Objekt, který sloužil k tanci i zábavě renesanční šlechty, se otevřel po 11 letech rekonstrukce. Rozsáhlá rekonstrukce památky ze 17. století byla hrazena z dotací Ministerstva kultury. Letohrádek nechal postavit Přemyslav III. v roce . Správa zámku plánuje další využití těchto historických prostor. Opravený objekt bude využíván například pro výstavy, konat se tam budou také svatební obřady a v přízemí by měla vzniknout kavárna s cukrárnou a venkovním posezením. Své místo v programu letohrádku by měly mít i dílny pro děti.
Letohrádek, který je součástí zámeckého areálu, byl před rekonstrukcí zdevastován a nevyužíván. Při opravách se vyměnila například střešní krytina, podlahy a klenby. Obnovila se i štuková výzdoba a byla opravena kachlová kamna. Archeologové v něm našli soubor kachlů, na kterých je zobrazen motiv aliančního znaku rodu Žerotínů a Oppersdorfů z třetí čtvrtiny 17. století.
Zámek Velké Losiny postavil významný moravský rod Žerotínů. Pozdně renesanční stavba z konce 16. století nahradila zchátralou tvrz. Zámek je jednou z nejkrásnějších ukázek moravské renesanční architektury. Temnou stránkou zámku je, že v 17. století neblaze proslul čarodějnickými procesy. První zmínky o stavbě na území dnešního zámku sahají do období gotiky, kdy zde vnikla původně vodní tvrz. Na konci patnáctého století v roce 1496 se celé losinské panství dostalo do područí pánů ze Žerotína. Gotická tvrz brzy přestala vyhovovat nárokům šlechticů, a proto ji roku 1531 nechali přestavět v honosný renesanční zámek. Zámek Velké Losiny byl přestavěn a obklopen rozlehlým francouzským parkem v 17. století.
Během staletí prošel zámek ve Velkých Losinách četnými stavebními úpravami. Dnešní podobu zámku tvoří trojkřídlý areál s trojpodlažními arkádami. Osmiboká šestipodlažní věž se zámeckými hodinami je dominantou Losinkého zámku.
| < Předchozí | Další > |
|---|
Řečeno s mírnou nadsázkou - novinářka a spisovatelka Blanka Kovaříková ráda zkoumá životy lidí z černobílých fotografií a filmů. Literatura faktu v jejím podání rozhodně není „suchá“, sa...
Vstupní prostory Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem se v těchto dnech zaplnily desítkami překrásných obrazů. Má je na svědomí Jan Šafránek (*1948), malíř, který to v životě neměl nikterak jednoduché. Po podpisu Charty 77 se stal nepohodlným a mus...
Třešničkou na dortu letošního ročníku festivalu Setkání Stretnutie bylo představení Elegance molekuly Dejvického divadla. Na to se těšil vyprodaný hlavní sál, kterým se nesla slavnostní atmosféra. Vše umocnil ještě krátký pro...
Film Zítra vstanu a opařím se čajem (1977) se odehrává v nedaleké budoucnosti, kdy se lidem povedlo zvládnout cestování časem. Od jisté doby se odlétá na turistické výlety do starověkého Egypta nebo třeba na prohlídky druhohor a dinosaurů.
