Objekt, který sloužil k tanci i zábavě renesanční šlechty, se otevřel po 11 letech rekonstrukce. Rozsáhlá rekonstrukce památky ze 17. století byla hrazena z dotací Ministerstva kultury. Letohrádek nechal postavit Přemyslav III. v roce . Správa zámku plánuje další využití těchto historických prostor. Opravený objekt bude využíván například pro výstavy, konat se tam budou také svatební obřady a v přízemí by měla vzniknout kavárna s cukrárnou a venkovním posezením. Své místo v programu letohrádku by měly mít i dílny pro děti.
Letohrádek, který je součástí zámeckého areálu, byl před rekonstrukcí zdevastován a nevyužíván. Při opravách se vyměnila například střešní krytina, podlahy a klenby. Obnovila se i štuková výzdoba a byla opravena kachlová kamna. Archeologové v něm našli soubor kachlů, na kterých je zobrazen motiv aliančního znaku rodu Žerotínů a Oppersdorfů z třetí čtvrtiny 17. století.
Zámek Velké Losiny postavil významný moravský rod Žerotínů. Pozdně renesanční stavba z konce 16. století nahradila zchátralou tvrz. Zámek je jednou z nejkrásnějších ukázek moravské renesanční architektury. Temnou stránkou zámku je, že v 17. století neblaze proslul čarodějnickými procesy. První zmínky o stavbě na území dnešního zámku sahají do období gotiky, kdy zde vnikla původně vodní tvrz. Na konci patnáctého století v roce 1496 se celé losinské panství dostalo do područí pánů ze Žerotína. Gotická tvrz brzy přestala vyhovovat nárokům šlechticů, a proto ji roku 1531 nechali přestavět v honosný renesanční zámek. Zámek Velké Losiny byl přestavěn a obklopen rozlehlým francouzským parkem v 17. století.
Během staletí prošel zámek ve Velkých Losinách četnými stavebními úpravami. Dnešní podobu zámku tvoří trojkřídlý areál s trojpodlažními arkádami. Osmiboká šestipodlažní věž se zámeckými hodinami je dominantou Losinkého zámku.

| < Předchozí | Další > |
|---|




Říká v tomto rozhovoru zpěvák, skladatel a klávesista Raven a frontman pražské kapely Nasycen, která se v loňském roce po předlouhé pauze vrátila opět na scénu.

V Galerii Josefa Sudka budou k vidění snímky Zdeňka Voženílka, fotografa architektury druhé poloviny 20. století. Voženílkovo dílo je dnes velice aktuální nejen pro jeho osobitost, ale protože je dokladem mnohaletého růstu hlavního města a jeho...
Před několika dny skončil 18. ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Je tedy čas probrat se dojmy a pokusit se o shrnutí. Můj nejsilnější pocit je podobný hořké pachuti na jazyku – nějak mi to prostě nesedlo. Jsou takové divadelní festiva...
Jaké je to přivést na svět dítě tam, kde svoboda končí vězeňským dvorem? Film Petera Kerekese je neotřelým pohledem na téma mateřství.