Líza Ďulínková se vrací na jeviště MdB – a opět to bude betálný!
Banner

Líza Ďulínková se vrací na jeviště MdB – a opět to bude betálný!

Tisk

my fair lady 200„Lady ze Zelňáku bude hitem“, „Mošův tah s My Fair Lady se zdařil na výbornou“ nebo „Stanislav Moša se už zařadil mezi naše přední muzikálové režiséry a v Lady to opět stvrzuje přesnou mírou nadhledu i dokonalým vedením herců k bezešvému propojení mluvených, zpívaných a tanečních sekvencí“… To jsou jen drobné ukázky toho, jaké ohlasy vzbudila dnes již nezapomenutelná inscenace My Fair Lady (ze Zelňáku) ihned po svém prvním uvedení.

Na konci dlouhé cesty, která začala 10., 11. a 12. září 1999, kdy se v hlavních rolích poprvé objevily Alena Antalová, Petra Jungmanová a Markéta Sedláčková, byla i cena Thálie pro poslední jmenovanou herečku. My Fair Lady (ze Zelňáku) se odehrála celkem 340krát a navštívilo ji 130 251 diváků. Od července roku 2013 se hrála také na Biskupském dvoře a v hlavních rolích se představili i Radka Coufalová a Petr Štěpán, kteří do inscenace nastoupili 25. března roku 2012, kdy proběhla její obnovená premiéra.

Jen ve stručnosti si nyní připomeňme, jak se příběh mladé květinářky Lízy proměnil v muzikálový hit. Kdysi dávno před naším letopočtem kyperský sochař Pygmalion vyřezal ze slonovinové kosti tak krásnou dívku, že se umělec do sochy zamiloval a uprosil bohyni Afroditu, aby jí vdechla život. Tak vznikla Galatea, s níž Pygmalion strávil zbytek života. Antický mýtus převyprávěl Ovidius ve svých Proměnách a inspiroval celou řadu dalších děl.

my fair lady1

Nejznámější variací příběhu je jistě komedie George Bernarda Shawa s ironickým podtitulem „romantická hra o pěti dějstvích“. Hra způsobila rozruch na jevišti dosud neslýchaným šťavnatým zaklením „bloody arse“ (v českém překladu Oty Ornesta „shnilá prdel“). Muzikál dvojice Frederick Loewe a Alan Jay Lerner měl premiéru 15. března roku 1956 v Mark Hellinger Theatre v New Yorku. Autoři největší změnu provedli na konci příběhu, kdy nechávají Lízu, aby se vrátila k profesoru Higginsovi, zatímco Shaw tuto možnost zcela odmítá. Filmová verze režiséra George Cukora na sebe nenechala dlouho čekat a v roce 1964 měl premiéru slavný snímek s Rexem Harrisonem a Audrey Hepburn. Ve stejný den jako premiéra filmu, 12. prosince 1964 proběhla i československá premiéra v Hudebním divadle Karlín v režii Leo Spáčila a Rudolfa Vedrala. A konečně, v roce 1999 se Stanislav Moša se svým inscenačním týmem rozhodl upravit muzikál přímo pro brněnské prostředí a namísto londýnského nářečí cockney použít brněnský hantec.

Letos se k oblíbenému titulu divadlo vrací znovu. Režisér a autor úpravy Stanislav Moša se rozhodl děj této dvojí pohádky, v níž se jednak z neomalené špinavé holky stane opravdová dáma a v níž také tato výjimečná dívka dokáže obměkčit ztvrdlé sarkastické srdce nerudnému sebestřednému profesorovi, zasadit do počátku 20. století. Diváci se tak mohou těšit na přehlídku působivých dobových kostýmů Andrey Kučerové ve velkolepé scéně Jaroslava Milfajta, která tentokrát přivede Lízu Ďulínkovou (Dagmar Křížová nebo Eliška Skálová), profesora Hradského (Kristian Pekar nebo Petr Štěpán), plukovníka Špičku (Jan Mazák) a Bedřicha Škodu-Vrchovského (Jan Brožek nebo Rastislav Širila) do Brna roku 1912. To vše v novém hudebním nastudování Karla Cóna a Tonyho Marka s patnáctičlenným orchestrem.

my fair lady plakat

Premiéra hudební komedie My Fair Lady (ze Zelňáku) se uskuteční v sobotu 14. května 2022 v 19.00 hodin na Hudební scéně MdB.

