Umělecké dílo by mělo svého tvůrce přesahovat, říká Martin Němec

Umělecké dílo by mělo svého tvůrce přesahovat, říká Martin Němec

martin nemec200I když jsem věděl, že je Martin Němec scenárista, spisovatel a malíř, jehož obrazy jsou obdivuhodné, na začátku mě upoutal svou hudbou a texty, které vytvořil pro skupinu Precedens. V té době tam zpívala i začínající Bára Basiková, která v souvislosti s Martinovou písňovou tvorbou uchvátila českou scénu už ve druhé polovině 80. let. A pokud vás zajímá současné obsazení skupiny Precedens, pak byste měli vědět, že společný koncert s Lili Marlene, což je druhá kapela Martina Němce, proběhne 16. června v Malostranské Besedě.

Máte spočítáno, kolik máte na svém kontě výstav, třeba jen těch samostatných, a odkdy vystavujete?

Samostatných výstav jsem měl v průběhu let desítky. Jen za posledních pět let asi patnáct. S mým tátou, který byl skvělý malíř, jsem vystavoval už jako dítě, ale první opravdu samostatnou výstavu jsem měl roku 1977 v kultovní Galerii Divadélka v Nerudovce. Zahajoval ji tehdy těsně před odchodem do exilu Jarda Hutka a já si připadal jako „král savany“ (smích). V novinách vyšla i pochvalná recenze od profesora Františka Dvořáka. Dobrá startovní čára. Ale pak jsem dostal do ruky, uší a srdce L. A. Woomen od Doors a události nabraly trochu nečekaný směr.

martin nemec1

Co vás vždycky lákalo dostat vaše sny či umělecké záměry na plátno, do vašich obrazů?

Já myslím, že o těchto věcech se moc nemá mluvit. Obraz je buď dobrý, nebo špatný, ale nikdy by k němu neměl existovat manuál. Je přece moc pěkný, když může divák zapojit vlastní imaginaci. Navíc obrazy se nevymýšlejí, ale vznikají. Věřím, že umělec je jen prostředníkem toho procesu, že zdroj jeho inspirace je kdesi mimo něj. Umělecké dílo by mělo svého tvůrce přesahovat, jak se domnívám. No, aby to nevyznělo moc akademicky – v neposlední řadě to musí být zábava a radost!

Letos na jaře jste předvedl svou výtvarnou tvorbu v pražské Galerii 1, a to v rámci výstavy Art and Roll ještě s jedním výtvarníkem. Jak celou výstavu i celou konstelaci hodnotíte a co máte v plánu co se výtvarna týče v nejbližší době?

S Honzou Homolou (Wohnout) jsem se ocitl v krásných prostorách Galerie 1 v dubnu. Byl to nápad kurátorky Renáty Mužíkové, když jsme oba hudebníci a zároveň malujeme. Proč ne? Já chodím do ateliéru v podstatě každý den. Během covidu mi to velmi pomáhalo, abych se nezcvoknul. Takže teď aktuálně výstavu nechystám – spíš se právě zabývám obrazy svého táty. Byl to skvělý malíř a rozhodli jsme se ho s kamarády připomenout knihou a pár výstavami, neb má letos neuvěřitelné sté výročí narození. Zní to jak z dějepisu, že jo? Tu monografii by si zasloužil! Ale nebude to v dnešní době vůbec snadné. Ale co snadné je..?

martin nemec2

Pocházíte z kumštýřské rodiny. Co na to rodiče, když jste se dal také na kumšt?

Nezlobte se, ale slovo kumšt mi připadá trochu legrační. Zkrátka jsem se narodil do umělecké rodiny. Táta byl malíř a restaurátor, maminka módní návrhářka a textilní výtvarnice – bylo nějak předurčeno, že ze mě asi nebude neurochirurg, ani popelář, ale malíř. První obraz olejem na plátně jsem namaloval dřív, než jsem se naučil číst a psát. S výjimkou přibližně desetiletí, kdy jsem točil spousty desek a měl s kapelou hodně koncertů, se malování věnuju kontinuálně. Rodiče byli trochu nešťastní, když jsem se profesi malíře zpronevěřil ve jménu rocku… Ale byli tolerantní. A já jsem se k obrazům po čase pokorně vrátil.

