NEBEZPEČNÁ METODA pohledem muže a ženy

NEBEZPEČNÁ METODA pohledem muže a ženy

Tisk
ImageDva redaktoři, dva pohledy na jeden film. Netradičně našim čtenářům přinášíme dvojí pohled na nový film Nebezpečná metoda, který vstoupí do kin 26. ledna 2012.

Nebezpečná metoda: Freud, Jung a ti další (Kristina Korbelová)

Příběh Nebezpečné metody se na filmová plátna dostal neobvyklou cestou. Stejnojmennou knižní předlohou spisovatele Johna Kerra se před deseti lety nechal inspirovat Christopher Hampton ve své divadelní hře The Talking Cure, aby ji nyní převedl i do podoby filmového scénáře. Režie se trochu překvapivě ujal David Cronenberg, proslulý především temnými fyzickými horory. V kontextu jeho tvorby může snímek na první pohled působit atypicky, ale zdánlivá krotkost tvoří jen slupku, pod níž jsou ukryta témata tělesnosti, pochyb a zmaru.









Filmu Nebezpečná metoda lze přiřknout nálepku historický, neboť obšírně ilustruje počátky psychoanalytického hnutí a aplikace jeho metod v praxi. Zaměřuje se především na osobu lékaře Carla Junga (Michael Fassbender), jehož život silně ovlivní vývoj vztahu ke dvěma dalším postavám. Tou první je otec psychoanalýzy Sigmund Freud (dvorní Cronenbergův herec Viggo Mortensen), který ho z autoritativnější pozice vyzývá k polemice o obecných principech, ale postupně se s ním profesně i lidsky rozchází; tou druhou pak Sabina Spielrein (Keira Knightley), původně Jungova pacientka a později žačka, následovnice i milenka.









Na snímku je jasně zřetelná divadelnost předlohy, většina scén se skládá z dlouhých, precizně napsaných a vypointovaných dialogů probíhajících v jedné místnosti. Neznamená to však, že herci teatrálně přehrávají, jejich výkony jsou naopak umírněné a soustředěné, což platí i pro Keiru Knightley, která věrohodně zachytila neurotické tiky a záchvaty své emočně nestabilní hrdinky. Film využívá tradičních narativních postupů, veškeré skoky v čase i místě doprovází vysvětlující titulek a zvláště v pasážích založených na čtení korespondence je možné vyčíst lásku ke starým časům a nepřímo i filmový odkaz na v minulosti oblíbené romány v dopisech.









Ale teprve pod uhlazeným povrchem nalezneme to podstatné, niterné boje postav se sebou samými, s vlastní sexualitou, perverzemi, slabostmi. Režisér se ani v nejmenším nepokouší dosáhnout skandálnosti (fakt, že jsou někteří lidé v posteli rádi ponižováni, dnes už nikoho nešokuje, scény tohoto charakteru navíc kamera snímá velmi konvenčně) a akcentuje vlivy, kterými je především Jung ve filmu zmítán. Na jedné straně stojí Freud, od jehož teorie, že sexuální frustrace je jedinou všeobjímající příčinou neuróz, by se rád odklonil, a na straně druhé Sabina, kterou vyléčila právě Freudova metoda a ke které se cítí tělesně přitahován. Jako zvláštní katalyzátor pak zapůsobí postava Otto Grosse (epizodní role Vincenta Cassela), psychoanalytika silně závislého na drogách a otevřeně vyznávajícího volnou lásku, díky níž Jung definitivně zpochybňuje svá přesvědčení o monogamii a nutnosti etického kodexu.

Image

I přes veškerá pozitiva je vzhledem k tématu trochu škoda, že Cronenberg ve filmu výrazněji neuplatnil svůj autorský rukopis a namísto hlubšího zkoumání patologičnosti vztahů nechává mnoho motivů nedořečených. Na to, že Nebezpečnou metodu režíruje právě on, si během jejího sledování vzpomeneme snad jen v okamžiku, kdy Sabina hbitým říznutím zohyzdí milencovu tvář. Rozstřílená hlava, podřezané hrdlo ani metamorfované tělo to sice nejsou, ale výborné konverzační drama s atraktivním historickým pozadím zůstává. Lze ho doporučit divákům, které zajímají bližší okolnosti formování psychoanalytického hnutí, divákům, kteří mají rádi vztahové filmy, fanouškům Davida Cronenberga ale jen s určitou rezervou.