Více informací: https://www.mdb.cz/


 

Přihlášení



Anketa

Který kulturní trend vás v poslední době nejvíce zaujal?
 

Vincent a Sien. Příběh lásky slavného malíře a prostitutky

Kdo by neznal slavného malíře Vincenta van Gogha! Kromě svých slavných obrazů vešel ve známost také tím, že si uřízl ucho a rovněž i jeho smrt je opředena tajemstvím. Jeho osobní život nebyl nijak šťastný a tento geniální umělec byl, jak už to tak bývá, tak trochu podivín. Na ženy moc štěstí neměl, a tak se zamiloval do nešťastné prostitutky Sien Hoornik, která to taky rozhodně neměla jednoduché.

Tridsiaty ročník filmového festivalu v Sarajeve

V Sarajeve sa od 16. do 23. augusta uskutočnil najväčší filmový festival v juhovýchodnej Európe a jeden z najväčších filmových festivalov v Európe Sarajevský filmový festival. Predstavitelia občianskeho združenia Obala Art Centar premietli počas tohto týždňa pre divákov viac ako 250 filmov z celého sveta. Z nich sa do súťaže zapojilo 54 filmov v kategóriách hraný, dokumentárny, krátky a študentský film.

Banner

Videorecenze knih

Hledat

Rozhovor

Herec Pavel Novotný: Mastný se mě drží už sedmnáct let. Nebo já jeho?

pavel novotny200Není to jen zkušený divadelní herec. Mediální slávu přinesly Pavlu Novotnému televizní seriály. Nejvíce asi populární „Ulice“, kde představuje urostlého elegána Mastného. Za ty roky si tato postava prošla nejroztodivnějšími peripetiemi. ...

Muzikant a básník všedního dne Karel Markytán má nové album a pokřtí jej ve Zlíně

Do světa harmonie, prosté krásy a působivého polohlasu nás může zavést aktuální album zlínského písničkáře Karla Markytána. I když ho mnozí znají jako člena legendární folk rockové skupiny AG Flek, tak i jeho druhé sólové album Je muzika! (před dvaadvaceti lety vyšlo první sólové album Konec sladkostí) je postaveno na kouzlu jeho písniček.

Čtěte také...

Jára Cimrman na Vás dýchne v několika českých kinech

jara cimrman ceske nebeGénius samotný se nám ukáže skrze Divadlo Járy Cimrmana, které slaví 45 let od svého založení. U této příležitosti dojde 4. října k historicky prvnímu přímému satelitnímu přenosu z České republiky, díky kterému se na p...


Divadlo

Letní Grébovka s Divadlem MA v srpnu láká na 20 divadelních večerů pod širým nebem

letni grebovka 200Dvacet romantických večerů pod širou letní oblohou v půvabném prostředí evokujícím italský Řím… tyto a spoustu dalších výjimečných zážitků slibuje v druhé půli prázdnin Letní Grébovka s Divadlem MA. Oblíbený projekt komorní divadeln...

Film

Kinematografie a stát v českých zemích mezi roky 1895-1945

kinema 200Doposud se slovo "kinematografie" vztahovalo především na filmovou tvorbu. Teprve Ivan Klimeš se v knize Kinematografie a stát v českých zemích 1895-1945 soustředí na to, jak stát a jeho předpisy ovlivňovaly kinematografické podnikání - výrobu i ...