Kniha, která je dnes možná aktuálnější než v době, kdy vyšla poprvé...

Kniha, která je dnes možná aktuálnější než v době, kdy vyšla poprvé...

Tisk

donbas-czPTato kniha vyšla poprvé v roce 2019, tedy tři roky před osudným 24. únorem 2022. Toto je její druhé vydání, protože však Tomáš Forró mezitím napsal další knihu, tentokrát již o ruské speciální vojenské operaci (Zpěv sirén), je vcelku pochopitelné, že se nyní v předmluvě k „novému" Donbasu zamýšlí nad tím, jak tehdejší (řekněme relativně mírovou) situaci vnímá ze současné válečné perspektivy. Tuto úvahu vyvolala otázka, která mu byla dle jeho slov kladena tolikrát, že prostě nebylo možné ji ignorovat: „Napsal byste teď něco jinak?" Odpověď je stručná a pro někoho možná překvapující – dnes by takovou knihu nenapsal vůbec!

Když Tomáš Forró poté vysvětluje, jak to myslí, musíme mu dát za pravdu. Za současného stavu věcí je restrospektivní pohled na předválečné časy navždy rozmetán, běsnící mašinérie ničení a zkázy dala dávno zapomenout na roky, kdy se sice na obzoru začínaly objevovat temné mraky, zatím však stále ještě nic nenasvědčovalo tomu, že se schyluje k bratrovražednému konfliktu, jemuž bude souzeno být nejdelším v Evropě od konce 2. světové války. Někoho by mohlo napadnout, zda tedy není opětovné vydání knihy Donbas svého druhu anachronismem. Domnívám se, že z přísně historického úhlu pohledu zajisté je, což ovšem nijak neubírá na důležitosti a (jakkoli to může znít paradoxně) aktuálnosti jejího znovuobjevení na pultech našich knihkupectví. Vždyť kdo je po začátku ruské invaze ještě ochoten a schopen zabývat se třeba problematikou Minských dohod či referenda na Krymu? Jak už bylo zmíněno, i sám Tomáš Forró přiznává, že by to nedokázal. Já jsem každopádně nakladatelství Absynt za jeho vydavatelský počin velmi vděčný!

Pojďme se ale podívat na samotnou knihu. Autor ji rozdělil do tří částí, pojmenovaných po konkrétních osobách, s nimiž se měl možnost setkat a posléze spřátelit a zaznamenat jejich svědectví (Mamuka, Jura, Líza). Tyto tři hlavní části se dále rozvětvují do množství kapitol, které nás seznamují zase s dalšími lidmi a příběhy a tak postupně získáváme mimořádně plastický obraz politických a společenských otřesů v inkriminovaných letech, a to nejen na Donbasu, ale i v jiných postsovětských republikách. Vychází to z logiky vyprávění, neboť např. protagonista první části je Gruzínec, který už jako sotva odrostlé dítě bojoval v konfliktu s Abcházií a poté v Čečensku. Nenávidí Rusy a na Ukrajinu jej přivedla předtucha, že právě zde bude mít další příležitost se s nimi utkat...

Je pochopitelné, že k nejzajímavějším a nejsilnějším patří v knize ty pasáže, v nichž Tomáš Forró vystupuje v roli očitého svědka a komentuje to, co prožil takříkajíc na vlastní kůži na obou stranách hranice (za nynějšího stavu věcí to zní neuvěřitelně, ale tenkrát bylo možné pendlovat mezi Ruskem a Ukrajinou bez větších problémů). Své poslání přitom nevidí v pouhém shromažďování statistických či jiných údajů, jeho pozornost je zaměřena hlavně a především na konkrétní lidi s jejich jedinečnými osudy a zkušenostmi. Je jasné, že cesty za reportážemi tohoto druhu byly velmi dobrodružné a často při nich musel projevovat velkou osobní statečnost. Konečný výsledek ale stojí za to – z bezpočtu malých a zdánlivě nedůležitých střípků se mu podařilo sestavit obrovskou a fascinující mozaiku východní Ukrajiny těsně předtím, než byla napadrť rozbita ruskými děly a bombami. Tomáš Forró navíc prokazuje i velký literární talent, takže kniha Donbas se čte jako napínavý thriller!

Nemohu se ale vyhnout i některým kritickým připomínkám. Tomáš Forró si zakládá na své nestrannosti a objektivitě a v tomto ohledu se mu vskutku nedá nic zásadního vytknout. Přesto jsou ale mezi řádky cítit jeho sympatie a antipatie, ty první ve prospěch Ukrajiny, druhé pak vůči Rusku. Někdy bohužel vyplavou na povrch pro mne šokujícím způsobem, např. když pouhými několika slovy komentuje děsivý masakr proruských obyvatel Oděsy z 2. května 2014. Odbýt toto vraždění frázemi „sporadický incident" a „dodnes neobjasněný požár v domě odborů" je mírně řečeno neprofesionální, zvláště pak za situace, kdy existuje množství autentických videí, jednoznačně dokazujících, co se tehdy stalo!