Malujete, dovede vymyslet a napsat příběh stejně jako hudbu či písničku. Jak tohle všechno zvládáte a k tomu ještě dovede žít normální rodinný život?

Jak říká pan Monk – je to dar, ale i prokletí (smích). Musím říct, že rodina je pro mě prioritou. Kdybych se vykašlal na natočení některých zbytečných alb, mohl jsem s dětmi a manželkou strávit ještě víc času, ale i tak ho bylo díkybohu hodně. Naše manželství trvá trochu neuvěřitelných šestačtyřicet let. A to jsme s Janou ještě pět let spolu před svatbou chodili… Jsme spolužáci za střední UMPRUM. Jak se smíchem říkávám – tohle už asi nebude flirt. Obě děti jsou dospělé a máme s nimi skvělý vztah. Jana s Madlenkou jezdí na koních, zatímco já se s Honzíkem několikrát za týden směju u piva. Dcera se věnuje jezdectví profesionálně a syn je výborný grafik, který dělá pro obě mé kapely plakáty a obaly desek. Je fakt, že se mi k malování a muzice časem ještě přidalo psaní – vyšly mi tři knížky povídek a dva knižní scénáře realizovaných filmů. Nějaký čas mám rozepsanou nějakou obsáhlejší věc s pracovním názvem Minová zahrada. Jsem trochu praštěnej, že? Ale ze všech profesí nejraději ležím v trávě, nebo na podlaze se psem Barneym.

martin nemec4

Zaregistroval jsem vás ve druhé polovině osmdesátek, kdy zazářila ve vaší kapele Precedens i Bára Basiková. Jak toto období hodnotíte vy?

No, začátky bývají zábavné. Všechno se řídí intuicí a entusiasmem… Je to něco jako dětská hra! Já jsem po nedlouhém, ale významném období se Saharou Hedlem pro Báru napsal album Doba ledová, a tak trochu přes noc a velmi nečekaně jsme byli najednou skoro slavní (smích). Dodnes se často setkávám s lidmi, kteří říkají, že na naší hudbě vyrůstali. Bohužel další léta se vyznačovala častými odchody a návraty Báry, a to bylo matoucí pro fanoušky, a nakonec i pro kapelu. Ale já jsem se díky tomu naučil neustále začínat. Nikdy nekončím a přitom neustále začínám (smích).

Od začátků Precedens se měnili muzikanti i zpěváci. Jak to vypadá s Precedens dnes a na čem stojí a padá současná tvář této kapely?

Domnívám se, že podstata kapely je vždy v repertoáru. Sebelepší pěvec a muzikant se v bažinném terénu blbé hudby udusí. Před časem došlo k tomu, že někdejší podoba Precedens s Ivou Marešovou během covidových ran zmizela do všech koutů a kapel a já se (po kolikáté už?) ocitl sám s věrným souputníkem Pavlem Nedomou (klávesista, aranžér, programátor). No, a tak jsem po chvíli bezvětří začal větřit – našel si skvělou zpěvačku Danielu Langrovou a ta doporučila basáka a ten bubeníka… A nyní přes Danielu máme i nového kytaristu. Někteří spoluhráči jsou přibližně stejně staří, vlastně mladí (smích) jako kapela. Jsou to samí skvělí muzikanti, a hlavně mají energii a chuť – a to všechno je pohonná látka vhodná i pro takovou zasloužilou raketu jakou je Precedens (smích). Mám z toho velkou radost. Premiéra proběhne na společném koncertě s Lili Marlene 16. června v Malostranské Besedě.

martin nemec5

Proč vznikla kapela Lili Marlene a v čem se liší od Precedens?

