Z čeho povstalo lidstvo?

Z čeho povstalo lidstvo?

homo 200Odedávna vzrušuje lidskou představivost, když se vědci pokoušejí vyvodit, jakými zákrutami se ubíral vývoj dnešního homo sapiens (neboli člověka moudrého), když hledají spojovací články k jeho stále vzdálenějším předchůdcům. A vydávají o tom obsáhlá pojednání. Před časem jsme psali o knize Jiřího A. Svobody Předkové, nyní se můžeme začíst do neméně podrobného spisu Václava Soukupa Prehistorie rodu Homo.

 


Autor se hned na prvních stránkách přiznává ke vzrušení, jaké zažíval při pohledu na kostru Lucy, pradávné předchůdkyně současných lidí. Žila zhruba před třemi miliony let v dnešní Etiopii a návštěvníci výstavy o smrti, v této době pořádané v Národním muzeu, ji tam dokonce mohou na vlastní oči spatřit (tedy kopii, pravý exponát si Etiopané prý hlídají jak oko v hlavě).

Soukup ovšem neprobírá jen prehistorické etapy vývoje člověka až k jeho dnešnímu stavu, všímá si širších souvislostí kulturních i ekologických. Nejprve se věnuje mýtům o stvoření člověka (neboť každé náboženství řešilo jeho příchod na Zemi), poté přechází ke kdysi znepokojivým vykopávkám pravěkých skeletů, zpochybňujícím celá tisíciletí závazné kreacionistické (tedy stvořitelské) teorie. Teprve v 19. století se dosavadní mlčení či přehlížení nálezů ukázalo být nadále neúnosné, přichází Darwin s myšlenkou o proměnlivosti druhů, padá domněnka, založená na výpočtech opírajících se o Bibli a tvrdících, že lidstvo pobíhá po zemi jen několik tisícovek let.

homo Lucy


Než Soukup dospěje k samotnému bádání o prehistorii lidského rodu, pohlédne na genetiku a její proměnlivost, probere proměny evolučních teorií, dotkne se molekulární antropologie, všimne si postavení člověka v živočišné říši, aby se posléze pozastavil u nejbližších příbuzných člověka. Neboť člověk se nevyvinul z opice (jakkoli nejbližší je mu prý šimpanz), nýbrž u obou druhů lze do minulosti miliony let vzdálené vysledovat společného prapředka, od něhož se vývoj lidí i opic počíná oddělovat. Neopomene proto připomenout zasloužilé nadšence (nebo spíše nadšenkyně), kteří svůj život zasvětili zkoumání vyšších primátů (hlavně goril a šimpanzů) v jejich přirozeném životním prostředí.

Teprve poté autor přechází k výkladu dějin člověka jako živočišného druhu. Nejprve nás seznámí s metodami datování kosterních (i jiných) nálezů a pak se již vydává na dosud spíše jen náhodně prozkoumané území pradávných fosilií - začíná tím, že si položí otázku o původu primátů. Tady se už ponoříme do minulosti vzdálené bezmála padesát milionů let: z té doby totiž pochází kostra praprimáta nazvaného docela poeticky Ida (odborné pojmenování vzdává hold zakladateli evoluční teorie - Darwinius massilae). Stejně jako lidé také opice mají své vyhynulé předky, případně celé slepé větve.

homo Chauvet


Vědci předpokládají, že před sedmi až pěti miliony let dochází k oddělení předchůdců člověka od lidoopů - ovšem prastará záhada, jak došlo k "polidštění člověka" (neboli hominizaci) a jeho uvědomění si sama sebe, nadále vybízí k novým a novým hypotézám. Pak konečně se vynořují kapitoly věnované předkům z úsvitu dějin: vedle pojednání o nich Soukup přibližuje i průzkumy mnoha vědců, kteří částečku po částečce odkrývali závoj dosud halící minulost člověka a proměny jeho mysli. Jako dávná zaklínadla znějí jména  Australopitecus, Homo habilis, Homo ergaster, Homo erectus a samozřejmě Homo neanderthalensis. Pamatujeme ještě ze školy?