Nebezpečná metoda léčebných rozmluv (Jan Jaroš)


Ač by se mohlo zdát, že film Nebezpečná metoda zachycuje přátelské i konfliktní střetávání dvou slavných psychoanalytiků své doby Carla Gustava Junga (1875-1961) a Sigmunda Freuda (1856-1939), na počátku všeho stála - či spíše ležela - žena. Aspoň tak je vystavěna stejnojmenná kniha Johna Kerra - hrdinkou tu je ruská židovka Sabina Spielreinová (1885-1942), nejprve Jungova psychicky nevyrovnaná pacientka, poté milenka, která oslovila a zaujala i Freuda, aby se posléze, již jako vystudovaná lékařka, uplatnila v Sovětském svazu jako dětský psychiatr. Před deseti lety o ní vznikl i dokument.








Je pravda, že snímek Davida Cronenberga, dosud spíše známého jako tvůrce děsivých historek (Moucha, Nahý oběd, Příliš dokonalá podoba) a thrillerů (Dějiny násilí, Východní přísliby), v zásadě nepřesahuje rozměr konvenčně pojatého životopisu, nutně zjednodušujícího a soustředěného hlavně na soukromé problémy protagonistů. I dobová mravní sešněrovanost se projevuje jen v ploše varovných replikách, když se Freud třeba obává, aby měšťáckou společnost zbytečně neprovokovali zdůrazňováním sexu. Do rozpoložení jednotlivých postav se příběh nenoří, ač náznaky postřehneme - ať již se to týká Jungova sklouzávání k mysticismu nebo Sabininy až psychopatické umanutosti.








Také kresba posledních let před vypuknutím první světové války, kdy se příběh rozkmitnutý mezi Jungovo švýcarské působiště a Freudovu Vídeň, odehrává, je dosti unylá a bezbarvá. Má daleko do sytosti společenských portrétů třeba takového Viscontiho. Ani překvapivě zploštělá vizuální stránka, jak ji postihuje kameraman Peter Suschitzky, příliš neevokuje dobu doznívající secese.







Hlavní mužské figury jsou povětšinou  strnulé a zdvořilostně – často skrze dopisy  - konverzující. Junga s trochou prkennosti ztvárnil Michael Fassbender, svým vzhledem i hereckým ztvárněním připomínající Jeremy Ironse v mladších letech, a Freuda rozšafněji Viggo Mortensen. Zato Keira Knightleyová v úloze Sabiny dostala přece jen větší prostor pro mnohovrstevný náčrt neurotické povahy. Záchvatovité příznaky, náhlou koktavost, nápadné vysouvání dolní čelisti vpřed (ačkoli Saturnin ve stejnojmenném filmu tvrdil, že nic takového není možné), šermování rukama před obličejem či jeho přikrývání, ztrátu sebekontroly, to vše velice přesvědčivě postihuje.








Jung posléze zjistí, že její potíže netkví jen v přísné otcově výchově provázené bitím, ale zejména v Sabinině hrůze ze zcela nepatřičných prožitků toto násilí provázejících, s nimiž se neodvážila komukoli svěřit a které možná nejprve zasouvala, aby si je sama před sebou nemusela přiznat: nejspíš masochisticky disponována totiž při výprasku prožívala sexuální slast (a Jung, jenž možná si tak možná plní své sexuální fantazie, ji poté, co se intimně sblížili, s rozšafnou důkladností tluče páskem přes obnažený zadek). A je to právě ona, kdo prý poprvé spojil - i k Freudovu překvapení a pochybám - sexuální slast se smrtí...

Image

Objasňování psychoanalytických postupů i rozkolu v jejich pojetí se pak stává pouhou kulisou vyprávění, autoři (scénář napsal Christopher Hampton) se uchylují k osvětovým dialogům, k obsáhlým citacím z dopisů, dílem právě psaných, dílem právě čtených. To, co není postiženo obrazem, se pak musí sdělovat v rozmluvách, třeba Jungovy pochyby, zda veškeré neurotické potíže mají skutečně sexuální pozadí tkvící hluboko v dětství, jak tvrdí Freud. Také není plně zřejmé, jakým profesním selháním jsou Jungovy pletky s léčenou pacientkou, která se do něho zamilovala (jedná se o takzvaný přenos). Právě na tuto nástrahu odkazuje název filmu.







