Od konce minulého roku jsou vystaveny v holešovské kavárně U Ámose černobílé fotografie Robert Rohál. A i když měla být v prvním březnovém týdnu výstava skončit, nakonec je všechno jinak a výstava je prodloužena snad až do konce dubna. Své černobílé snímky zde představuje člověk výjimečného talentu, kulturního přehledu, vnímavosti, píle i stálého zaujetí různými formami umění, což prokazuje i svými knihami i články v médiích.
Na otázku, jaké fotografie v Holešově vystavuje, Robert Rohál říká: „Nejsou to nové fotografe, ale spíš ty, které se líbily na minulých výstavách v rámci Česka asi nejvíc. Vesměs jde o portréty známých žen, což je vždycky vděčné. Ale de facto se s těmito fotografiemi vlastně letos loučím, snad proběhne možná ještě jedna výstava s mými „kráskami“ v Olomouci, ale tím to hasne.“
Je pravda, že v posledních patnácti letech vystavoval holešovský autor převážně kolekce, které měly jedno téma anebo portréty známých osobností z kulturního světa. A když by měl spočítat, kolik hvězd mu během času zapózovala, tak to vypadá na číslo padesát.
Přesto se ale nevěnuje jen fotografování, má za sebou padesát knih, ale roky píše do médií rozhovory se zajímavými lidmi, recenze na divadelní představení, hudbu a filmy. Vedle toho připravuje a organizuje výstavy pro Dům kultury v Kroměříži. Jde o kurátorskou práci, ve které se očividně našel.
„Pro letošní rok jsem připravil pro kroměřížský kulturák přibližně patnáct výstav, kde se budou prezentovat zdaleka nejen místní kumštýři, ale i několik zajímavých malířů z Česka. A protože jsem neměl v Kroměříži výstavu asi tři roky, chystám i tu svou. Měla by proběhnout až na konci letošního roku, ale tentokrát to nebudou černobílé portréty a slavné tváře. Spíš to budou fotografie v barvě zachycující krásu na místech, kde to mám rád. Není to je jen rodné město jako je Holešov, ale také Olomouc, Kroměříž, Praha a také některé hrady a zámky,“ tvrdí Robert Rohál.
Aktuální výstava Roberta Rohála, kterou můžete vidět v sympatickém prostoru holešovské kavárny U Ámose do konce dubna, přináší výběr dvanácti fotografií z poměrně rozsáhlé fotografické kolekce Neobyčejně obyčejní – Obyčejně neobyčejní.
Zdroj foto: archiv Robert Rohál
| < Předchozí | Další > |
|---|
Zatímco v říjnu proběhne v Přerově jubilejní 40. ročník Československého jazzového festivalu, další neméně významné jubilem oslaví i Rudolf Neuls. Už třicet let působí jako ředitel tohoto velkého jazzového svátku. Dříve profesionální hudebník a velká osobnos...
Kubismus se poprvé objevil začátkem 20.století. Jeho „otcem“ je jeden z nejznámějších umělců nejen své, ale i naší doby, Pablo Picasso. Prvním kubistickým obrazem se tak staly jeho Slečny z Avignonu. Kubismus se jako první umělecký styl snaží ...
Už to slovo nedokončená provokovalo výstavu navštívit a zjistit, co se skrývá za ním. Ústeckou Severní terasu jsem vždy považovala za místo vhodné nejen k bydlení, ale hlavně k žití, je tam úplně vše, co člověk k němu potřebu...
Mám dojem, že nesu dříví do lesa, nebo sovy do Athén. O této inscenaci bylo toho asi napsáno dost. Vždyť premiéra byla v listopadu roku 2016 (!). To ještě nikdo netušil, že lidstvo napadne pandemie čínské ch...
Dalším z filmů, které je možné zhlédnout na festivalu Severská filmová zima je norský film se zvláštním názvem Ženy v příliš velkých pánských košilích. Film v sobě spojuje osudy tří žen, které se proplétají navzájem v norském městě Trondheim. Na diváky ta...
