Sto zvířat: „Ještě žádné naše album není tak vymazlené.“

Sto zvířat: „Ještě žádné naše album není tak vymazlené.“

Tisk

sto zvirat hraju na klavir v bordeluJedna z nejlepších tuzemských ska kapel Sto zvířat vydala 1. září novou desku s názvem Hraju na klavír v bordelu. V rozhovoru si o ní můžete přečíst spoustu zajímavostí z pera hudebníka Honzy Kaliny.

 



Vaše nové CD se jmenuje Hraju na klavír v bordelu. Kde jste čerpali inspiraci k takovému textu?

To je spíš otázka pro našeho textaře a saxofonistu Tomáše Belka. Je to on, kdo vždycky přinese jakousi koncepci celého alba a hudba vzniká vždy na texty. A jelikož pracuje v reklamní branži, přinesl i tenhle krásný slogan, prý ho řekl pan Ogilvy, zakladatel celosvětové sítě reklamních agentur. Když se ho prý maminka zeptala, čím se živí, než by jí řekl, že dělá v reklamě, prohlásil: „Hraju na klavír v bordelu“.

Celkově jsou texty o příbězích obyčejných lidí. Měnili byste s nimi někdy?

Oni zas tak obyčejní nejsou, například krátkozraký Viktor žije doma se svou mrtvou matkou, další chce strávit noc s operní pěvkyní, jiná sbírá víčka od jogurtů, aby vyhrála baťůžek… Rozhodně bych s nimi neměnil.

Povězte nám o desce něco – čím je speciální?

Poprvé jsme strávili na desce asi tři roky, měli jsme nespočet zkoušek a soustředění, napsali jsme asi 30 písniček, ze kterých jsme vybírali těch finálních 14. Ještě žádné naše album není tak vymazlené.

Pozvali jste si na ni zajímavé hosty – Radůzu, Radka Pobořila z Čechomoru či Vojtu Lavičku z Gipsy.cz.  Podle čeho jste vybírali?

Radůzu jsme chtěli do písně Tango pro generála Terreda, kde vytvořila duet s naší Janou Jelínkovou a došlo tak podle mého ke spojení dvou nejhlubších ženských hlasů v republice. No a Radek Pobořil a Vojta Lavička nám hostovali kdysi na albu „Ty vole, na základní škole“, a tak bylo jasné, že když potřebujeme harmoniku a housle, sáhneme po nich.

sto zvirat hraju na klavir v bordelu

Na Vašich stránkách považujete CD za „pofiderní“ médium a vyzýváte lidi ke koupi alba a nabízíte k němu i pěkné bonusy (například nálepky či podpiskarty). Váš postoj ke stahování je logicky negativní. Myslíte si však, že s tím něco zmůžete?

Asi nezmůžeme, ale chceme, aby si naši fanouškové, kteří jsou mimochodem ti nejchytřejší a nejroztomilejší na světě, uvědomili, že vznik alba je podmíněn obrovským množstvím peněz, které kapela investuje jak do nahrávání, tak výroby alba. Proto se vždy snažíme, aby obal obsahoval nějaký bonus – tentokrát kromě samolepek a kartičky vlastnoručně podepsané všemi Zvířaty.

Na turné k Postelovým scénám zdobila mikrofon podprsenka… co to bude tentokrát? Dotáhnete na stage klavír nebo nějaké lehké děvy?

Tentokrát budou scénu zdobit červené lucerničky, neon s nápisem Hotel Bellevue a věšák s odloženými klobouky a boa.

Jak se cítíte jako rekordmani? Musela to být pořádná jízda, odehrát v rámci 4 koncertů 100 písní. Kdo s tímto nápadem přišel? Co zvíře to píseň? Jak se na to chytli fanoušci?

Hudba není sport, takže se jako rekordmani necítíme. Ale bylo to dobrodružné a milé. S nápadem přišel šéf Sázavafestu Pavel Kloupar a my jsme v opilecké pýše souhlasili. Pak jsme vybrali z těch asi 160 existujících našich písniček těch 100 a začali trénovat. Myslím, že fanoušky to bavilo stejně jako nás, někteří z nich asi slyšeli skladby, které vznikaly v době, kdy oni nebyli na světě.

Jak vzpomínáte na (krátkou) spolupráci s panem Petrem Pivoňkou? Nyní dělá evangelického faráře ve Zlíně a jde o skvělého člověka.

Petr byl náš první kytarista, je to chlápek, který se výrazně podílel na vzniku kapely a soundu prvních písní. Právě kvůli němu se snažíme každou zimu hrát ve zlínském klubu Golem a potkat se tam s ním.

sto zvirat

Honzo, mají Vaše děti rádi muziku, kterou děláte? Máte na ně vůbec čas?

Ano a jsou zároveň i prvními kritiky mojí tvorby. Čas na ně samozřejmě mám, ale oni na mě už méně, asi to bude tím, že jim je 14, 15 a 24.

Co rád děláte ve volném čase?

Jsem původně výtvarník, a tak kromě hraní ve Zvířatech a Kašpárku v rohlíku dělám pro různé reklamní agentury všelijaké výtvarné práce. Volný čas se nekoná.

Poprosím Vás o vzkaz pro čtenáře a přeju úspěšnou prodejnost CD a skvělé turné!

Dámy a pánové, těšíme se na vás na podzimním turné “Hraju na klavír v bordelu“ ve vašem městě!

Zdroj foto: facebookový profil skupiny


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Pavel Tesař: „V dnešní době už do ČR zahraniční kapely moc nejezdí, doba se změnila, už pominulo ono porevoluční nadšení.“

200hookBrněnský klub Mersey slaví 20 let existence a za jeho vznikem stojí promotér Pavel Tesař. Než vyrazíte na některý z narozeninových akcí – na party s Peterem Hookem nebo koncert skupiny Garage

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Honza Jareš: „Je pro mě důležité, aby mě lidé vnímali jako umělce, nikoliv jako člověka, který nevidí a má to těžké.“

honza jares 200Honza Jareš se narodil v roce 1981 v Hradci Králové, své dětství prožil v Brně. Zde absolvoval základní školu pro nevidomé a souběžně Základní uměleckou školu Vítězslavy Kaprálové, obor zpěv a klavír. Poté se přestěhoval do Prahy a po něk...


Literatura

Literární debut z Polska: Motýl Katarzyny Puzyńské

motyl200V říjnu vydalo nakladatelství XYZ napínavý detektivní příběh Motýl od mladé polské autorky Katarzyny Puzyńské. V něm se přesvědčíme, že propracovaný příběh s komplexními postavami a napínavým nepředvídatelným dějem umí psát i naši sousedi z Polska!

...

Divadlo

Umělecký šéf zlínského divadla Patrik Lančarič získal cenu Trilobit 2023

Trilobit200Umělecký šéf Městského divadla Zlín Patrik Lančarič dostal cenu Trilobit za režii svého dokumentárního filmu DEŽO HOFFMANN - FOTOGRAF BEATLES.

...

Film

V Dominikánské republice řádí černý démon a Petr Jákl se jede na něj podívat…

Petr Jakl200Sotva jsme vstoupili do nového roku producent a režisér Petr Jákl už je zase v jednom kole a míří do Dominikánské republiky, kde až do konce ledna řádí zlověstný černý démon. Podobu prehistorickému tvorovi vtiskl podobu americký filmový režisér a ...