Jaké jsou základní problémy studia moderních dějin?
Banner

Jaké jsou základní problémy studia moderních dějin?

Moderni dejiny 200Aby minulost mohla být zodpovědně a na nevyšší dosažitelné úrovni zkoumána, musí si historici vytyčit zejména vhodné metodologické nástroje, které by zaručily myšlenkově nepředpojaté bádání. Již před časem jsme psali o knize Základní problémy studia raného novověku (viz ZDE), nyní se můžeme začíst do další publikace obdobného zacílení, posunuté jen směrem k dnešku - nazývá se Základní problémy studia moderních a soudobých dějin.


Do tří oddílů členěné pojednání zahrnuje na čtyři desítky příspěvků, sepsané předními odborníky ve svém oboru. Každou studii provází podrobný soupis důležitých knih, které zpracovávají danou oblast. První desítka textů povětšinou mapuje dosud vykonanou práci: otištěné materiály se zabývají současným stavem poznání o 19. i 20. století, přibližují vznik moderních vědeckých institucí, zkoumají výuku dějin ve školách.

Důležitá je kapitola Vítězslava Sommera, která se dotýká úlohy někdy dokonce inspirativního působení marxismu na rozvoj historické vědy, zvláště pak se zaměřením na společensky neprivilegované (a tudíž přehlížené) vrstvy, počítaje v to rovněž dělnictvo. Pokud pomineme jak stalinistickou deformaci a její pozdější ozvuky, tak rázné zavržení marxismu pro roce 1989, autor konstatuje, že se "marxistické myšlení ve svých nesčetných variantách do české historiografie postupně vrací jako důležité badatelské téma a zároveň jako součást vlivných teoretických a metodologických konceptů." (s.161)

Moderni dejiny obalka


Druhý oddíl zahrnuje studie o pramenech a metodách výzkumu. Autoři probírají pestrý vějíř nabízejících se zdrojů - počínaje pozůstalostními fondy, korespondencí, ale také lidovým kronikářstvím, tiskem a karikaturami, které se v něm (i mimo něj) vyskytovaly, a v neposlední řadě též orální historií, kdy jsou zpovídáni pamětníci a zjišťovány jejich postoje k určitým událostem či době. Protože 20. století již vládlo hodnověrnými záznamovými technikami, do popředí se posouvá rovněž film.

Petr Koura se ve stati Film jako historický pramen dotýká nyní nejrozšířenějšího audiovizuálního média. Nejprve si všímá filmových časopisů a knih, poté přechází k dokumentárním filmům a posléze k hraným, určeným jak pro kina, tak pro televizi. Upozorňuje, že bývaly spojeny s více či méně obratnou propagandou různých ideologických konceptů (v naší společnosti zejména komunismu), s okázalou modelací "dědičného" nepřítele. Často se vyskytovaly manipulace, kdy za autentické výjevy se vydávaly scény inscenované pro potřeby filmařů. Významné jsou rovněž pokusy filmařů legalizovat a normalizovat ve svých dílech právě prožívanou přítomnost, četné jsou snahy minulost provázat se současností.

Koura však na zvolené téma pohlíží staticky, pomíjí přijímaný či odmítaný dopad na publikum, který se v průběhu dějin výrazně měnil - zatímco mistrovská díla, vzniklá na úsvitu represivních systémů (např. Ejzenštejnovy, Pudovkinovy, Dovženkovy a Věrtovovy filmy ve stalinistickém Sovětském svazu, dokumenty Leni Riefenstahlové, hraná tvorba Hanse Steinhoffa a Veita Harlana v nacistickém Německu) se vyznačovala mimořádně silnou přesvědčivostí i naléhavostí, pozdější produkty - třeba normalizační cyklus Potomci a předkové - již zcela selhávaly profesně, neschopny jakkoli oslovit.

Důležitý není jen záměr filmařů, ale také divácký vněm a jeho proměny. Lze například Jasného vesnické epopeji Všichni dobří rodáci (1968 – na snímku), záhy po svém uvedení na dvě desetiletí zakázané, přisoudit smířlivé prokomunistické vyznění? Ostatně v průběhu dějin kolísavé přijetí týchž děl by také mělo patřit k předním výzkumným úkolům.

