Jaké ulice a náměstí se vyskytují v Praze
Banner

Jaké ulice a náměstí se vyskytují v Praze

Tisk

prazsky ulicnik perexČeština je jazyk hravý, tak dokazuje název encyklopedické knihy PRAŽSKÝ ULIČNÍK. Nepojednává totiž o žádném malém nezbedovi v pražských ulicích, nýbrž o jejich pojmenování. V abecedním pořadí shrnuje názvy veškerých veřejných prostranství, jaká se v Praze a v přilehlých částech vyskytují. Tím se mají na mysli nejen ulice a náměstí, ale také parky, sady, tunely, mosty apod.

Publikaci doplňuje stostránkové rejstříky, jak starých (dnes již nepoužívaných) českých názvů, tak německých, samozřejmě opatřených nynějším pojmenováním – třeba taková Husova ulice se tu v průběhu staletí mihla snad ve čtyřiceti případech. Dnes ji nalezneme na Starém městě a z hesla o ní snadno zjistíme, že prošla mnohými názvovými změnami: v nejstarších dobách se jednalo o Vyšehradskou cestu, poté se jí říkalo U sv. Jiljí, Dominikánská…

Kniha úžasná a fascinující
U Pražského uličníka, opatřeného několika dobovými plány města, oceníme početné archivní fotografie, kresby i nynější barevné průhledy na popisovaná místa, uvozují cenné historické stati. Dovíme se z nich, že tradice sestavování názvových seznamů sahá daleko do minulosti, od nejstaršího českého nás dělí zhruba dvě staletí. Odhaduje se, že ve středověku se Prahou vinuly zhruba dvě stovky ulic a náměstí. Až za císařovny Marie Terezie, kdy se jejich počet rozrostl asi o polovinu, byl vydán dekret, který nařizoval číselné označení všech budov – a jejich očíslování se z důvodu výstavby dalších domů několikrát měnilo. Orientaci ztěžovalo i častá přejmenovávání ulic. Dnes bychom jich v Praze nalezli bezmála osm tisíc…

prazsky ulicnik Kozna

Kožná ulice

Velice podnětná, mnohými obrázky proložená studie se vztahuje k vývoji označení ulic. Úplně nejstaršími jsou domovní znamení, která ve středověkém městě stačila k bezproblémovému nalezení příslušné usedlosti. Samotné názvy ulic, už v časech habsburské monarchie (a nikoli jen za německého protektorátu, jak se mylně domníváme) důsledně dvojjazyčné, se původně malovaly přímo na stěnu domů, teprve později se začaly přitloukat barevně vyvedené tabulky – dnes s bílým písmem na červeném podkladu a jednoduchým zdobným rámováním, rovněž bílým. V současné době se na stěnách můžeme setkávat se všemi možnými typy označení, protože se nikdy nepodařilo vyměnit je najednou žádoucí variantou.

prazsky ulicnik  Snemovni

K čemu se názvy vztahují
Zajímavá je rovněž stať objasňující původ názvů: odkazují k poloze či místu, kde se ulice nachází, k městům, horám či řekám v Česku i zahraničí, k řemeslům o v dané lokalitě již dávno neprovozovaným či dokonce zaniklým, ale často se vztahují k jménům skutečných i mytických osobností. Která jména byla volena (a případně nahrazována) nejčastěji? Vedle výše zmíněného Husa to byli Karel Havlíček Borovský, Jan Žižka, Jan Amos Komenský, Bedřich Smetana, František Palacký, Alois Jirásek, Jan Neruda, Božena Němcová

prazsky ulicnik  vaclavske nam

Václavské náměstí

Se jmény tak říkajíc klasickými a vlasteneckými větší problémy nebyly, zato jména mnohdy ještě žijících lidí, která odkazovala k turbulentním novodobým dějinám, bývala odstraňována, stačí připomenout Stalina (včetně destrukce jeho velkopomníku) nebo Gottwalda, nemluvě o Reinhardu Heydrichovi, jenž po atentátu na něho získal „své“ nábřeží, dnes rozdělené mezi Masaryka, Rašína a Smetanu. V zásadě ovšem platí, že čest pojmenování by měla být prokazována toliko již nežijícím jedincům, kteří se – ať již skutečně nebo domněle – nějak zasloužili o stát či národ, vynikli v nějakém oboru. Byť můžeme očekávat, že budoucí věky budou opět upřednostňovat své aktuální zasloužilce.

