Kdo lehce nabude, lehce také pozbude
Kultura21.cz

Kdo lehce nabude, lehce také pozbude

kdo 200Kdo z nás by nechtěl přijít k velkému jmění, aniž by musel vynaložit příliš velké úsilí pro jeho získání či vydělání. Avšak takový štědrý movitý i nemovitý dar se může velmi rychle proměnit v dar danajský. Své o tom ví i hlavní protagonistka inscenace Kvartýr, která vznikla na motivy povídky Johannese Urzidila Poslední zvonění.

 

Po odchodu z Divadla Komedie našel režisér David Jařab mnoho jiných divadelních stánků, kde mohl pokračovat ve své režisérské činnosti. Prostor pro naplnění své umělecké vize našel i na Nové scéně Národního divadlo, kam přivedl mimo jiné i další zdramatizované dílo prozaika a esejisty Johannese Urzdila.

Spisovatel Johannes Urzidil, patřící do okruhu takzvaných pražských německých literátů, vychází ve své povídce Poslední zvonění částečně ze své vlastní zkušenosti, kdy spolu se svou manželkou Gertrudou emigrovali z protektorátního Československa, a zanechali tak své služce vybavený byt i peněžní hotovost. Co se však v povídce přihodí služebné Mařce po odjezdu pánů, už je založeno na pouhé Urzidilově literární fantazii a nikoli reálných faktech.

kdo 4

 

V nastoleném protektorátu v Čechách i na Moravě už není pro židovské obyvatelstvo bezpečno. A protože se v Praze chystá postarší manželský pár k emigraci, připadne jejich veškerý movitý i nemovitý majetek jejich služce Mařce. Mladá dívka netuší, co si má s takovým bohatstvím počnout, a tak k sobě pozve svou mladší sestru Jožku. Ta se ve starém německém městě rychle aklimatizuje a naváže známost s nacistickým vojákem Flaschenkopfem, který se k sestrám brzy nastěhuje. Z bohaté a nezávislé Mařky se zase stane chudá posluhovačka sloužící Jožce a jejímu milenci, který s pomocí kolaborantky Hákošky provádí v domě čistky. Mařka je z tolika ďábelských činů, které vzešly z jejího kvartýru, natolik zničená, že se rozhodne udělat přítrž veškerému zvěrstvu zabitím Jožky.  

kdo 1

 

„Tenhle kvartýr je jako krypta“
Režisér David Jařab sáhnul po Urzidilově díle již podruhé. A ačkoli měl při realizaci povídky Weissenstein ve všech směrech šťastnou ruku, při převedení Posledního zvonění z papíru na divadelní prkna už tolik úspěchu nezaznamenal. Přitom je námět pro hru Kvartýr skvěle zvolený, a přestože se příběh odehrává za protektorátu, svým obsahem zůstává aktuální dodnes.

I scéna, kterou si navrhl David Jařab sám, stojí za zmínění. Jeviště je totiž rozděleno na dvě části. V jedné polovině je jeviště klasicky zastavěno kulisami a rekvizitami dobového bytu. Druhá polovina jevištního prostoru už ale vytváří dojem zákulisí, kde herci čekají na svůj výstup, nápověda pečlivě sleduje text a popřípadě ho i nahodí a odkud se také line hudební doprovod.

Nastolenou atmosféru umocňuje i výborná hudba Petra Haase, jenž si při komponování vystačil pouze s metronomem a klavírem, na který během představní hraje Jana Holmannová

Nejpozoruhodnějším prvkem inscenace je Jařabova práce s časem. Příběh se v Kvartýru neodvíjí lineárně, nýbrž dochází k prolínání časových rovin událostí i postav. Krvavá skvrna na koberci už na začátku představení předesílá tragický konec a postavy setrvávají na scéně i poté, kdy tam jejich úloha již skončila. V čem tedy Kvartýr přesněji selhává? Možná to nejlépe vystihuje replika tajného: „Nemůžeme čekat hodinu, než se všichni aktéři vykecají. Mám dojem, že lidi očekávají jasný příběh s jasným smyslem.“

kdo 2

 

Vypravěčem a zároveň i středobodem vyprávění je trochu nemastná i neslaná služka Mařka Natálie Řehořové. Mladá herečka, která v Národním divadle pouze hostuje, bohužel zatím nedosahuje takových kvalit, aby dokázala utáhnout celé představení na svých bedrech sama. Daleko výraznější a propracovanější je její sestra Jožka, kterou hraje Jana Pidrmanová. U postavy Jožky divák zaznamená přerod z hloupoučké vesnické dívky od krav k vypočítavé potvoře, která se neštítí páchat zločiny proti lidskosti kvůli pár korunám.

