Daniel Čech: „Já zcela nepatrioticky na české filmy vůbec nechodím. Přijde mi to všechno na jedno brdo a pořád s těmi stejnými herci.“
Banner

Daniel Čech: „Já zcela nepatrioticky na české filmy vůbec nechodím. Přijde mi to všechno na jedno brdo a pořád s těmi stejnými herci.“

Tisk

daniel-cech 200Daniel Čech je na českém uměleckém poli jako doma. Nejvíce vešel do podvědomí televizních diváků v zábavném pořadu Na stojáka. Jeho stand-upy jsou nezapomenutelnými zážitky každého návštěvníka. Kromě toho se věnuje i filmu – mohli jsme ho vidět ve snímku Poslední prázdniny a má také moderátorské schopnosti. A s tímto velice schopným umělcem si nyní budeme povídat.

 

Ahoj Danieli. Díky, že jsi přijal pozvánku na tento rozhovor. Pojďme na to. Nejprve bych se tě zeptal, jak jsi přišel na to, že se chceš věnovat umění? Lákala tě vždy herecká půda nebo jsi měl třeba i plány v hudebním průmyslu?

Já zpočátku (ehm, asi do 24 let) neměl herecké profesionální ambice vůbec. Studoval jsem VŠE, obor Podniková ekonomika a management podniku, a chystal se na svou kravatovou kariéru. Přes svoji tetu Kateřinu jsem přičichl k natáčení jako komparsista, a potom jsem potkal jednu dívku, jak to tak bývá. Chtěla být herečka a přitáhla mě do kursů herectví. Když to hodně prostříhám, dostal jsem se na DAMU na alternativní herectví, na VŠE odevzdal index a dozadu už se neohlížel.

Jak je těžké se v Česku jako umělec prosadit?

To je stejné jako v každé profesi, kdo chce být dobrý, musí být dobrý (smích). Ať je to zubař nebo učitel. U mě to šlo tak nějak postupně. Napřed komparsy, občas nějaká reklama, pak DAMU, okořeníš špetkou divadla, přidáš Na stojáka a máš uvařeno.

Jak ses dostal k pořadu Na stojáka? Upozornil tě na to někdo nebo to byla spíše tvoje iniciativa?

Mně o tom řekl kamarád Jimmy, že bychom se na to mohli jít podívat. Tak jsme šli a některé ty výstupy byly tak hrozné, že jsem si řekl, že bych to snad zvládl taky. Pak jsem na DAMU uviděl inzerát o konkursu Na stojáka a bylo to.

daniel-cech 2

Když jsi začínal provádět stand-upy? Měl jsi hodně trému? Nebo jsi s tím nikdy neměl problémy?

Ze začátku ano, asi jako každý. Snažil jsem se jí vždycky přetransformovat ve svůj prospěch. Časem odešla sama a po 15 letech vystupování už trému fakt nemám.

Jak si zapamatuješ všechny svoje repliky? Máš nějaké speciální cvičící techniky, kterými zdokonaluješ své výstupy?

Já mám na tohle celkem štěstí, že mi paměť na texty slouží, takže se to učím celkem dobře.

Nepřemýšlel jsi někdy o tom, že byste se svými kolegy z Na stojáka stvořili celovečerní filmovou komedii?

Jasně že ano. Ale myslím, že na to ještě není doba. Plus to chce pecku nápad, aby to nebylo jenom o tom, jak se bavíme v šatně před vystoupením. I když to by možná na film stačilo (smích).

Jaký máš vztah k moderování? Máš to rád? Nebo spíš to děláš, když není do čeho píchnout?

Mě to baví ze všech věcí asi nejvíc. Pokaždé máš jinou akci, jiné lidi, program, místo. Dělám i v angličtině. To tomu dává zase další rozměr. Když tam jedeš, nikdy nevíš, jak to bude vypadat a jak to celé dopadne.

daniel-cech 3

Jaký máš názor na podporu filmové tvorby u nás? Co si myslíš o tom, že většině nynější české filmové tvorbě se kritiky jen smějí?

