Kultura21.cz

S neobvyklým nápadem, jak oživit dávno opuštěný ostravský důl Hlubina, přišlo občanské sdružení Provoz Hlubina. Přihlásilo svůj areál do projektu Dulux Let’s Colour a vyhrálo desítky litrů barev. Díky nim tak ožil nedaleký podchod a hlavně 25 metrů vysoká zeď jedné z důlních budov.

Možná, že právě takto si Jules Verne představoval imaginární Ocelové město, o němž napsal knihu. Prostor bývalého ostravského dolu Hlubina totiž barvami rozhodně nehraje. Průmyslová šeď opuštěného provozu se mísí pouze s typicky cihlovou červení okolních staveb. Nebýt několika stromů v areálu, mohli byste se na celý prostor klidně dívat černobíle. A o nic byste nepřišli. Industriálně fádní prostor se však snaží probudit k životu tamější občanské sdružení Provoz Hlubina. „Do roku 2015 by zde měla stát nová kreativní čtvrť, kde bude moci díky velkému prostoru vystoupit řada umělců z různých kulturních oblastí,“ plánuje David Pacult, člen sdružení Provozu Hlubina.

Přes 25 let opuštěné budovy tím dostávají novou šanci. Díky projektu dotovanému Evropskou unií se rekonstruují tak, aby se zachoval původní ráz a zároveň vevnitř poskytovaly moderní vybavení potřebné v 21. století.

Výtvarnická výzva: vymalujte přes 500 metrů čtverečních

„Budovy a celý prostor však bylo třeba zkrášlit i zvenku,“ dodává David Pacult. I proto se rozhodl přihlásit do celosvětového projektu Dulux Let’s Colour, jenž pomáhá barvami přetvářet nehostinná místa. Jedinečný prostor zaujal v tuzemském hlasování nejvíce fanoušků, a tak desítky litrů barev putovaly právě do Ostravy.

David Pacult mimo jiné vyhlásil i soutěž na vytvoření obří malby na zdi jedné z budov. Jedná se o takzvaný mural, umělecké dílo namalované či připevněné přímo na zeď, strop či jakoukoliv velkou plochu. Stěna o výšce 25 metrů a šířce 21 metrů tomuto popisu rozhodně odpovídá.

Vítězný návrh nočních motýlů vylétávajících z kusů uhlí vymyslela česko-italská dvojice výtvarníků Artur Magrot a Alessandra Svatek. „Budeme malovat jenom bílou,“ vysvětluje Artur Magrot. „Celý prostor dolu je natolik unikátní, že do něj nechceme více zasahovat. Šedá barva budovy je navíc ideálním podkladem,“ dodává Artut Magrot s respektem.

Oba výtvarníci před sebou měli řadu výzev. Zaprvé časovou – malovat mohli jenom za světla, pouze v pátek byly přistaveny reflektory i na noční malování. Zadruhé prostorovou – malba byla připravena v daném měřítku na papíře, ale přenést ji v reálu na více než 500 metrů čtverečních chtělo neustálé porovnávání výkresu s opravdovou stěnou. Někdy i z velké dálky. A v neposlední řadě byla výzvou i výška. „Mám závratě,“ přiznává Artur Magrot, který se musel již od druhého dne pohybovat na hydraulické plošině.

Problémy se světlem už ale netrápily druhou část projektu Let’s Colour. Barevné hody se totiž konaly hlavně v nedalekém podchodu u dolu Hlubina, ve kterém svítí zářivky od rána do večera. Z dřívějších akcí zde zůstala řada streetartových klenotů, ale prostoru na výmalbu zbylo stále dost. „Nebyl to zrovna oblíbený podchod. Nefungovala světla, všude jen šeď. Lidé kolikrát radši přešli čtyřproudovou silnici nad námi, než by vešli sem,“ vzpomíná uprostřed podchodu Petra Gherbetz, známá pod uměleckým jménem Sasanca.

I graffiti může bojovat za čistý vzduch

Na místě právě vytváří další kousek city folkloru, jak své umění sama nazývá. „Hlavním motivem dnešní malby je čistý vzduch, s nímž je v Ostravě problém. Do podchodu se to hodilo, vytvořila jsem proto dvě uši, které našeptávají velké špinavé hlavě. Je to takové menší rýpnutí,“ vysvětluje hlavní záměr své malby s typicky děsivými obličeji. Sasančiny malby totiž lehce rozpoznáte právě podle zvláštně potemnělých a rozšklebených tváří.

Na rozdíl od Artura s Alessandrou má Sasanca hotovo mnohem dřív. Byť všichni začali již ve čtvrtek, blonďatá umělkyně si své spreje, šablony, štafle a barvy mohla sbalit už v pátek odpoledne. Zato Artur Magrot s Alessandrou Svatek skončili až v sobotu. Ale termín stihli a s výsledkem byli spokojeni.

Prostor dolu Hlubina tak díky umělcům a akci Dulux Let’s Colour získal do svého barevného spektra další odstíny. Pomalu se tak začíná přeměňovat v kulturní centrum a příjemný prostor, o nějž sdružení Provozu Hlubina dlouhodobě usiluje. Sdružení Provoz sice k finální realizaci ještě čekají stovky hodin práce, ale bude to stát za to. Podívat se na obří mural nebo se projít barevným podchodem plným roztodivných postaviček či vany s kačenkou totiž stojí za to už teď. Podobné akce totiž rozhodně dávají smysl. Vdechují život jinak zapomenutým a opuštěným místům. Splňují tak motto vyřčené jednou z postaviček, kterou naleznete v podchodu: „Make your city a better place to live.“

Pokud budete někdy v Ostravě, přijeďte se podívat, Důl Hlubina je přímo název zastávky tramvají čísel 1 a 2.

Autor reportáže: Andrej Slivka
Foto: Petr Hlubek, Dulux

Korektury: Jana Vyskotová