Zejména neandrtálci jsou už docela důvěrně známí - po celé desetitisíce let žili na stejných územích jako lidé našeho typu a souběžně s nimi. A pak znenadání vyhynuli. Důvody rovněž vzrušují naši fantazii. Byli vyvražděni, jak sugestivně domýšlí William Golding v novele Dědicové? Nebo lze předpokládat jiné příčiny?

homo erectus


Závěrečný oddíl Soukup věnuje paleolitické kultuře a pravěkému umění, přibližuje různé výrobní technologie. Na podobu myšlenkového obzoru Lze usuzovat jen podle dochovaných artefaktů, opracovaných nástrojů, ať již vznikly z kamenů nebo zvířecích kostí, podle sošek, plastik, ozdobných předmětů, podle nástěnných maleb dochovaných v řadě jeskyň - například o jeskyni Chauvet, objevené před pouhými dvěma desetiletími, pojednává uhrančivý dokument Wernera Herzoga Jeskyně zapomenutých snů, uvedený též u nás (viz recenze ZDE )

Velkou předností Soukupovy knihy jsou rovněž početné barevné obrázky, vzhledové rekonstrukce dávných pralidí, fotografie žijících zvířat i fosilních nálezů, také náčrty dávných artefaktů a portrétní kresby významných badatelů. Obrazový doprovod spoludotváří informační dopad celé knihy, výkladu zjednává potřebnou názornost. Pro laika je to četba fascinující, ovšem odborné zhodnocení je schopen doplnit jen další odborník na danou vědní oblast.

Václav Soukup: Prehistorie rodu Homo.
Vydalo Karolinum, Praha 2015. 1152 stran.
Hodnocení: 100%

Foto: kniha, www.theuprightmonkey.files.wordpress.com
www.turista.svetu.cz,www.aufildeslions.fr


 

Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner

Videorecenze knih

Rozhovor

Karel Sedlecký: „Můj běžný pracovní den je plný kávy, rozhovorů s lidmi, schůzek, telefonních hovorů a taky faktur a smluv.“

karel sedlecky 200Karel Sedlecký se narodil 17.3. 1985 v Sušici. Studoval na místním gymnáziu, poté pokračoval na pražskou ČVUT, kde získal titul inženýra. Po nedokončeném doktorandském studiu, se stal ředitelem kulturního centra v Sušici ( SIRKUS, p.o...

Hledat

Sylva Lauerová: V románu Hodina zmijí své pokušení hrát si se čtenáři posouvám až k hranici dokonalosti

Fanoušci spisovatelky Sylvy Lauerové se po třech letech konečně dočkali a jejich radost může být hned dvojnásobná. Je to jen pár týdnů, co vyšla její sbírka poezie s názvem Klóketen a nyní se na knižních pultech objevil i nový román Hodina zmijí.

Čtěte také...

Skladba znějící již 180 let

Fidlovacka 200Když Barbora Špotáková přebírala zlatou medaili na letošním Mistrovství Evropy, tak na její počest se hrála česká hymna, kterou česky a procítěně zpíval britský herec a komik Michael Fenton Stevens. Zpívání hymen různých st...

Z archivu...


Literatura

Pohádky z Arendelle od Anny a Elsy

Ledove kralovstvi perexNakladatelství Egmont přináší všem, kteří si oblíbili animovaný muzikál Ledové království (Frozen) z produkce společnosti Disney, další díl do skládačky života v Ledovém království tentokrát nazvaný Pohádky z Arendel...

Divadlo

10. ročník festivalu KoresponDance láká na originální výběr ze současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu. Uvede projekty umělců z 11 zemí

Marije Nie CR Eva Stotz (2)Pohybový, energický, magický, poetický, čistý, citlivý… Takový bude 10. ročník mezinárodního festivalu současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu KoresponDance. Jeho j...

Film

Festival japonského filmu EIGASAI 2022 vypukne 21. 2. v Kině Lucerna

eigasai 200Už 15. ročník japonského filmového festivalu Eigasai s podtitulem Ztráty a nálezy bude ve dnech 21. – 27. 2. hostit pražské Kino Lucerna. Letos představí zcela unikátní filmy a návštěvníkům znovu přinese také oblíbené workshopy, kde si budou moci sam...