Možná se smějí právem. Já zcela nepatrioticky na české filmy vůbec nechodím. Přijde mi to všechno na jedno brdo a pořád s těmi stejnými herci. Vždycky, když se má točit „nový český film“, tak se smějeme, že to bude zase z období komunismu. Poslední dobrý film, co jsem viděl, byla Nuda v Brně. Od té doby nic, kromě dokumentu o Petru Koukalovi.

Co rád děláš ve svém volném čase? Jakou muziku rád posloucháš? Cestuješ? Pokud ano, kde jsi všude byl?

Já jsem blázen do filmů. Domácí kino a jeho tuňákování je můj největší koníček. Poslouchám hip hop a těším se na novou desku od Resta. Cestuju celkem nerad, což je vzhledem k tomu, že pořád někde cestuju, s podivem. Další koníček je freediving. Loni jsem byl na kursu v Chorvatsku, letos jedu do Egypta, pak nás s Karlem Hynkem a Lukášem Pavláskem čeká Amerika – jedeme do Chicaga hrát Na stojáka pro krajany. Možná si to dáme i do Austrálie, a když tam letos ještě spadne nějaká lyžovačka, tak už budu asi úplně přecestován. Jinak jsem žil deset let v Holandsku, byl jsem párkrát hrát divadlo v Kanadě a číšničit v Americe, žádná exotika.

Chtěl bys na závěr vzkázat něco tvým fanouškům?

Chtěl bych poslat bigap Ty Nikdy, smólap Endruovi, že lúpří, Nastymu za přemejšling, Karlovi za to, že je taková opice a fanouškům vzkázat třepity fokity big-kňikit! Můžeš mě čekovat na webovkách WWW.DANIELCECH.CZ (kde se nic neděje) nebo na fejsu (kde jsem taky dobře zatáhnul).

Ještě jednou díky moc za rozhovor, hodně úspěchů do budoucna a měj se fajn.

daniel-cech 4

Zdroj foto: Česká televize


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Jenny Jeshko: „V mých modelech se mísí jak barokní zdobnost a luxus, tak i punkový, temnější a rockovější podtón“

jenny jeshko 200U příležitosti akce Sušice Móda a Řemeslo, kde se bude konat módní přehlídka udržitelné módy a také celodenní market plný českého designu a charitativní bazar, vám přinášíme rozhovor s návrhářkami, které se zde představí. Další z nich je Je...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Miroslav Macek: „Smích je nejlepší obranou bezmocných proti moci.“

miroslav macek 200Přinášíme vám rozhovor s bývalým politikem a v současné době oblíbeným spisovatelem Miroslavem Mackem. Nedávno mu vyšla kniha Tři muži v automobilu, prorazil s pokračováním Saturnina a brzy mu vyjdou další zajímavá díla. Nechte se ...


Výtvarné umění

Jak to vidím já, aneb malující pedagog znovu zasahuje
ImagePo velikém úspěchu mladého českého výtvarníka Davida Křiváka (*1972), který zahájil svojí  vernisáží v galerii Modrého klíče v Praze se výstava přesunuje do jeho domovské Ostravy.



...

Divadlo

Posté a naposledy. Divadlo RePublika uvede poslední reprízu úspěšného satirického divadelního představení Boss Babiš

boss babis200Přežilo politické zákazy, přežilo pandemii Covidu, kdy nejen divadla nemohla hrát. Nyní satirické divadelní představení Boss Babiš, se kterým Divadlo RePublika projelo celou Českou republiku, uvede 18. května od 19:30 hodin v divadelním sále kl...

Film

Nejlepší Schwarzeneggerova role? Total Recall!
ImageHrdina ve filmu Total Recall je jednou z nejlepších Schwarzeneggerových rolí a film se brzy dočká i svého pokračování. Tento týden se vydáme do světa, který byl v roce 1990 považován za vizi roku 2084. ...