 

Moderni dejiny rodaci


Závěrečný oddíl shrnuje jednotlivé okruhy, kterých by se historické bádání mohlo týkat: je to například sekularizace, vedoucí k oddělení církve od státu a znevýznamnění náboženství, patří sem zprůmyslnění a s ním související otázka sociální, válečné zkušenosti, totalitní systémy pravicové i levicové, nacionalismus, antisemitismus. A nechybějí ani moderní či jen módní témata: dějiny každodennosti, genderová studia všímající si postavení žen, zkoumání "posvátných" míst či významů v souvislosti s kolektivní pamětí.

Jaký cíl kniha sleduje? Hned v úvodu editoři Jana Čechurová a Jan Randák píší: "Studium historie by tak v ideálním případě mělo vést jak kosvojení faktografie, tak rovněž k přemýšlení o časech více či méně vzdálených, ke schopnosti analýzy a kritické práce s texty i nabízenými a na první pohled třeba jasnými a bezproblémovými informacemi. Je možností naučit se klást otázky a nahlížet tradiční a známé v nových souvislostech a rozdílných perspektivách." (s.12)

Jana Čechurová, Jan Randák a kol.: Základní problémy studia moderních a soudobých dějin.
Vydaly Nakladatelství Lidové noviny a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha 2014. 756 stran.

Hodnocení: 90%

Foto: kniha, Česká televize

www.nln.cz


 

Přihlášení



Soutěže

Má cesta za štěstím - autobiografie Mistra

gottPrávě vychází unikátní autobiografie největší legendy české a československé hudební scény všech dob. Autentický obraz fascinující životní dráhy výjimečného umělce s mezinárodním renomé, který na hudebním nebi začal zářit ve svých dvaceti letech.
SUPRAPHON

V hlavní roli Tomáš Holý a jeho nesnadný život i tragický konec

Český spisovatel, básník a držitel Magnesie Litera – Kosmas Ceny čtenářů za rok 2018 Ota Kars přichází s již druhou knihou o jednom z nejslavnějších českých dětských herců. V hlavní roli Tomáš Holý, tentokrát prostřednictvím krásně zpracovaného grafického románu.
Nakladatelství Argo

Rozhovor

Vlastimil Vondruška: „Kopec Klíč je pro mne určitý symbol, který jsem rozhodně nemohl vynechat, když jsem se do psaní sklářské ságy pouštěl.“

Vondruska 200Čtyřdílná historická sága Křišťálový klíč Vlastimila Vondrušky je velkou rodinnou kronikou z období baroka. Příběhy sklářské rodiny se odehrávají v klíčovém období vývoje Čech, tzv. manufakturním období, tedy od konce 17. století do reforem ...

Hledat

Videorecenze knih

Vymazlené dítě harfistky Jany Bouškové – sólové album Má vlast

Dokážete si představit harfu jako plnohodnotný sólový nástroj, který dokáže znít jako celý symfonický orchestr? Harfistka Jana Boušková pojala tuto otázku jako výzvu a v průběhu čtyř let upravila vybrané skladby českých velikánů, jakými jsou Smetana, Dvořák a Suk, do zcela unikátní podoby.
Supraphon

Čtěte také...

Festival muzejních nocí 2016 letos od 20. května do 11. června


noc200Národní zahájení  letošního Festivalu se uskuteční v pátek 20. května 2016 od 15 hodin ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy.

...

Z archivu...


Literatura

HVĚZDY POPU které jsme milovali podruhé

hevzdy popu ktere jsme milovali 2Umělecké i životní příběhy československých pěveckých hvězd 70. a 80. let minulého století. Druhý díl úspěšné knihy Hvězdy popu, které jsme milovali vydává Nakladatelství Prc...

Divadlo

Marie Stuartovna v Brně

Stuartovna perexSlavný titul Fridricha Schillera se po Černínově režii v Městském divadle v Brně z roku 2006 objevuje v novém nastudování v repertoáru Mahenova divadle NDB v režii Martina Čičváka. Není se co divit. Je to titul, který zaručuje divácký ...

Film

SPIRIT OF 45: MÁ SMYSL VRACET SE K IDEÁLŮM ROKU PĚTAČTYŘICÁTÉHO?

spirit perexKen Loach (1936) patří mezo režiséry levicového zaměření, jenž vytrvale mapuje odvrácenou tvář anglické společnosti. Vytrvale se vracel k sociálním problémům, kterými jeho chudí hrdinové trpí, zvláště když se snaží prosadit nárok ...