Herečtí bardi a dlouholetí členové Národního divadla Jana Preissová, Jan Kačer, Milan Stehlík a Eva Salzmannová sice vystupují v malých úlohách, i přesto však dokáží vykreslit své postavy do detailu. O něco větší prostor dostala Hana Igonda Ševčíková, jejíž kolaborující sousedku Hákošku dobře charakterizuje replika ze hry: „Češi jsou Češi, Němci jsou Němci a svině jsou svině.“.

kdo 3

 

Tajní Tomáš Jeřábek a Jiří Maryško připomínají svou groteskností hlídače z Kafkova Procesu. Nejhlasitější a pravděpodobně i největší emoci vyvolal v divácích Jiří Maryško, když snědl tvaroh z bavorského vdolečku, který předtím seškrábl ze země.

Inscenace Kvartýr režiséra Davida Jařaba, která hodinu a 40 minut líně plyne na jevišti Nové scény Národního divadla, se snaží divákovi nabídnout vedle chytlavého tématu i zajímavé nápady.

Název představení: Kvartýr    
Uvádí: Národní divadlo
Režie: David Jařab
Autor textu: Johannes Urzidil
Hrají: Natálie Řehořová j. h., Jana Pidrmanová, Matěj Nechvátal j. h. / Martin Pechlát, Jana Preissová, Jan Kačer, Eva Salzmannová, Milan Stehlík, Jiří Černý j. h., Hana Igonda Ševčíková, Tomáš Jeřábek j. h., Jiří Maryško j. h.
Premiéra: 13. března 2014
Hodnocení: 60 %

Foto: www.narodni-divadlo.cz, Martin Šandera


 

Přihlášení



Tetování jako rozsudek smrt

Kruté a napínavé. Tak lze stručně charakterizovat knižní detektivku „Inkoust – Tetování jako rozsudek smrti“, jejíž autorkou je Alison Belshamová, rodačka z města Hampshire ve Spojeném království, která žije a pracuje v Edinburghu. Kniha Zlín ve společnosti Albatros Media a. s.

Reniin deník- deník dívky, která milovala život

Renia si ve svých čtrnácti letech začne psát deník, který se stává jejím nejlepším přítelem. Jak sama říká, jemu může svěřit vše, aniž by se musela bát prozrazení nebo posuzování z jeho strany. Nemůže tušit, že kromě svých starostí a radostí, mu svěří i budoucí události, o kterých se jí nesnilo ani v tom nejhorším snu. Nakladatelství Zeď s.r. o.

Rozhovor

Na slovíčko s pořadatelkami festivalu Culturea

culturea rozhovor200Už 24. a 25. dubna se Zlín promění n město opěvující Japonsko a Itálii. Stane se tak v rámci festivalu Culturea, o kterém jsme vás na našem webu již informovali. Nyní si můžete p...

Hledat

Na svém albu oslavuje Lucie Bílá své autory - Ondřeje Soukupa a Gabrielu Osvaldovou

Jedenadvacet hitů a známých písní a závěrečná novinková nahrávka Salto mortale přináší album s všeříkajícím názvem Lucie Bílá/Ondřej Soukup/Gabriela Osvaldová. Album mapuje spolupráci výjimečných umělců, kteří si sedli umělecky a lidsky už začátkem devadesátých let.

Čtěte také...

„Psaní je líbání v hlavě“

dobry proti severaku200Únor začal v Městském divadle Zlín premiérou půvabného díla Dobrý proti severáku od Daniela Glattauera. Já jsem se do Dílny vydala hned na první reprízu, protože mě tato kniha dostala a byla jsem moc zvědavá, jak se s ní di...


Literatura

Stalinova dcera se nepokládala za mučednici. Její dramatický život na 574 stránkách!

stalinova dcera perexVýjimečný a bouřlivý život Světlany Allilujevové. Takový podtitul nese kniha Rosemary Sullivanové Stalinova dcera.

 

...

Divadlo

Mladá krev a staré kosti divadelní tradice v příští sezóně HaDivadla

hadivadlo200Brněnské HaDivadlo se ve své 39. sezóně 2013/2014 chystá obrátit svoji pozornost k protipólu dvou postav hrdina – monstrum v klasických dramatických textech. Divadlo se navrátí k ikonám české i světové divadelní tradice, jako j...

Film

Soukromé drama Harryho dcer
ImageLetošní silné mrazy snad už konečně polevily. Přesto je od 15. února do 19. února ve třech českých kinech pořádně chladno. Severská filmová zima zavítá do pražského Atlasu, brněnského Artu a do Ostravy. Středeční zahájení bylo ve znamení skutečně stu...