Nebezpečná metoda je vystavěna na rozbíjení Jungových představ o manželské věrnosti i monogamních vztazích - a to nejen Sabinou, vynucující si opětovaný milostný vztah, ale také dalším vzdělaným pacientem, rovněž psychiatrem Ottou Grossem, jenž dokonce hájí volné sexuální vztahy bez zábran, neboť podle něho veškeré potíže pramení z potlačovaného sexuálního pudu. Uznávám ovšem, že tato postava se svou konstrukcí už ocitá za pomezím bizarnosti. Téma průběžně, ale nikoli nápadně akcentovaného Jungova pokoušení se tak příběhem line jako nitka a protagonista v něm vlastně podléhá, později se dovídáme, že si pořídil další milenku, opět činnou na poli psychoanalýzy...








Film hodně naznačuje, ale nedopovídá. Mám na mysli třeba společnou plavbu do Ameriky, kdy Freud jízlivě praví, že prudérní Američané netuší, jaký mor si do země zatahují, případně zlověstné, snad až věštecké sny Junga o Evropě zahlcované vodním přívalem měnícím se v krev. Náčrt postav tudíž zůstává povrchní, jen se můžeme domýšlet, že i oba slovutné psychiatry vlastně ovládaly různě tajené běsy. Ostatně je příznačné, že Jung, propadající mystickým smyšlenkám, vypovídá přátelské vztahy s tím, že si s Freudem připadá jako po boku přísného otce, jenž nestrpí ani odlišný názor, ani sebeprosazování na jeho úkor.







Paradoxně považuji za nejvzrušivější až písemné dovětky, ozřejmující další osudy jednajících postav - o tom, že Jung, přeživší o hodně let všechny ostatní, se za první světové války psychicky zhroutil, že Freud musel pod tlakem nacistů emigrovat a záhy nato podlehl rakovině, že amorální, ale charismatický výstředník doktor Gross zemřel záhy po válce jako bezdomovec, že Sabinu Spielreinovou (rusky Сабина Нафтуловна Шпильрейн) zavraždili v Rostově na Donu Němci za druhé světové v roce 1942.








Nebezpečná metoda (Dangerous Method)
, USA 2011, 99 minut
Režie: David Cronenberg
Scénář: Christopher Hampton
Námět: John Kerr
Kamera: Peter Suschitzky
Hudba: Howard Shore
Hrají: Keira Knightleyová (Sabina Spielreinová), Michael Fassbender (Carl Gustav Jung), Viggo Mortensen (Sigmund Freud), Vincent Cassel (Otto Gross), Sarah Gadonová (paní Jungová)
Český distributor: Bontonfilm; premiéra 26.1.2012

Zdroj foto: Bontonfilm

 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Monika Valentová: „Bojím se asi tak desetkrát denně“

monika valentova 200Monika Valentová vloni vydala tři knihy pro děti. Zdá se, že snad zanevřela na dospělé čtenáře. Po skvělých sbírkách povídek Hafni! a jiné povídky, Mrkev pro vězně a Nelidské zdroje, které napsala pod dívčím jménem Petrlová, si teď...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Televizní archiv tají netušené poklady

CT poklady perexBlížící se vánoční čas přeje pohádkám, a pokud si vybavíme nabídku televizních stanic, vytanou nám na mysli hlavně pohádky původně filmové. Jenže daleko bohatší pohádková pokladnice patří televizi - za bezmála sedm desetiletí své e...


Literatura

Prominentní vězni nacistického režimu

V Hitlerove moci perexOrganizace SS držela v koncentračních táborech Sachsenhausen, Buchenwald a Dachau prominentní vězně nejen z Německa, ale i ze zahraničí. Pro tento účel se konfiskovaly také zámky i hotely, které sloužily jako příbyt...

Divadlo

V Činoherním klubu straší! Divadlo uvede v české premiéře westendový hit 2:22 – DUCHAŘSKÝ PŘÍBĚH

duch1Činoherní klub zahájí novou sezónu premiérou světově úspěšné hry britského dramatika Dannyho Robinse 2:22 – DUCHAŘSKÝ PŘÍBĚH v režii Braňa Holička. Vztahový thriller od autora populárních a oceňovaných podcastů BBC UNCANNY a THE BA...

Film

Tak trochu jiná láska - týden čínského filmu

Finding Mr. RightNejedná se o filmy Jiná láska nebo Tak trochu jiná love story. Řeč je o filmech, ke kterým se člověk zrovna často nedostane, pokud je nevyhledává. Mluvíme o asijských filmech. V pátek 26. 1. vyvrcholil v českobudějovickém...