Před dvaceti roky jsem uslyšel na nějaké vernisáži zpívat Dašu Součkovou – tím neuvěřitelně hlubokým krásným altem, okouzlilo mě to a Lili Marlene byla na světě. Někdy říkám, že je to odvrácená tvář Precedens. Lili je temnější ještě o pár odstínů černé (smích). Na začátku to bylo trochu víc šansonové. V téhle kapele je i stopa nějakého dekadentního kabaretu a při koncertech se hodně vyblbneme. Ironie, nadsázka jsou kategorie, v nichž se Precedens tolik nepohybuje. Rozhodl jsem se tedy, že jedna kapela jaro nedělá, a tak mám od té doby dvě. Samozřejmě jsou písně, kde se ty dva projekty protínají – dvě takové hrají po svém obě kapely. Jedna z těch dvou skladeb je Hoří Notre-Dame (nazpíval jí i Michal Prokop na své poslední album) a druhá je Berlínská zeď, kterou jsme kdysi natočili na album Drž hudbu! s tehdejším frontmanem Petrem Kolářem. To ještě když byl rocker (smích).

Ulítávám hlavně na zpěvačkách v kapelách, a myslím, že vy jste vždycky měl ohromné štěstí na mimořádné zpěvačky a vokalistky...

No, mám na spoluhráče a především zpěvačky kliku. Nějaký Váš kolega mě nazval inkubátorem českých hvězd. (smích) Každý interpret přináší kus sebe a někdy se ty věci potkají tak nečekaně a fatálně, jako tomu bylo na samém počátku s tehdy šestnáctiletou Bárou. To jsou ty osudové náhody. Správná doba, v našem případě ledová (smích) a správné místo! Aktuálně ale věřím v budoucnost obou našich kapel. Bára byla nedávno na Lili Marlene a z Dáši byla opět unešená. Kdysi jsem holkám na desku Aurora napsal duet s názvem Amor Muerto… Odjezdili jsme tenkrát i řadu společných koncertů, takže jsem dělal sám sobě předkapelu. Nyní navíc nastává čas pro velmi „křehkou pankáčku“ s neuvěřitelným hlasem, jakou je Daniela. Ona dává písním takovou zvláštní melancholii, ale i energii... Baví mě! Věřím v budoucno a věřím v nové písničky a přes všechny pochyby, které jsou součástí každého tvůrčího procesu, myslím, že to má smysl. Třeba ne pro tisíce lidí, ale pro pár set, anebo klidně jen pro nás (smích).

martin nemec6

Zpět k vašim příběhům, ať už zfilmovaným, anebo v písmenkách v knížkách či scénářích. Také v této umělecké oblasti si plníte sny a přání?

Sny a přání? – ty si samozřejmě plním v reálném životě (smích). Mám prostě potřebu tvořit. Jednou jsem v nějakém rozhovoru říkal, že bych patrně skládal písničky, maloval a psal i kdybych byl jediným člověkem na světě. Je krásné svou práci s někým sdílet, ale není to bezpodmínečně nutné, kvůli tvorbě samé. V mládí jsem se přátelil s Egonem Bondym, a ten říkával, že píše poezii pro anděly, ne pro lidi. Skvěle řečeno! A musím říct trochu rouhavě – že mi často ta tvorba jde většinou poměrně snadno. Jen na to nelze spoléhat! Jako bych raději nic neřekl! (Smích)

Sledujete české filmy a hudbu v nich? A měl byste pro případný film zajímavé téma či muziku?

