Zatímco v době vydání, což bylo v roce 2000, bylo CD Vodopád hodnoceno jako skvělé popové album, jeho čerstvá a novotou vonící reedice na vinylu má možná ještě větší kouzlo. Jednak má (jako tomu bývalo za starých časů) atraktivní rozevírací obal s krásnými fotografiemi zpěvačky, jednak nabízí písničky, které nestačily zestárnout či zevšednět. Jedním slovem jde o projekt, který je svěží a příjemně jedlý i po těch šestnácti letech od vydání.
Může za to nejen styl, kterým se tehdy Helena Vondráčková začala ubírat, ale díky belgickému studiu i perfektní zvuk - a samozřejmě nápaditá dramaturgie. Jednotlivé písničky (ač každá jiná) drží neobyčejně pohromadě a tvoří celek, který se jen tak neoposlouchá.
Vodopád není ani vyloženě taneční album, i když o taneční písničky tam nouze není, ale tahle deska má prostě náboj. V hudbě, textech a perfektním Helenině zpěvu, která tak prožívala jeden ze svých pěveckých i uměleckých vrcholů. Měla samozřejmě na čem stavět, protože repertoár, který se jí tenkrát sešel, nebyl žádným tuctovým zbožím. Už jenom úvodní skladba To tehdy padal déšť, titulní Vodopád , píseň Tvou vůni cítím dál či (dnes už nesmrtelná) diskotékovka Dlouhá noc dělají z alba kultovní záležitost. Přitom já sám mám ještě hodně rád i další velice nosné tituly jako Sen je lhář, Jsem tvým andělem, Jeho království a To jen se mi zdá...
Vodopád zkrátka přišel v pravou chvíli a přinesl to, co už zpěvačka naznačila na předcházejícím albu Nevzdám se hvězdám (1998) - moderní zvuk, mladistvou image a totální odklon od broadway glamour stylu. Nepodbízel se, neburcoval a přesto sváděl. Dodnes se dá poslouchat právě díky silným a nápaditým písním, které neodvál čas. Vodopád má pro mne dodnes své kouzlo, a pokud si ho pustíte z vinylu, pak je to opět velká poslechová záležitost, luxusní pop pro dospělé. A pak, že dvakrát do téže řeky nevstoupíš...
Foto archiv autora
| < Předchozí | Další > |
|---|
Březen býval měsícem knihy, starší ročníky si to dobře pamatují. Asi i v dřevních dobách býval touto dobou propad prodejů (i když se na ně asi tenkrát tolik nehrálo) a tak byl jarní měsíc vybrán jako vhodný ku čtení. Na nějaký čas nám, milovník...
Jaroslav Dušek v této knize předestírá mimo jiné, také velice zajímavý trend do budoucnosti. Je odvozený od toho, co přirozeně kolem sebe vidí a není tak úplně špatný. Líbilo se mi, že tato kniha mi přivodila úplně jiné myšlenky a vize ohledně b...
Společenský román o herečce, která hledá opět cestu ke své sestře, vás zatáhne do divadelního prostředí a dotkne se jak sourozenecké rivality, tak také sesterské lásky. Ústředním motivem knihy pln...
Pokud by se v polovině třicátých let minulého století vyhlašovala anketa o nejkrásnějšího filmového herce či milovníka, zvítězil by Rolf Wanka. Patřil k filmovým idolům, kterého milovaly služky, úřednice stejně jako dámy z vyšší společnosti. Potvrdil...