Příručka, kterou je třeba aktualizovat
K masivnímu přejmenovávání docházelo najmě v okamžicích nějakých historických zlomů – např. po vzniku samostatné československé republiky (1918), po nástupu komunistů k moci (1948), po pádu bývalého režimu (1989), ale také při jakékoli rozšiřující se zástavbě. Proto bylo nutné dosavadní knihy aktualizovat: také tato kniha navazuje svého trojdílného stejně nazvaného předchůdce, jehož první část vyšla před více než čtvrtstoletím. Jsou podchyceny dokonce změny, k nimž došlo v průběhu loňského roku.

Pražský uličník, knihu přehlednou a maximálně úplnou, vytištěnou velice kvalitně, lze tedy používat i jako pomůcku pro snazší orientaci např. v reprezentativním díle, jakým jsou několikasvazkové Umělecké památky Prahy, kde se bez nadsázky popisuje doslova každý dům. A žádný internetový prohlížeč nemůže takový skvostný počin, jakým Uličník každopádně je, plnohodnotně nahradit.

prazsky ulicnik obalka

Barbora Lašťovková, Marek Lašťovka, Kateřina Jíšová, Josef Třikač, Václav Ledvinka:
Pražský uličník. Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství
Vydala Academia, Praha 2022. 884 stran
Foto: kniha

Hodnocení: 100 %

Pražský uličník. Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. přepracované a doplněné vydání – Academia


 
Banner

Přihlášení



Ráda bych si zazpívala s Jaroslavem Svěceným

Zpěv ji okouzlil již v dětství. Studium na konzervatoři nevyšlo, touha po zpěvu ale zůstala a nakonec se na základě konkurzu dostala do operetního souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde pak zpívala i v opeře. Po odchodu z angažmá v divadle nadále hostovala. Pak několik let vystupovala v Německu a skandinávských zemích. Po návratu do Čech působila ve finančnictví a nakonec se ke zpěvu Miriam Čížková vrátila. Dnes nejen koncertuje, ale také vede dětský pěvecký kroužek Svět kvítek.

Olomoucká Liška B. je inscenace půvabná a svébytná i díky silné hudební složce

Kdysi jsem viděl v hukvaldském amfiteátru operu Příhody lišky Bystroušky, což na mě natolik zapůsobilo, že jsem se stal milovníkem hudby Leoše Janáčka. Jenomže očekávaná premiéra inscenace nazvaná Liška B., která proběhla v pátek 19. ledna v Moravském divadle Olomouc, je přece jenom jiná písnička. Nicméně i hudební stránka nové inscenace je velmi silná.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Na jazzu mi imponuje improvizace a fakt, že skladby na každém koncertě znějí trochu jinak

Sisa FeherováMultiinstrumentalistka, zpěvačka, textařka, skladatelka, to vše je Sisa Fehérová, která vystupuje se sextetem Sisa Feher & KHI, v triu Bardo a pořádá sólové koncerty. V současnosti připravuje album Mammatus a přiznává, že je její profese ta...

Machiavelliho Vladař – cynik nebo realista?

Politika je umění, jak zacházet s mocí, aby se dosáhlo úspěchu. Má se zabývat tím, co je, nikoli tím, co by mělo být. V politice neexistují zcela bezpečné směry, obezřetnost spočívá ve výběru těch nejméně nebezpečných.

Čtěte také...

Pětašedesátiny slovenského souboru v Praze, třicátiny Limbory

limbora200Krok za krokom celým rokom. Takový název nesl slavnostní galavečer v Divadle na Vinohradech, který se konal k 65. výročí slovenského souboru v Praze a 30. výročí folklórního souboru s názvem Limbora, ve kterém tančí všechny věkové kategorie: od m...

Z archivu...


Literatura

Skutečný příběh ženy, která svou obětavou péčí věnovala dětem i matkám skutečný dar života

Dar zivota perexEdna Adan Ismail byla první somálskou dívkou, která získala stipendium na ošetřovatelskou školu ve Velké Británii. Psal se rok 1954 a Edna tušila, že tohle je první krok ke splnění jejího velkého snu – založit vlastní nemocnici.

...

Divadlo

Putování za zaniklým divadlem

Divadla 200V  tematické edici Zmizelá Praha právě teď vydává nakladatelství Paseka ve spolupráci s Národním muzeem (jeho Divadelním oddělením) práci teatroložky Olgy Vlčkové (*1976) s názvem Divadlo a divadelní scény.

...

Film

Film S tebou mě baví svět slaví čtyřicáté narozeniny

s tebou me bavi svet 200Každý rok se těšíme, až jej budou o vánočních svátcích vysílat. Film o rodinné výpravě na chalupu v beskydských horách, kde děti zažívají zimní dobrodružství spolu s jejich tatínky. Řeč je o nepřekonatelném díle Marie Poled...