Hudba k filmu se dělá ve chvíli, kdy skladatel dostane nabídku. Už dlouho se to nestalo a já hudbu do šuplíku nedělám. Scénáře mám napsané dva – už dvakrát se s nějakým producentem řešilo dokonce i kdo v tom bude hrát a podobně, ale pak projekt usnul. A já, jak se ohlížím dopředu (smích), nemám chuť s tím někde obíhat a vnucovat. Třeba bych zas prožíval to scénáristické peklo, že film je jiný, než jsem si ho představoval. Juraj Herz mi jednou řekl „Problém je v tom, že všichni scénáristi myslí, že jsou skvělí režiséři a naopak.“ To je fakt! (smích). Jsem rád, že v kapele mohu být scénáristou i režisérem, a ještě si najít skvělé „herecké“ obsazení! To je úleva…

Je fakt, že mě vždycky fascinoval film T. M. A., kde jste autorem scénáře a hudby. Jak se to, tak podařilo?

Já jsem prostě chtěl dělat hudbu k hororovému filmu a nepřicházela nabídka… A tak jsem si ho sám napsal. Podmínkou pro případnou realizaci byl fakt, že k filmu složím hudbu. To bylo stejné i u Perníkové věže, kterou natočil Milan Šteindler. Ale peripetie kolem natáčení Tmy byly složité – původně měl film režírovat Vláďa Michálek, a dokonce to chvíli vypadalo, že bude hrát Amanda Plummer (známá z Pulp Fiction a Krále rybáře), ale vždy to krachlo na penězích. Po letech se ke scénáři dostal Juraj Herz a řekl, že to chce dělat. Dost jsme se kolem toho projektu vzájemně kočkovali, ale když jsem dodělal hudbu a on si jí přišel poprvé poslechnout a beze slova mě dlouze obejmul… On, režisér Spalovače mrtvol! Sakra, to teda za to stálo, ne?

martin nemec7

CURRICULUM VITAE - MARTIN NĚMEC

Píšící hudebník a malíř. Narozen 16. 6. 1957 v Praze, kde absolvoval SUPŠ v grafickém ateliéru prof. Václava Bláhy a malířství na AVU u prof. Jana Smetany. Kapelník a výhradní autor hudby a textů rockové skupiny Precedens (Doba ledová, Věž z písku, Pompeje, La, La, Lá, Drž hudbu!, Aurora atd.) a skupiny Lili Marlene (Tango desolato, Vrány a havrani atd.).
S Bárou Basikovou i dalšími interprety natočil desítky alb (Angel voices, Dreams of sphinx, Responsio mortifera atd.). S Janem Saharou Hedlem (Tajnej svatej, Šílený pondělí). Vytvořil hudbu k mnoha filmům (Perníková věž, Smrt pedofila, Únos domů, T.M.A. Hazard, atd.), k divadelním hrám režiséra Ctibora Turby (Archa bláznů, Giro di Vita atd.) a TV seriálům (Poslední sezóna, Agentura Puzzle, Tom Paleček, atd.). Vytvořil TV znělky (Oko, Gen, Genus atd.). Získal mnoho významných ocenění hudebních (Objev roku, Album desetiletí, 2xBratislavská Lyra v porevolučním roce 1990). Vydal tři kritikou ceněné knihy povídek (Stodola /Paseka), Vana s výhledem (XYZ) a Bod tání (Plus). Podle jeho scénáře, oceněného Nadací Miloše Havla, natočil režisér Juraj Herz celovečerní film T.M.A., kterému předcházel celovečerní film Milana Šteindlera Perníková věž rovněž podle Němcova scénáře (oba scénáře byly vydány knižně). Vytvořil hudbu k baletu podle hry Františka Langera Periferie pro divadlo F. X. Šaldy v Liberci v režii Aleny Peškové. Vytvořil hudbu k divadelnímu představení Hrdinové v režii Petra Slavíka a ke hře Oscar pro Emily (Studio Dva). V současné době opět koncertuje a nahrává s výrazně omlazenou sestavou Precedens stejně jako s kapelou Lili Marlene. V posledních letech proběhly a probíhají desítky samostatných výstav jeho obrazů po celé republice. Na konci roku 2019 vyšla knížka FB textů Krásný den!

