Generace Jihlava

Generace Jihlava

Generace 200Dokumentů v kinech můžeme stále vidět mimořádné množství - a zájem publika o ně zdá se neslábne. Z jedenácti českých filmů, které byly v prvním čtvrtletí letošního roku nasazeny do kin, jsou tři dokumenty. Zastoupení se tak pohybuje mezi pětinou až třetinou z celkového množství. Dokumentární tvorba se tudíž může pochlubit stabilním autorským i diváckým zázemím. Návštěvnost sice stěží ohromí, nejčastěji se pohybuje řádově v tisících, ale přesto někdy přesáhne zájem o hrané filmy, zvláště jsou-li ty přehlíženy (jako v případě Cesty ven, které nepomohla ani sprška všech možných cen). Fenoménu českých dokumentů se nyní věnuje kniha příznačně nazvaná Generace Jihlava.

 

Titul nebyl zvolený náhodně: právě v Jihlavě se již po řadu let koná festival dokumentárních filmů a mnohé dokumenty se poprvé představí právě tam. Ze setkávání kritiků a teoretiků s tvůrci vznikají pozoruhodná prolnutí, zkoumající fenomén dokumentárního uchopení naší přítomnosti. V knize totiž vypovídají nejen filmoví badatelé, ale také samotní dokumentaristé. Právě "oboustrannost" náhledu napomáhá k většímu rozptylu i neotřelosti jednotlivých statí.

Jakýsi zásadní vstup napsala editorka svazku Lucie Česálková, když své rozsáhlé zamyšlení nad stavem dokumentární tvorby rozčlenila do pěti bodů, v nichž zkoumá předpoklady, možnosti i uplatněné postupy. Už názvy jednotlivých zastavení jsou sdostatek výmluvné: Možnosti dialogu, O metodě, Zázemí, Prostor pro obraz a Paměť dneška, dnešek paměti.

Následné příspěvky jsou dílem věnované jednomu příznačnému filmu (například Českému snu, který provokativně rozebíral konzumní touhy české společnosti prostřednictvím smyšlenky o chystaném otevření nového obchodního domu), dílem monografickým portrétům jednotlivých tvůrců - například Eriky Hníkové, Lucie Králové a Martina Marečka.

Generace cesky sen

Kromě již zmíněného Českého snu se zájem pisatelů upínal na díla, která nějakým způsobem rozčeřila zmrtvělou hladinu veřejných pořádků - jako je tomu ve snímcích Nonstop, Hry prachu, Nesvatbov, Ivetka a hora. Nejednou zachytily jevy v lecčems paradoxní, které se týkaly jak veřejného prostoru a manipulací v něm se vyskytujících, tak niterného prožívání třeba náboženské víry.

Autoři příspěvků přitom nehodlají hledat za každou cenu nějaké styčné plochy, uznávají nezávislost i svébytnost jednotlivých tvůrců, které spojují nanejvýš studia na FAMU (a osobnost pedagoga Karla Vachka). Jak se můžeme dočíst v předmluvě, "šest nejzajímavějších autorů píšících o filmu v této knize vede dialog se šesti nejvýznamnějšími zástupci nejsilnější porevoluční filmařské generace."  Jakkoli nelze přehlédnout vyhřezlou sebechválu, nastolenou hned ztrojeným užitím superlativu v citované větě, vznesené postřehy, ať již prolnuté do osobního vyznání nebo opoznámkované odborné studie, lze považovat za inspirativní, protože nahlížejí takříkajíc pod pokličku.

Zajímavé je pojetí "skládané" obálky, kterou lze rozložit do velkého plakátu. Zato desítky fotografií, trochu samoúčelně a hluše oddělující jednotlivé příspěvky, vnímám jako rušivou vsuvku.

GENERACE JIHLAVA

Generace Jihlava (podle námětu Michala Procházky a Radima Procházky k vydání připravila Lucie Česálková).
Vydala nakladatelství Větrné mlýny a AMU, Praha 2014. 344 stran.

Hodnocení: 80 %

Foto: kniha, Česká televize

www.vetrnemlyny.cz


 

Přihlášení



Solfánci obměkčí každé srdce

Solfánci jsou druhým počinem (po Indigových pohádkách) Martiny Mii Svobodové a ilustrátorky Lucy Bumkin. Zatímco Indigové pohádky oslavovaly lidskou kreativitu a zaměřovaly se na to, že každý z nás má moc tvořit svůj svět, pohádkový příběh Solfánci a Sluneční královna jsou o odvaze být tím, kým doopravdy jsme. Semtamindigo

Nikdy není pozdě zopakovat si češtinu

Pod projektem Červená propiska jsou dvě kamarádky z vysoké, Karla Tchawou Tchuisseu a Sabina Straková, které se rozhodly šířit své znalosti zábavnou formou na sociálních sítích. Jejich cílem je dostat nejčastější perličky k co nejširšímu publiku a odhalit záludnosti českého jazyka, na které nebyl ve škole čas a které vás i v dospělosti překvapí. Universum

Rozhovor

Zuzana Stirská: V Německu mi přezdívali Malá dáma s velkým hlasem

stirska 200Jméno zpěvačky Zuzany Stirské se v posledních letech pojí především se stále populárnějším pěveckým souborem Fine Gospel Time, který pravidelně účinkuje – v rámci tradičních Gospel Time Party – v pražském divadle Rokoko, na koncertech po celé rep...

Hledat

Z archivu...

Čtěte také...

Kdo si přečte vysoce odborné filmové časopisy?

casop200Mnohé odborné časopisy, které si potrpí na přízvisko "vědecké", se honosí tím, že jsou recenzované. Nemyslí se tím, že by se na ně psaly recenze (jako je třeba tato), nýbrž že sama redakce si nechává recenzovat nabídnuté texty, aby se si tak nechala ...


Literatura

Poklidní Živí mrtví již po třinácté

Zivi Mrtvi 200Nakladatelství Crew nám třikrát ročně nabízí pochoutku ve formě černobílé komiksové série Živí mrtví. Nyní na nás vyrukovalo se 13. dílem, jeNž nese název Těžká cesta zpět. Směle čtěte dále a dozvíte se, jak se kniha vyvedla, jak pokračuje p...

Divadlo

Gazdova krv vás dostane korektními i nekorektními vtipy

altDivadelní festival Střetnutí Stretnutie zahájila hra Gazdova krv, ve které excelovala tvář festivalu Szidi Tobias a nejen ona.

 

...

Film

XII. Mezinárodní festival outdoorových filmů v Praze

a 200Mezinárodní festival outdoorových filmů, který již od 3. října brázdí kinosály a další spřízněná místa nejen České a Slovenské republiky, ale i Sibiře, dorazí 20. listopadu také do hlavního města. Letošní ročník uvádí desítky snímků s adrenalinovou, ale i...