Zajímavého předskokana měl 26. června v Kroměříži zpěvák David Deyl. Nešlo o žádnou začínající kapelu či zpěvačku, nýbrž o taneční skupina M Dance crew KM, která těsně před Davidovým koncertem předvedla ve foyeru Domu kultury v Kroměříži - opět s velkým úspěchem - číslo Fialovej úlet. Přitom stačila odprezentovat i své dva videoklipy. Teprve potom následoval více než devadesátiminutový koncert. A bez nadsázky lze říct, že měl skvělou atmosféru, což ocenil i samotný zpěvák, který v závěru svého vystoupení vyjádřil díky jak publiku, tak pořadateli.
I v Kroměříži David Deyl přesvědčil, že je zpěvákem s velkým hlasem a pestrým repertoárem. Snad jen skalní publikum ví, že drtivou většinou písní si komponuje sám. Navíc měl za zády sehranou kapelu, na kterou se může spolehnout a může tak odzpívat všechny své zásadní písně. Souhra a profesionalita byly znát i v náročnějších skladbách, což pasuje celý tým do první ligy naší pop scény.
"Jsou to vlastně už kamarádi, kteří se mnou hrají skoro šest let," přiznává David Deyl. "Nově k nim přibyl klavírní virtuóz Václav Krahulík, kterého obdivuji již z dob mých studií na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem, kde působí jako pedagog. Václav je pro mne pokračovatelem Rudolfa Rokla - a to doslova! Jinak kapelníkem je Petr Šťastný, který hraje na kytaru. Zároveň vyučuje na ZUŠ v Kutné Hoře a hraje v projektu Salome. Na violoncello hraje Šimon Marek, student HAMU a zakladatel Kvintesence Quartetu. Lukáš Čunta čaruje na baskytaru a Ondřej Veselý hraje na bubny a perkuse."
V takřka dvouhodinovém programu nabídl David Deyl nejen hity (Akorát, Počítám, Lež a nech si zdát), kterými se v posledních letech zapsal do povědomí rozhlasových posluchačů, ale i několik cover verzí známých skladeb (Holubí dům, Cítím - Feelings) či skladeb z posledního alba V ozvěnách, které ho představilo jako interpreta žánru zvaného classical crossover.

"Publiku se album líbí a dokazuje to reakcemi na koncertech," potvrdil samotný zpěvák. "Classical Crossover je žánr mému srdci nejbližší a děkuji bohu, že jsem našel ten správný směr. Díky mému klasickému pěveckému vzdělání u paní profesorky Slavíčkové mohu konečně v tomto žánru využít naplno své hlasové dispozice. Jinak vždy hrajeme live! Snažím se hrát písně, které lidé znají z rádií, ale také nové z alba V ozvěnách. Nově hrajeme i cover Holubí dům, která má u publika úspěch, což nás velmi těší. Nejdůležitější je pro mne předat emoce z pódia do publika. O to se vždy snažím, aby lidé odcházeli z koncertu s prožitkem."
Odměnou za precizní zpěvácký výkon a suverénně odvedený koncert, v němž došlo i na několik vtípků, mu byla atmosféra, kterou nadšené publikum ve slušně zaplněném divadelním sále dokázalo vytvořit. Muzikální publikum šlo s Deylem písničku po písničce, některé refrény odzpívalo společně se svou hvězdou, ale hlavně nešetřilo potleskem a spokojeným jásotem.

Po koncertě následovala hodinová autogramiáda, během které populární zpěvák podepisoval fotografie a cédéčka a nakonec se také fotil se svými fanynkami. I když musel být unavený, jeho pohodový úsměv a ochota plnit další a další žádosti o fotografování byly až obdivuhodné. Ostatně i v tomto momentě se projevil jako velký profesionál.

"Dosud jsem znala jeho písně pouze z radia nebo viděla jeho videoklipy," říká členka taneční kroměřížské skupiny M Dance crew KM Soňa Drábková. "Ovšem vidět tohoto charismatického muže a hlavně slyšet jeho zpěv naživo, to byl pro mne nádherný a nezapomenutelný zážitek. Pan Deyl má hlas jako zvon, ale umí i ztišit a zpívat jakoby k jednomu jedinému posluchači, chvílemi mě až mrazilo a z jeho emotivních textů jsem slzela dojetím. Navíc má kolem sebe perfektní mladé hudebníky. Když pak jeho koncert skončil a začala autogramiáda, opět jsem musela ocenit jeho profesionalitu, a to, jak byl milý, příjemný a vstřícný. Naprosto si mě získal svým umem, ale i chováním vůči fanouškům. Ta jeho pokora, trpělivost a úsměv na tváři... Bylo mi ctí mu dělat s naší taneční skupinou předskokana."
Foto Tomáš Svoboda
| < Předchozí | Další > |
|---|







Elaine Lóre je plzeňská malířka posouvající hranice moderního abstraktního umění. Na sociálních sítích má dva a půl tisíce příznivců Někdo by si mohl myslet, že Elaine Lóre je pseudonym, ale nikoliv, je to její civilní jméno. Narod...
Umíte přesně určit hranice své představivosti? Co je pro vás tak akorát a co je už příliš? Belgické uskupení CAMPO se vás neptá, co zvládnete vydržet, parta z Gentu jen předvádí a neručí za následky (a možné psychosoma...
V roce 1988 spatřil světlo světa druhý díl Qatsi trilogie, který jeho autor Godfrey Reggio nazval Powaqqatsi. Překlad znamená „život na úkor někoho jiného“ a vyst...