Do Říma s láskou …a z Říma bez bolesti

Do Říma s láskou …a z Říma bez bolesti

Tisk

Filmová tvorba Woodyho Allena je tak jedinečná a rozmanitá, že než abychom ji nahlíželi jako celek, lépe je si ji nejprve rozdělit do několika (přesněji tří) tvůrčích období. První skupinu tvoří jeho rané filmové grotesky, v nichž prokázal svůj pozoruhodný smysl pro absurdní humor a nadsázku. Za klenot „raného Allena“ (možná lehce přeceněný) se mezi znalci jeho díla považuje komedie Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu (ale báli jste se zeptat). Druhé, nejbohatší období Allenovy tvorby odstartoval úspěch komedie Annie Hallová a tvoří jej široké spektrum snímků, v nichž různými způsoby glosuje život newyorských umělců, bavičů, či intelektuálů a jejich slabosti, neurózy a pocity, často opět s ironií a nadsázkou. Pro mě osobně vedle těchto existuje ještě „pozdní Allen“, tedy období, v němž buď upomíná na své dřívější úspěšné snímky, nebo takzvaně experimentuje. I když v tomto století natočil zajímavé a výtečně napsané filmy jako Match Point, prozatímní vrchol Allenovy třetí tvůrčí etapy jsem objevil až loni v nostalgické komedii Půlnoc v Paříži.

Zatím posledním dokončeným filmem, nazvaným Do Říma s láskou, dokazuje tento letos sedmasedmdesátiletý a doopravdy pracovitý americký tvůrce, že v režisérském důchodu ani v nejmenším nepropadá stařecké zatrpklosti. Jak Paříž, tak Řím jsou filmy svěží, příjemné, divácky vstřícné. V tom druhém se Allen znovu objevuje před kamerou, ale rozhodně si neukrajuje většinu prostoru pro sebe a hraje pouze roli v jednom ze čtyř příběhů zasazených do „věčného města“ nad Tiberou. Současně řada diváků obeznámená s jeho filmy může v jeho postavě Jerryho, otce dívky zasnoubené s mladým Italem, spatřovat určitou zradu. Když totiž Jerry během návštěvy Říma uslyší překrásný tenor budoucího tchána své dcery, jako bývalý operní režisér se rozhodne jeho pěveckého talentu využít. Jenže dceřin nastávající Michelangelo má levicové názory, sympatizuje s chudými a angažování svého nadaného otce do kultury pro společenskou smetánku je mu tak trochu proti srsti. Michelangelo vlastně kopíruje řadu někdejších Allenem ztvárněných postav, které se odmítají podřídit americkému kultu úspěchu a prodávat svůj talent lačnému okolí.

A pak je tu příběh o prostém italském úředníčkovi (Roberto Benigni), který na vlastní kůži pocítí pomíjivost a vrtkavost slávy a úspěchu. Tady se do hry vrací Allenova absurdita: nejdříve bezvýznamný muž musí náhle před vlastním domem odolávat nájezdům senzacechtivých novinářů a čelit jejich stupidním dotazům, neokázalý způsob oblékání jeho ženy diktuje módní trendy, auto se šoférem jej vozí do práce, kde má luxusní kancelář s atraktivní asistentkou. Ani po odlivu zájmu o jeho osobu nemá úplně jasno v tom, zda pro něj byly okamžiky slávy příjemným snem nebo noční můrou.

alt

Třetí a čtvrtá povídka obsahují, vedle Říma, konečně i tu lásku, jak láká název filmu. Oba jsou to romantické příběhy, jeden dokonce ozdobený nádhernou scénou, kdy čtveřice přátel za tmy a v bouřce bloudí mezi ruinami Caracallových lázní. Tady přeskočí jiskra mezi studentem architektury Jackem (Jesse Eisenberg) a nejlepší kamarádkou jeho přítelkyně, sympatickou neurotičkou Monicou (Ellen Page). Jako praktický poradce pro fungující vztahy vstupuje do jejich životů postava uznávaného architekta Johna Foye (Alec Baldwin), který oba zaláskované neúnavně varuje, že se řítí do průšvihu. A průšvihem zavání i příjezd dalšího mladého páru do Říma: on sní v italské metropoli svůj kariérní sen, ale před příjezdem příbuzných je nečekaně navštíven prostitutkou (Penélope Cruz), ona se vydá do římských ulic a potkává své filmové idoly a s jedním z nich se dokonce sblíží rychleji, než obvykle.

