V raném evropském středověku - zhruba od 8. do 11. století - se postrachem přímořské Evropy stali skandinávští nájezdníci, později zvaní Vikingové. Lze je považovat za severskou větev Germánů, ve své době nejčastěji nazývaných Normany, Dány nebo Varjagy. Ohrožovali nejen pobřeží, obratně pronikali i proti proudu řek do evropského vnitrozemí.
Plenili Irsko i britské ostrovy, západní Evropu, z jihu pronikali do Itálie, ze severu se řítili do nynějšího Ruska. Dokonale zvládli skvěle stavbu lodí i mořeplavectví, schopni se dokonce vydávat na daleké plavby. Osídlili třeba Grónsko a dávno před Kryštofem Kolumbem dopluli do severní Ameriky, kde se díky dočasnému oteplení udrželi, byť ve vysilujících bojích s místním obyvatelstvem, po několik století.
Vědce odjakživa zajímalo, proč Vikingové s takovou krvelačnou zuřivostí - a jejich krutost budila hrůzu i v té nepochybně drsné době - útočily na každou překážku, která se před nimi vyskytla. Dobývali a ničili kláštery stejně jako města, přepadali kupecké karavany. Nepřízni počasí vystavená políčka (sedláci byli svobodní!) možná nedokázala v chladné Skandinávii uživit narůstající počet obyvatelstva, ale věrohodnějším zřejmě bude brutálními domácími mýty živená válečnická touha, spojená s neomezeným kořistěním nejen potravin, ale také cenností, s vymáháním tučného výkupného za krátkodobý a nejistý mír.
Avšak i Vikingové se pozvolna civilizovali, přijímali křesťanství a získávali první svaté (svatý Olaf), usazovali se na ovládaných územích (ve Francii, Irsku, Anglii...), stabilizovali "mateřské" státy (Dánsko, Norsko, Švédsko), dokonce bojovali mezi sebou. Feudálové normanského původu - ostatně ve Francii dodneška nalezneme kraj zvaný Normandie - se začali angažovat v (cel)evropské politice, podíleli se třeba na první křížové výpravě do Palestiny. Lze bez velké nadsázky tvrdit, že Vikingové poničili starý svět, aby spoluvytvářeli nový, jehož nedílnou součástí se stali.
Vikingové sice nakonec přestali být postrachem Evropy, ale hrůzostrašné zvěsti o jejich výpravách daly vzniknout početným pověstem, živily sebevědomí Skandinávců v dobách, kdy se jim příliš nevedlo. Vikinská mytologie získala romantický rozměr, přitahovaly idealizované dějiny. Že za druhé světové války vstupovali švédští dobrovolníci do nacistické divize SS zvané Vikingové, je ovšem již jiná kapitola.
Před zájemci o bližší poznání éry Vikingů, jejich krvavých skutků, zvyků a kultury se otevírá široké pole různorodých pohledů, ať již se jedná o početná románová zpracování této problematiky, odborná pojednání nebo třeba filmy. Když pominu početná díla z rodu fantasy, rád bych upozornil hlavně na rozsáhlé, zpola vážné, zpola humorné vyprávění, jaké Frans G. Bengtsson vtělil do Zrzavého Orma. A ještě rozpustilejší vhled uplatnil britský historik Terry Deary v knihách Darební Vikingové a Loupežné vikinské výpravy. Leckterou historku z nich použil i televizní seriál Děsivé dějiny, inspirovaný právě Dearym a vysílaný Českou televizí.
Vikingové přitahovali rovněž filmaře. A opět nalezneme díla žánrově rozdílná. Vedle napínavých dobrodružných historek, někdy trochu naivně klišovitých a vypravěčsky zastaralých, protože vznikly před více než půlstoletím (Dlouhé lodi Vikingů), jindy naopak dbajících na věrohodnost reálií a celkovou drsnost podání (nynější seriál Vikingové).
Avšak nalezneme i humorné průhledy. Jeden v podobě Erika Vikinga natočil Terry Jones, kdysi člen slavné skupiny Monty Python. A pak také nelze pominout animovanou historku Asterix a Vikingové, kde nepřemožitelný galský hrdina hravě drtí severské protivníky. Proti kresleným Galům neměli ani hrůzostrašní Vikingové nejmenší šanci...
Hroziví Seveřané u nás pronikli i do divadla, byť příznačně dětského - brněnská Polárka kdysi uvedla Dobrodružství malého Vikinga, liberecká loutková scéna Naivní divadlo nabídla adaptaci Zrzavého Orma. Zájemci se dokonce mohou seznámit s komentovanou prohlídkou výstavy věnované Vikingům, jak ji přichystalo Britské muzeum. V rámci (přímých) přenosů ji lze spatřit také v českých kinech, pražská kina Světozor, Aero a Oko nabízejí v rámci aeroškoly i školní představení...
www.kultura21.cz/spolecnost/10262-festival-skandinavskeho-domu-vikingove
Foto: www.blogs.toorakcollege.vic.edu.au, www.giantbomb.com, img4.wikia.nocookie.net , www.cs.wikipedia.org
| < Předchozí | Další > |
|---|
Zpěvák Tomáš Savka se proslavil díky účasti v talentové show Česko hledá Superstar a nyní slaví 30 let. U této příležitosti vyráží na swingové turné, o kterém v tomto rozhovoru prozradil více.
Ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy se koná první a svým významem unikátní výstava o historii balonového létání v českých zemích. Výstava byla uspořádaná u příležitosti 230. výročí prvního startu balonu s lidskou posádkou.
Galerie MuMo v pražské Nerudové ulici připravilo výstavu ´Zakázaný hrad´, jejímž autorem je jeden z radikálních a recesistických umělců dnešní Číny - Xu Zhen. Výstava je první výstavou Xu Zhena ve střední Evropě a ...
Nahlédněte do života géniů Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Dramox a Divadlo Na Zábradlí uvádějí představení Korespondence V+W, které se v červnu po 13 letech a 200 reprízách rozloučilo s div...
Film Náhradníci (2009) byl ve své době důkazem, že Bruce Willis jako herec ještě nepatří do starého železa. Akční žánr má své mouchy, protože kdo z nás si může jen tak vzít bouchačku a tím i spravedlnost do vlastních rukou? Naštěstí nikdo.
