Jak vyhlížela čelední služba v Čechách v raném novověku

Jak vyhlížela čelední služba v Čechách v raném novověku

celedni sluzba perexHistoriky převážně zajímal (a stále zajímá) život mocných tohoto světa, protože právě o nich se dochovalo nejvíc podkladů – jak se oblékali, co jedli, jakými zvyklostmi se řídili. O svět poddaných se badatelé zajímali mnohem méně i proto, že dávní kronikáři je pomíjeli. Poddaní, pokud si nestěžovali, nebouřili se či netropili nějaké protivrchnostenské ohavnosti, jak znělo někdejší označení, se nejčastěji stávali pouhými číselnými údaji v nejrůznějších seznamech, které o nich byly vedeny. (Poddaní nezanechávali nějaké své vzpomínky, ostatně málokdo se uměl podepsat, neřkuli že by zvládal psát.) Na nejnižším stupni se ocitala čeleď obého pohlaví, sloužící na dvorech, městech i vesnicích, to znamená mnohdy i u těch, kteří sami byli někomu poddáni. Podrobně o tom pojednává LADISLAV NEKVAPIL v knize ČELEDNÍ SLUŽBA V ČECHÁCH V RANÉM NOVOVĚKU, loni vydané pardubickou univerzitou.


Jak se dovíme hned z předmluvy, autor vychází z vlastní disertační práce, která ovšem už v názvu neskrývala, že se soustředí hlavně na teritorium východních Čech (jmenovitě velkostatek Choltice, což je městys v pardubickém okrese). Nyní je ovšem zaměnil za celé Čechy, aniž by ovšem rozšířil pramennou základnu. Takže nadále vychází ze zjištění, která se vztahují k východním Čechám, ale zobecňuje je. Jistě však lze souhlasit s tvrzením, že „člověk raného novověku přemýšlel jinak než člověk 21. století, jelikož měl víru v Boha, přírodu, rodinu a tradice, tedy hodnoty, které dnes původně křesťanská společnost z dlouhodobého hlediska dobrovolně a systematicky opouští.“

celedni sluzba

Choltický zámek

Jak služebná ke štěstí přišla

Nutno ocenit, že Nekvapil, zaměstnanec pardubického muzea, zpracoval rozsáhlé archivní fondy. Nahlédl do matrik, církevních archivů, avšak nejčastěji vycházel z choltických soupisů poddaných, vedených v průběhu 17. a 18. století. Vytáhl z nich mnohé překvapivé údaje o privátních osudech, dokonce přiblížil počínání ženy, která se v pouhých šestnácti letech provdala za muže o šedesát let (!) staršího, u něhož nejprve sloužila - a jejich svazek byl obdařen nejen dětmi, ale zřejmě i rodinnou pohodou. Seznámil se s nejstaršími prameny (první čelední řady pocházejí z poloviny 16. století), zužitkoval i další dobové zdroje později otištěné, třeba Berní rulu a Tereziánský katastr, rovněž materiály publikované v Archivu českém. Prostudoval obsáhlou odbornou literaturu, včetně Pekařovy průkopnické Knihy o Kosti, od jejíhož sepsání nás dělí více než jedno století. A sotva se podivíme množství odkazů na historika Eduarda Maura, jenž Nekvasilovi disertační práci vedl…

Čeledín poddanský, dvorský a zámecký


Kniha se přidržuje obvyklého členění obdobných prací: nejprve seznamuje s dosavadním výzkumem čelední služby, poté autor probírá jednotlivé prameny, metodiku a názvosloví. Obsáhle zkoumá právní postavení sloužících v kontextu vývoje českého pracovního práva. Samozřejmě převažují údaje normativního charakteru, které se mohou lišit od reálné (zvykové) praxe, speciální kapitola se týká nucené služby. A zjistíme, že leckdy stačilo nechat se odvést do armády, aby člověk unikl svému údělu. Čelední služba, z níž se bylo možné vyvázat např. sňatkem (ale i ten vrchnost povolovala!), se přitom dělila do několika kategorií: pokud pomineme řemeslo, jednalo se o typ služby poddanský, dvorský a zámecký. Připojené tabulky a přehledy pak dokládají konkrétní výčtové hodnoty.

Sviňák - dříve zaměstnání, dnes nadávka

Druhá polovina knihy pokrývá čelední službu ve východních Čechách, v první řadě pak na již zmíněném panství Choltice.  Nekvapil shrnul dostupné informace o jeho rozličných  šlechtických majitelích, přidává správní, hospodářskou i demografickou charakteristiku. Ostatně měnící se počty obyvatelstva a jeho věkové rozvrstvení tvoří důležitou položku. Nekvapil dokládá základní parametry čelední služby včetně postavení sirotků (a ti rozhodně nebyli zanedbatelnou skupinou), zohledňuje mzdové náklady: třeba nejmladší čeleď - zhruba do 15 let -  pracovala jen za „slušný oděv“, takže zaměstnavatel jí poskytoval jen ošacení a stravu. Do služby, často mnoholeté, se tudíž vstupovalo již od útlého věku, třeba dobytek pásli skotáci řekněme od devíti let; ostatně ještě ve 20. století za prvorepublikového Československa bývalo běžné, že o husy na pastvě se staraly děti předškolního věku. Také si uvědomíme, že některé výrazy dnes vnímatelné jako nadávka tehdy označovaly zaměstnání – třeba takový sviňák měl na starosti prasata.

