Svoboda. Pět pilířů pro život v 21. století

Sobota, 23 Květen 2026 12:19 Taťána Kročková

svoboda Svoboda je nevyšší lidská hodnota, která utvářela celé dějiny lidstva napříč časem. Útlak, bezpráví, totalitní systémy, absolutní monarchie, válečné konflikty o hranice či sebeúctu národa. Filozofický spis Timothyho Snydera nabízí pohled na pojem svoboda ze všech úhlů a přináší zamyšlení nad tím, jak dnešní svět svobodu chápe. Knihu vydala nakladatelství Prostor a Paseka ve vzájemné spolupráci.

Pokud neznáte Timothyho Snydera, je to vlastně moc škoda a ráda bych vám jej nejprve krátce představila. Americký historik, profesor na Univerzitě v Torontu, pracovník Institutu pro vědy o člověku ve Vídni. Věnuje se dějinám střední a východní Evropy, nejvíce se zaměřuje na oblast lidských práv, svobody a následků holocaustu. Napsal patnáct úspěšných knih, které byly přeloženy do mnoha světových jazyků. Mezi jeho bestsellery patří například Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem, Černá zem: Holokaust, historie a varování, Obnova národů: Polsko, Ukrajina, Litva, Bělorusko 1569–1999, Cesta k nesvobodě nebo Tyranie: 20 lekcí z 20. století. V těchto knihách prezentuje své názory týkající se lidské svobody, demokracie, politického uskupení a vlivu historie či tradic na současnost.

Jeho nejnověji u nás vydanou knihou opět pojednávající o důležitosti svobody a demokracie, je publikace, jednoduše nazvaná Svoboda, s podtitulem Pět pilířů pro život v 21. století. Zdůrazňuje, že svoboda v žádném případě není absence státní moci a život bez pravidel, ale především základní lidská hodnota a možnost žít v míru a bezpečí beze strachu z porušování lidských práv. Možnost se rozvíjet a společně sázet na budoucnost. Svoboda je hodnota, která teprve umožňuje existenci ostatních hodnot, tím je povýšena nad všechny ostatní hodnoty. Souhlasíte? Já ano.

V této knize se zamýšlí nad tím, v jakém státě můžeme být svobodní a společně růst a zdokonalovat se. Jak velký vliv mají tradice a historie na nové politické uspořádání světa. Z čeho bychom si měli vzít příklad a čemu se vyvarovat. Autor rovněž rozvíjí myšlenky mnohých politiků a státníků, kteří prosazovali zásady demokratického uspořádání světa. Stejně tak i jiných osobností, jež měly co psát o svobodě díky tomu, co ve svém životě prožily, například Simone Weil nebo Edith Steinová. Nezapomněl ani na našeho bývalého prezidenta Václava Havla, který jej fascinoval od doby, kdy se naučil číst.

Líbí se mi, že Snyder píše své knihy velmi poutavě, autenticky a ze svého vlastního pohledu, v němž nevynechává vlastní životní příhody, zkušenosti a vzpomínky. Kniha se velice dobře čte a ideálně doporučuji přepisovat si některé myšlenky a citáty, anebo si je klidně i podtrhovat, neboť, jak se říká, co slovo, to perla. To, že tato jeho kniha je považována za velmi filozofickou, třeba oproti jiným více historickým, sociologickým či politologickým publikacím, je pro mě naopak velmi vítané, protože filozofii miluju a Snyder třeba nevynechal ani vlastní interpretaci Platónova Podobenství o jeskyni, ve vztahu ke svobodě, sounáležitosti a empatii.

Co dál? Svobodu v podstatě rozděluje na pět základních složek: suverenitu, nepředvídatelnost, mobilitu, fakticitu a solidaritu. Svobodu také k přístupu k ní rozděluje na pozitivní a negativní. Hodně se věnuje tématu války na Ukrajině, občanským právům nebo holokaustu. Moc se mi líbí kapitola pojednávající o plíživých hudebních protestech rockových kapel proti nesvobodě napříč časem. A naprosto neoddiskutovatelným je varování před mentální manipulací a nesvobodou plynoucí z dnešního způsobu života v digitálním světě.

Vyzdvihnout bych chtěla i profesionální překlad Martina Pokorného.

Ukázky z knihy:

„Svobodnými nás nečiní žádná vyšší síla ani její absence. Příležitost stát se svobodnými - nic víc, nic míň - nám dává příroda. Tvrdí se nám, že se rodíme svobodní, ale není to pravda. Rodíme se s křikem, připojení pupeční šňůrou, pokrytí ženskou krví. To, zda se staneme svobodnými, závisí na činech druhých lidí, na strukturách, díky nimž jsou jejich činy proveditelné, na hodnotách, kterými jsou tyto struktury prodchnuty – a až pak na záblesku spontánnosti a na odvaze k osobnímu rozhodnutí."

(...)

„Poslední věc, které se dotknete před usnutím, by v sobě neměla mít mikroprocesor. (...) Nebraňte se proti strojům vztekem, nýbrž psaním a čtením. Čtěte tištěné knihy. Mějte jich několik na nočním stolku a veďte si přehled přečtených titulů."

svoboda