuje milostnému životu hlavní hrdinky. Ideální č...

Divadlo

Tajem staré lišky Báry Hrzánové: Báječný životopis svérázné herečky

hrzanova 200Životopisné knihy jsou mojí vášní. Ne, že bych je vyhledávala, ale když se mi dostanou do ruky, nepohrdnu a patřičně si je vychutnávám: pokaždé totiž mají jinou chuť. Záleží na osobnosti, o které je tu psáno. Jinak si čtu o Nigelle Lawson, jinak o Frediem Mercurym.

...

Film

Baltasar Kormákur zavítá v květnu do Prahy uvést svůj film Hluboko, výjimečný příběh o vůli a síle přežít

Hluboko plakat 200Mezinárodně vyhledávaný režisér, scenárista a příležitostný herec Baltasar Kormákur je v českém prostředí patrně nejvíce známý díky krimi snímku Severní blata (2006), který na ka...