V Praze byla zahájena rekonstrukce více než 160 let starého Negrelliho viaduktu. Stavební práce potrvají téměř tři roky. Po Karlově mostě jde o druhé nejstarší přemostění Vltavy v Praze.
Po ničivých záplavách v roce 2002 se viadukt stal nedílnou součástí protipovodňové ochrany v Karlíně i v Holešovicích. Byl jedním ze čtyř mostů přes Vltavu v Praze, na kterých nemusel být kvůli pětisetleté vodě přerušen provoz.
Po viaduktu se v současné době může jezdit maximálně čtyřicítkou; po rekonstrukci se traťová rychlost zvýší na 60 kilometrů za hodinu.
Rekonstrukce zásadním způsobem ovlivní vlakovou dopravu. Od července bude většina vlaků mezi Prahou a Kladnem končit i začínat na nově zřízené zastávce Vltavská s možností přestupu na metro C; pro vybrané vlaky budou konečnou stanicí Praha-Bubny, či Praha-Dejvice. Rychlíky z Děčína a osobní vlaky z Kralup nad Vltavou pojedou na Masarykovo nádraží odklonem přes holešovické nádraží.
Viadukt a jeho historie
Negrelliho viadukt, někdy též nazývaný Karlínský, dříve viadukt Společnosti státní dráhy, spojuje Masarykovo nádraží přes ostrov Štvanice s Bubny. Je prvním pražským železničním mostem přes Vltavu a druhým nejstarším pražským mostem. Je nejdelším železničním a celkově třetím nejdelším mostem v Česku.
Viadukt byl postaven jako součást drážďanské větve Severní dráhy Olomouc – Praha – Drážďany. Byl budován od roku 18846; dokončen byl roku 1849; rok nato byl uveden do provozu. Po svém dokončení měl 87 kamenných oblouků. Most je dlouhý 1110 metrů. V roce 1964 byl viadukt spolu s některými dalšími stavbami na trati zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek.
Stavba měla být svěřena Janu Pernerovi; ten však při železniční nehodě zemřel a stavbu řídil právě Alois Negrelli. Na stavbě pracovalo až 3000 dělníků různých národností. Při stavbě byly poprvé ve větší míře použity parní zvedací stroje. Ve světovém měřítku šlo o ojedinělou stavbu.
Podobně jako Karlův most přestál za plného provozu i Negrelliho viadukt povodeň v roce 2002, při níž byl zatopen téměř celý Karlín.
Oprava technické památky má řešit nevyhovující stav mostní konstrukce. Některé části mostů, například nejvíce poškozené oblouky budou postupně rozebrány a po opravě znovu složeny. Rekonstrukce má trvat do září 2019.
Ctibor Čejpa, podle podkladů SŽDC, ilustrační foto SŽDC
| < Předchozí | Další > |
|---|
Arnošt Goldflam je takový český renesanční člověk - píše knihy, scénáře, hraje v divadle i ve filmech, učí, a tak dále. V blízké době bychom ho měli vidět například v pokračování legendárního snímku Dědictví, o kterém si můžete...
Kafkův dům na Staroměstském náměstí v Praze hostí už od začátku září originální autorskou výstavu známého výtvarníka Dominika Mareše. Výstava, jejíž pojetí stejně jako název „Proměny aneb návrat kondotiéra“ v sobě nese odkaz na genia loci místa výstavy...
Národní divadlo v Praze si umanulo, že bude uvádět experimentální hry - a vylézají z toho příšernosti. Čekání na Godota se změnilo v pitvořivou roztlemenost, ze slavného experimentálního počinu Ariane Mnouchkinové 1789 aneb Dokonalé štěstí režisér Vl...
Film Vratné lahve (2006) je zatím posledním projektem scénáristy Zdeňka Svěráka, kde si rovnou zahrál také hlavní roli. Dlouhou uměleckou kariérou člověk dozraje, ale je legrační, jen když se dokáže zamíchat s nadhledem. A pr...