Cenný vhled do tématu čelední služby


Nekvapilovu knihu, která vyšla v nákladu pouhých 200 výtisků, považuji z ryze laického hlediska za cenný, byť čtenářsky ne vždy přitažlivý, spíše studeně faktografický vhled do málo zpracovávaného tématu čelední služby, omezeného na úzce vymezenou lokalitu – jakkoli se srovnávacími exkursy do jiných oblastí, třeba na jihočeské Protivínsko. V této souvislosti lituji, že badatelé se soustředí především na šlechtické majetky, zatímco městům rovněž vlastnícím poddanské vesnice i čeleď se věnuje málo pozornosti – mám na mysli třeba jihočeský Písek, dosud zcela opomíjený. Dokonce se tam v 18. století vyskytl případ sloužícího, jenž (marně) žádal o povolení, aby se namísto dosavadního hospodáře mohl ujmout rodného gruntu v Putimi, kterou Písek tehdy vlastnil. A v posledku mi trochu vadí, že autor používá majestátního plurálu, kdysi příslušného třeba panovníkům: nepíše „zjistil jsem“, nýbrž „zjistili jsme“. Neuropatolog František Koukolík o takovém bezdůvodném vyjadřování soudí, že se jedná znak narcistické psychopatie…

celedni sluzba obalka


Ladislav Nekvapil: Čelední služba v Čechách v raném novověku. Právní, sociální a ekonomické aspekty
Vydala Univerzita Pardubice v roce 2020. 383 strany


Hodnocení: 90 %

Foto: kniha


https://eshop.upce.cz/publikace/9006478/


 

Přihlášení



Soutěže

Strhující závěr oblíbené dystopické trilogie o smrtkách

Po potopení plovoucího města Trvalka a zmizení Citry a Rowana stačilo několik let, aby se celý svět od základů změnil. Smrtka Goddard se stal vrchním sekáčem ve StředoMerice a tím jeho plány rozhodně nekončí. Chce, aby svět ovládli smrtky nového řádu. Nakladatelství YOLI

Nebuďte plýtváci, neplýtvejte!

Kniha Vodavoděnka původně vznikla jako diplomová práce v Ateliéru ilustrace na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni. A to s tím, že se jednalo o autorskou uměleckonaučnou enviromentálně zaměřenou knihu pro děti od osmi let zabývající se vodou a její ochranou. Nakladatelství Pikola

Rozhovor

„Z VIP večírků jsem šel do fekálií a kanálů,“ směje se Roman Buťa

altČeský rybníček je malý. A každá tvář v něm hned upoutá pozornost. Obzvlášť, když je to někdo mladý, talentovaný a nadšený nejen do práce, ale i do životního optimismu. Roman Buťa rozhodně někým takovým je. Publikum si získává už více než deset let ...

Hledat

Videorecenze knih

Láká vás včelařství? Pak si nenechte ujít tuto audioknihu

V nakladatelství Kazda vyšla po knize i audioverze titulu Srdce včely má pět komor s podtitulem Jak jsem se stala včelařkou od autorky Helen Jukes. Nakladatelství Kazda

Čtěte také...

Zachovat! aneb Jak se restaurují vzácné knihy? Uvidíte v Klementinu!

restaurovani knih eva hodikovaVlastnit knihu kdysi znamenalo velké bohatství. Takový spis mohl ve středověku mít cenu třeba tří dobře vykrmených krav. Dneska už jsou sice ceny knih na trochu jiné úrovni, ale přesto by s...

Z archivu...


Literatura

Šaman vidí lidem do hlavy a neví, co s tím

saman 200V nakladatelství Práh vyšla v loňském roce kniha Šaman od Martina Fendrycha, který po odchodu z politiky řídil deník Respekt a nyní pracuje jako komentátor a glosátor serveru Aktuálně.cz. Kniha mě nalákala svou anotací a také jsem si říkala, že si po...

Divadlo

a-á-a-á-a

kavarna 200Švandovo divadlo uvedlo v sobotu 28. dubna 2018 premiéru hry Kauza pražské kavárny. Na vzniku inscenace se podíleli sami herci divadla pod vedením Jacoba Erftemeijera, který hru také režíroval. Pražská kavárna – útočiště intelektuálních povalečů ...

Film

Kontroverzní Bojovnice zanechá mnoho rozporuplných pocitů

bojovniceFilmů o neonacismu a skinheadské subkultuře bylo již na filmových plátnech několik. Některé byly více, některé méně úspěšné, ale vždy dokázaly šokovat i zaujmout určitou sortu diváků. S podobným záměrem přichází do kin i film Bojovn...