Přibližně pět let vymýšlí a organizuje Robert Rohál v Domě kultury v Kroměříži výstavní činnost. Během roku proběhne v tomto zařízení dvanáct až patnáct výstav, kterou návštěvníci mohou vidět ponejvíce v rozsáhlém foyer v přízemí, komornější výstavy v Pravé klubovně v prvním patře. Pro letošní rok je nachystáno třináct výstav…
Které výstavy máte za sebou a na co se mohou návštěvníci do konce roku ještě těšit?
Na začátku roku proběhla moje fotografická výstava nazvaná Neobyčejní obyčejní – Obyčejně neobyčejní, potom to byla výstava Obrazy duše, což byly sugestivní obrazy Zuzana Linder, kolektivní výstava Kroměřížský výtvarný salón 2023, výstava obrazů Antonína Dobrovolného, která právě probíhá. V komorním duchu proběhla v Pravé klubovně v rámci již loni zahájeného cyklu Junior Art výstava Výtvarný duet dvou mladičkých výtvarnic Veroniky Pišťáčkové a Johany Dorazilové. Pak následovala výstava Geometrické kresby, jejímž autor je americko-portugalský umělec Dwayne Holt, zahraniční dobrovolník v Klubíčku Kroměříž.
A co nás do konce letošního roku ještě čeká? V červnu to bude výstava Ateliéru pro veřejnost, která bude k vidění v Pravé klubovně. Ve foyer bude od července do konce srpna si budou moci návštěvníci prohlídnout tvorbu výtvarnice Věry Tatarkovičové. V září to bude ve foyer výstava k výročí Kroměříže, zatímco v Pravé klubovně je v plánu prezentace začínající výtvarnice Kristýny Chrastinové, což bude další výstava v rámci cyklu Junior Art. V září nás čeká tradiční Fotobraní, kde se představují kroměřížští fotografové. A do konce do roku budou ještě dvě výstavní akce – jednak mezinárodní výstava Pod modrým nebem s účastí výtvarníků z partnerských měst nazvaná, jednak kolektivní výstava nazvaná Signál 64, kde se představí malíři a fotografové z Kojetína.
Na které kroměřížské výstavy z posledních let rád vzpomínáte?
Moc se mi líbila výstava Ptáci, která byla sestavena z fotografií Marie Korbelové, ale obdivoval jsem i netuctové fotografie Jany Zaorálkové, nebo nápaditě pojatou výstavu Tres Olomucensis, což bylo trio olomouckých kumštýřů, jmenovitě fotografa Petra Zatloukala a malířů Michaela Essona a Lenky Kučerové – Žampové. Ale zajímavá byla i výstava Melodie barev, kde její autor Pavel Oparty představil své obrazy, fotografe a grafiku. Událostí loňského léta byla výstava velkoformátových obrazů i ve světě obdivované malířky Rosany De Montfort. To byla bomba, kterou jezdili obdivovat lidi nejen z Kroměříže a okolí.
Podle jakého klíče vybíráte malíře či fotografy, kteří by mohli v Kroměříži vystavovat?
Pokud nepočítám dvě či tři tradiční výstavy (Fotobraní, Kroměřížský výtvarný salón atd), tak vybírám podle vlastního vkusu a moře známých, které mě inspirují. Navíc se roky pohybuju v kulturních sférách a také publikuji v kulturních magazínech, kde se taky hodně informací dozvím.
Kdo bude vystavovat v Kroměříži v příštím roce?
Co se týče výstav v Domě kultury v Kroměříži, tak už se něco rýsuje. Z fotografů by to měli být Jindřich Štreit, Otto Dlabola, Pavel Ondrůj nebo Jarmila Vlčková, což je nejen výborná herečka, ale i výborná fotografka. Fotí nejen divadlo, ale i krásy přírody. V plánu je i osobnost Jana Grabce a další tři malíři… Jinak mladí i zkušení malíři a fotografové mají v Domě kultury v Kroměříži zelenou.
A co vaše fotografická tvorba? Kde v posledním čase vystavoval a co máte v plánu?
Jak už jsem říkal, na začátku roku to byla výstava Neobyčejní obyčejní – Obyčejně neobyčejní v Domě kultury v Kroměříži, ale protože je to výstava „putovní“, tak už byla v Galerii města Přerova a nyní je nainstalovaná v zámku Třešť. V srpnu ji přesunu do prestižní Galerie MonAmi v Bílovci, kde bude až do konce září. V příštím roce by měla být k vidění také v Městském divadle Mladí Boleslav a Městské divadlo Zlín. A protože je to výstava portrétů známých osobností, a protože známé a zajímavé tváře stále potkávám a někdy je i nafotím, bude tato výstava pozvolně obsahovat nové fotografie.
Vedle toho vystavím něco málo z mé fotografické tvorby v rámci 21. ročníku tradiční výstavy Letní iluze, která se koná v holešovském zámku. Jde o kolektivní výstavu, která by měla být otevřena 29. června.
Jana Hájková
Zdroj foto: archiv Jana Hájková a Robert Rohál
| < Předchozí | Další > |
|---|
akže jsem se opět ocitla v takovém středu vesmíru, vždyť to se přece o Bali říká, ne? 
Nakladatelství Portál právě vydává knižní rozhovor Martina Bedřicha s předním historikem umění, profesorem Janem Roytem. Jedná se již o druhý knižní rozhovorový počin Martina Bedřicha a je to na knize znát. Bedřich se umí zeptat, a přitom se egoisticky n...
I když v těchto dnech vystavuje v Domě kultury v Kroměříži olomoucká malířka Lenka Kučerová Žampová obrazy, v níž se zabývá prazákladem, z něhož vzešel život - vodou a mořem, jsou pro ni zásadní i další témata. Vypráví o tom ostatně v následujícím rozh...
Zájem diváků o divadelní recitál k 80. narozeninám Marty Kubišové s přibývajícími reprízami neklesá, všechna červencová a srpnová představení jsou vyprodaná. Pořadatelé proto zareagovali na intenzivní poptávku po vstupenkách přidáním dalších termínů ...
Film Divoké Včely (2001) je nadčasový a oblíbený český snímek o životu lidí kdesi na vesnici. Protože se v něm dost přehání, je vždycky čemu se zasmát. I když hlavní příběh ani tak zaj...
