Diví lidé (v imaginaci) pozdního středověku
Banner

Diví lidé (v imaginaci) pozdního středověku

Tisk

divi lide smahelFrantišek Šmahel (narozen 1934) patří mezi přední znalce středověku. Soustředil se zejména na období husitských bouří, avšak záběr měl daleko širší. Zkoumal mezinárodní kontext husitství, pronikání humanistických idejí do dosud strnulé středověké společnosti, dotkl se proměn mentalit, zabýval se školstvím a vzdělaností na pozadí reformace, přiblížil dobové dvorské rituály i každodenní existenci.

Ve své nejnovější knize Diví lidé (v imaginaci) pozdního středověku se zaměřil na podivuhodný fenomén oněch dob, a sice na přítomnost divých lidí, stojících mimo společnost.

Vynořovali se z lesů jako cosi děsivého, nejspíš exotického, a proto vzrušujícího, co však lze zkrotit a podmanit si. Nebyli to divoši ze vzdálených končin, jak je popisovaly tehdejší zpola vybájené cestopisy (například Mandevillův).

Jednalo se o bytosti, které se mohly kdykoli vynořit v naší blízkosti. A vztahuje je zejména ke kultuře urozenecké, dvorské, vlastně nevíme, jak je vnímali - pokud je vůbec vnímali - poddaní, ponoření do vlastního světa magie a pověr. Dozvíme se třeba, že velmoži si na divé lidi s oblibou hráli, při dvorech se pořádala svého druhu divadelní představení, v nichž se namaskovaní herci do nich stylizovali - a někdy tyto zběsilé reje, v nichž se stírala hranice mezi fikcí a realitou, končily tragicky.

divi Bible

Šmahel svou knihu rozdělil do osmi kapitol, v nichž doslova v celoevropském měřítku probírá jednotlivé aspekty svého tématu. V první se věnoval dějinám výskytu divých lidí, jak je líčili pohanští i křesťanští autoři, obhlédl rozpaky nad každým, kdo se vymykal "běžnému vzhledu", ať již svým vzrůstem nebo tělesnými či psychickými deformacemi. Například Tomáš z Cantimpré (13. století) je katalogizoval do mnoha druhů a poddruhů. Již v této úvodní kapitole se základní předností ukazují být početné barevné reprodukce často vzácných ilustrovaných rukopisů, které poskytují názornou vizualizaci středověkých představ.

Druhá kapitola nazvaná Diví lidé - odkud přišli, kde se vzali? zahrnuje literární nakládání s nimi, původně zřejmě vnímanými jako děti přírody, v idylickém společenství žijící společně se zvířátky. Šmahel tu zmíní babylónský epos o Gilgamešovi i řecké dionýské mýty, doplní, že v Novém zákoně se setkáváme se zdivočelým naháčem, který bydlel v hrobech, zjevně posedlý démony (s porušením "záhrobních" tabu se setkáváme i dnes, stačí připomenout bezdomovce uhnízdivší se v hrobce, jak dokládá filmový dokument Láska v hrobě).

divi Bible-Vaclava-IV
Další kapitoly se věnují krocení divokosti, která vzchází z divoké přírody, zejména lesů, všímají si vstupu divých lidí do služeb mocných, byť jakkoli zprostředkovaně v podobě erbů, znaků a pečetí. Ostatně na velkém státním znaku Dánska podnes spatříme rovnou dva urostlé divousy, kteří jej jakoby střeží (na snímku). Mnohé středověké rukopisy, ale také tapiserie (textilní závěsy), pracující s motivem divých lidí, provázejí početné výjevy, které svou syžetovou sousledností nemají daleko k dnešním comicsům, dokonce obsahují "mluvící pásky" s texty přisouzenými jednotlivým zúčastněným postavám.

V českém prostředí zaujímají zcela mimořádné postavení iluminované rukopisy patřící králi Václavi IV. Zařazení početných obrazových příloh včetně detailů reprodukovaných obrázků dovoluje Šmahelovi, aby se ve svém výkladu odvolával právě na ně, čtenáři průběžně zpřístupňuje výtvarný odkaz. Na prvním místě je třeba jmenovat nádherně vyvedenou Bibli, z níž pocházejí veškeré připojené obrázky a která - jak se dozvídáme v páté kapitole - je celá protkaná tajuplným světem divých mužů a lazebnic. Šmahel píše: "Při pozorném zkoumání iluminovaných stran záhy padne do oka množství lazebnic, s nimiž diví muži laškují nebo je střeží, a malých ptáčků zobrazených tak věrně, že v nich lze rozpoznat dnes už vzácné ledňáčky".

divi bible1

Možná právě zde někde vzklíčila milostná historka vážící se ke krásné lazebnici Zuzaně, která se zapletla se samotným vladařem - jak ji později sepsal Václav Hájek z Libočan v bájivé Kronice české. Příběh začal žít vlastním životem: Alois Jirásek jej zařadil do Starých pověstí českých, v televizi se dočkal zpracování z pera Zdeňka Mahlera pod názvem Píšťalka pro dva. Bůhví, jaké historické jádro se v dojemné zápletce skrývá, Šmahel připomíná, že Václav IV. navštěvoval lázně docela často...

divi-lide-obalka

Diví lidé (v imaginaci) pozdního středověku
Autor: František Šmahel
Vydalo nakladatelství Argo, Praha 2012, 304 strany

Hodnocení: 100%

Zdroj foto: kniha, www.kvmuz.cz


 

6. června

  • Jaroslav Seifert – Nobelova cena za lit. (1984)

    Jaroslav Seifert (1901–1986), český básník, jediný Čech oceněný Nobelovou cenou za literaturu (1984).

Přihlášení



I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

THOMAS ENGER: "Detektivku jsem zkoušel psát 15 let"

enger tomas200Jaké bylo vaše dětství? Protože pokud bychom soudili podle vašich knih, tak nic moc idylického ….
Narodil jsem se v Oslu roku 1973 do rodiny fyzioterapeutky a učitele francouzštiny a angličtiny (když bylo třeba i němčiny...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.

Čtěte také...

Tomáš Starý: Vystavování mimo tuzemsko mi otevřelo cestu k zahraničním sběratelům

archiv Tomáš StarýTomáš Starý působí již druhou dekádu na streetartové scéně. Zaměřuje především na mural art – velkoplošné malby ve veřejném prostoru. Patří k nejvýraznějším muralistům současnosti, věnuje se také grafickému designu a malbě na plátno. Svá díla vyst...


Výtvarné umění

Fetiš modernity v Náprstkově muzeu v Praze

stolicka italie Tony Sandin„Touha po modernitě se manifestuje ve formální reprodukci elementů jiných kultur. Proces fabrikace zajišťuje permanenci formální. Tradice je reformulována modernitou nepřetržitě.“

Divadlo

Kontroverzní malé feministky pobavily brněnský Kabinet Múz

Minifemini 200Kulturní sdružení Napříč.cz je skupina odvážných a především umělecky nadaných lidí, kteří se snaží společně vytvořit alternativu k současnému tradičnímu konzumnímu proudu umění a zábavy. Toto sdružení předvedlo v rámci osla...

Film

Kinematografie a stát v českých zemích mezi roky 1895-1945

kinema 200Doposud se slovo "kinematografie" vztahovalo především na filmovou tvorbu. Teprve Ivan Klimeš se v knize Kinematografie a stát v českých zemích 1895-1945 soustředí na to, jak stát a jeho předpisy ovlivňovaly kinematografické podnikání - výrobu i ...