martin nemec 8

Zdroj foto: Iva Marešová, Ája Dvořáčková, Tereza z Davle, Petr Krejčí, Antonín Králík, Jana Němcová

Více informací naleznete třeba zde:
http://www.precedens.cz

http://www.martinnemec.art

http://www.lili-marlene.com

http://facebook.com/precedens30

http://facebook.com/martin.nemec.umelec

http://facebook.com/lili.marlene.praha


 

Přihlášení



Soutěže

Hana Zagorová dokázala oživovat písničky, byla v nich krása, oduševnělost a poetika

I kdyby nazpívala třeba jen třetinu toho, co ve své kariéře Hana Zagorová skutečně natočila, tak by byla pořád tou milovanou zpěvačkou. I když nevyzpívala tři oktávy, uměla chytit za srdce, zaujmout. Už od svých uměleckých začátků dokázala oživovat písničky. Textem, výrazem, atmosférou a pak ještě čímsi, co v sobě nemá každý zpěvák.

Bouřlivé ticho po pobřežní cestě

Po tisícikilometrové Jihozápadní pobřežní cestě se manželé Raynor a Moth snaží vrátit k normálnímu životu a zase žít mezi čtyřmi zdmi. Jenže to pro ně není vůbec jednoduché. Raynor bojuje se strachem z lidí i z budoucnosti a Moth vzdoruje postupující nemoci. Ale postačí neuvěřitelné gesto někoho, kdo si přečetl o jejich putování a ztrátě domova, a znovu se v nich probudí síla a odhodlání.
Kazda
Banner

Videorecenze knih

Rozhovor

Libor Pešl: „Reakce děti i rodičů při testování Kouzelného čtení nám dodávaly optimismus“

albi kouzelne cteni 200Společnost Albi nedávno přinesla na trh projekt Kouzelné čtení, se kterým jsme vás na našem webu už seznámili. Jde o knihy, k jejichž čtení je potřeba elektronické tužky. Ta dokáže pomocí speciálních senzorů číst a vydávat r...

Hledat

Odvážná rebelka, která jako jediná může zachránit království

Malá Mia je sirotek žijící ve středověkém městě, v němž zná každý kout. Je samostatná a velmi vynalézavá, a tak se jí a jejím třem lasičkám daří přežít na ulici, a to zejména díky krádežím jídla. Jednoho dne Mia prchá před strážemi a narychlo se převlékne do princeznovských šatů.
Kazda

Čtěte také...

Pavel Vondráček: Nad myšlenkou hudebního festivalu v Poděbradech jsem uvažoval už před několika lety

podebradske hudebni leto 200Pavel Vondráček je mladý klavírista a skladatel, který v roce 2021 založil a spolupořádá nový poděbradský hudební festival. Jako prezident Poděbradského hudebního jara tak sestavoval nejen program letošního ročník...


Literatura

Sága o Thorgalovi pokračuje! Thorgal 13: Mezi zemí a světlem


thorgal13 perexDíky nakladatelství Egmont si můžeme užít legendární evropský komiks v českém jazyce. Thorgal s pořadovým číslem 13 nese název Mezí zemí a světlem a na 48 stránkách nám nabídne napínavý boj o život.

Divadlo

Labutí jezero – baletní klenot v ústeckém divadle

200divSeveročeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem má na svém repertoáru klasické zpracování Čajkovského baletu Labutí jezero. Baletní klasika „na špičkách“ vyprávějící severskou legendu o dívce Odettě proměněné v labuť si získala svou nesmrtelnost díky...

Film

Co se stane, když se na JEDNÉ svatbě setkají DVĚ nevěsty?
dve nevesty a jedna svatba 200Marie je typická městská singl. V práci s jí daří víc než dobře - je úspěšná televizní moderátorka a to, co dělá, miluje, v soukromí však moc úspěchů nezaznamenává. Ve vztazích má totiž absolutně nezávidění...