Píši tuto recenzi ve chvíli, kdy válka na Ukrajině vstupuje do kritické fáze, neboť napadené zemi bylo dáno ultimátum vzdát se celého Donbasu. Možná, že konečně nastane klid zbraní. Bude to ale skutečný mír? A je vůbec představitelné, že po všech těch rocích zoufalé obranné války by se ukrajinští vojáci bez boje stáhli ze svých pozic? Alternativa je ovšem hrozivá – postupné dobytí Donbasu za cenu obrovských ztrát na obou stranách...

Tomáš Forró napsal knihu, která byla, je a ještě dlouho bude navýsost aktuální!

donbas-cz-1502-size-frontend-large-v-1

Název: Donbas

Autor: Tomáš Forró

Žánr: Literatura faktu

Nakladatelství: Absynt

Rok vydání: 2025

Počet stran: 400

Hodnocení: 90%

Odkaz na web: https://www.absynt.sk/donbas-cz


 

Přihlášení



Odebírání srdce

V hlavní roli mateřství v mnoha jeho podobách. Mateřství nenaplněné, opouštějící, odmítající, překonávající překážky, milosrdné, odpouštějící, podmíněné, odmítající, upozaděné, objímající, snášenlivé, trpěné a traumatizované. Sledované zpovzdálí. Stačí jedna chyba a zdá se, že není cesty zpět. Silně znepokojivé.

Nahlédnout do života „antispolečenských" jedinců je pro nás, „normální" lidi, fascinujícím zážitkem!

Skoro se tomu nechce věřit, ale je to tak – kniha Raději zešílet v divočině se na pultech našich knihkupectví objevuje již v šestém vydání! Je tedy jasné, že od roku 2018, kdy vyšla poprvé, si svoji popularitu udržuje dodnes a na místě je pochopitelně otázka, co je toho příčinou. Řečeno jinak – proč naprostá většina společnosti (totiž ta „rozumná" a „spořádaná") je fascinována několika jedinci, kteří se rozhodli žít úplně jinak, totiž mimo civilizaci a její výdobytky?.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Mým cílem v tanci je práce s emocemi

Seidlerova 200Nicole Seidlerová se tanci věnuje již od svých raných let. Ve stejné době, kdy byla přijata na AMU, začala v Praze vyučovat lekce moderního a klasického tance. Zazářila v muzikále „Addamsova rodina“, v českých videoklipech a spolu s tím se pr...

Olomoucká Evita uchvacuje barvitým příběhem, sílou hudby a inscenační krásou

Evita je dokonalá show, což potvrdila ve všech ohledech i její premiéra v pátek 23. ledna 2026 v Moravském divadle Olomouc. Evita je především vynikající podívanou, za což může i důmyslná scéna, která slouží nejen ději, ale i jako půda pro akce pro početné taneční a pěveckou company. V inscenaci, která se uvádí v překladu renomovaného Michaela Prostějovského a kterou tak bravurně režíroval Marek David, má však mnohá další plus.

Čtěte také...

Och, vy pochvy rozeznělo se sklepením Garchu

basne perexPodzimní salón vulgární poetoterapie – tak zní název letošního básnického, a především vulgárního čtení. Salón poetických sprosťáků, nebo jak si sami básníci často říkají Sprosťáci, zavítali do podzimní Olomouce i letos.


Výtvarné umění

V Domě kultury v Kroměříži vystaví obrazy Antonín Dobrovolný

ant. dobrovolny foto perexPaletu pestré tvorby nabídne od 9. května ve foyer Domu kultury v Kroměříži výstava obrazů Antonína Dobrovolného. Malíř je rodák z Adamova (okres Blansko), ale příští rok to bude třicet let, co žije v Kroměříži. ...

Divadlo

Moderní zpracování klasického příběhu

Cyrano perexPaříž, 17. století. Cyrano z Bergeracu (Luboš Veselý) je nápadný nejen díky svému vtipu, pohotovosti a básnickému umění, ale především kvůli svému mimořádně velkému nosu. Miluje svou nádhernou sestřenici Roxanu (Natálie Řehořová), o kterou má ...

Film

Poupata vystoupala na filmový trůn

V sobotu se filmoví tvůrci i fanoušci dočkali už devatenáctého udílení prestižních ocenění Český lev. Po roce se tedy opět sešli filmaři, herci, diváci v sále pražské Lucerny, kde slavnostní vyhlašování již tradičně probíhá.




...