alt
     
Z posledního kousku Woodyho Allena by si divák rozhodně neměl odnést, že všechno v životě nakonec dobře dopadne, protože o tom autorovo turné po evropských velkoměstech určitě není. Nejde ani o to dokázat, kolik tvůrčích nápadů se dá vytěžit z kulis Barcelony, Londýna, Paříže nebo Říma, na to je Allenův autorský rukopis až příliš dobře čitelný. Režisér nechává v Římě triumfovat optimismus a servíruje pozitivní myšlenky, čímž se prostě od zbytku svého filmového díla odchyluje. Spíše, než město Řím, nakonec všechny čtyři povídky spojuje finální pocit bezstarostnosti a touha nelámat si hlavu nad těžkými existenciálními úzkostmi, které jsou jedním z hlavních motivů mnoha Allenových děl. I snímek Vicky Cristina Barcelona z roku 2008, který překypuje turistickými atrakcemi dost možná více, než Do Říma s láskou, končí výstřelem hysterické milenky, která nepřenese přes srdce záletnickou povahu svého exmanžela. Scénou na téma podob lidského šílenství tam vrcholila celá dramatická linie příběhu, který se zdál být spíš komedií. Římské minipříběhy, jakkoli svižně působí, nemají dramatický vrchol a pro postavy a diváky končí docela bezbolestně. Jejich ozdobami jsou autorův osvědčený humor, hodně situační komiky a samozřejmě precizně napsané dialogy. Do Říma s láskou je další z variací na zavedená schémata střetu iluzí s realitou, mladické naivity s dospělou zkušeností a bouřlivé slávy s poklidnou obyčejností. Z dovolené v Římě se vracíme o něco moudřejší a vyzrálejší, leč nikoli zkroušeně nebo zraněně.  

alt

A pro mě ještě zůstane těžko zapomenutelným zážitkem z filmu půvab a výkon Alessandry Mastronardi a už teď se vyloženě těším, až někdy znovu uvidím její „řešení dilematu“ v koupelně hotelového pokoje.

alt

Do Říma s láskou / To Rome With Love
Komedie / Romantický
USA / Itálie / Španělsko / 2012
Scénář a režie: Woody Allen
Hrají: Penélope Cruz, Alec Baldwin, Ellen Page, Jesse Eisenberg, Roberto Benigni, Woody Allen
Stopáž: 102 minut
Premiéra v ČR: 19. 7. 2012
Distributor: Hollywood Classic Entertainment
Hodnocení: 70 %         
               
Zdroj foto: hce.cz


 
Banner

Přihlášení



Dokázali uniknout rozpojení. To ale neznamená, že mají vyhráno

Connor, Risa a Lev jsou teenageři, kterým se podařilo uniknout rozpojení, děsivé proceduře, která z nich měla udělat zdroje náhradních orgánů pro vyvolené. To, že díky náhodám dokázali přežít, ale neznamená, že je čeká šťastná a poklidná budoucnost, právě naopak. To nejtěžší mají teprve před sebou.


YOLI

Rozhovory, které jsou dveřmi k pochopení jinakosti

Kniha z pera Filipa Titlbacha, českého novináře, přibližuje skrze osobní rozhovory životy queer lidí žijících v českém prostoru. Filip Titlbach představil světu nejen soubor třinácti příběhů, ale hlavně soubor sedmnácti důležitých osobností, včetně jeho samotného. Skrze jejich odpovědi předkládá téma čtenářům hned z několika pohledů. O tématech queer komunity mluví zástupci z řad aktivistů, akademické obce a dokonce církve.


N media
Banner

Rozhovor

Švihadlo: “Nacpat česká slova do reggae rytmů není jednoduché.”

svihadlo petr sturmaJak se u nás v dnešní době hraje reagge? Jak Češi reagují na Jamajčany? Kam spěje česká hudba? Nejen o tomhle jsme si povídali se zpěvákem a kytaristou skupiny Švihadlo, Petrem Šturmou.

Hledat

Nalaďte se na jaro plánováním vyvýšených záhonů nejen na balkoně

Vyvýšené záhony na balkoně je název poslední novinky, která vyšla v nakladatelství Kazda. Dozvíte se v ní jak na bohatou úrodu nejen na malém prostoru.


Čtěte také...

Jak došlo ke zrození kinematografického času

zrozeni kinematograf casu perexPlynutím času ve filmu se v minulosti zabývala řada tuzemských badatelů: neznámější je rozhodně úvaha Jana Mukařovského, napsaná ve 30. letech, z pozdějších lze zmínit aspoň studie Stanislava Ulve...


Literatura

Smrt prokletých - Drsná krimi ze Slovenska

smrt prokletych200Nakladatelství XYZ v září vydalo mrazivý detektivní krimi thriller Smrt prokletých od slovenské autorky Kataríny Holetzové. Autorka chytře vsadila na atmosféru malé obce sevřené horami, tajemství prokletého rodu a taky na detektiva-sympaťáka v roli protagonisty....

Divadlo

Konec mafiánů Na zábradlí

chlapci200Moje první návštěva pražského Divadla Na zábradlí po rekonstrukci mě zavedla na hru Dobří chlapci. Pod názvem je možné si představit mnoho variací o tom, o jaké dobré chlapce jde. Realita je ovšem taková, že si divadlo vzalo na paškál samotné mafi...

Film

Německy mluvené filmy dorazí do Prahy a Brna

pr 200Mnohé filmů, které v české distribuci sotva spatříme, zprostředkovávají početné přehlídky - tak se pořádají přehlídky středoevropských kinematografií, snímků natočených ve francouzštině, španělštině, nyní též německy. Festival německy mluvených filmů zvaný...