Za katrem je kniha Katky Míkové představující, jaká je práce vychovatelky ve věznici s ostrahou pro odsouzené muže. Nečekejte žádné suché vyprávění, ale velmi zajímavé historky i informace.
V prologu Katka Míková zmiňuje její životní cíl v podobě toho, že jednou skončí v kriminále. V další kapitole pak popisuje, jak se za katr dostala. Nechybí zde informace o nástupním kurzu a také vysvětlení několika pojmů a skutečností jako například rozdílu mezi civilními zaměstnanci a příslušníky. Nejdelší je kapitola Za katrem. V ní autorka vzpomíná na své začátky a na nejrůznější zážitky. Následuje část nazvaná Cesta zpátky na svobodu plná zážitků i z jiných věznic, Pár slov na závěr a také Malá pomocný slovníček a Výrazy z basy. V úplném závěru knihy jsou informace o autorce.
Původně jsem čekala, že kniha bude založená jen na příbězích a historkách s vězni. Ve výsledku jsem toho však dostala mnohem více a dozvěděla se spoustu nového a zajímavého z pro mě neznámého prostředí. Kateřina Míková k tomu v rozhovoru dodala, že v sobě nezapře učitelku a určitě měla v plánu od začátku nabídnout svým čtenářům i určitý vhled do problematiky českého vězeňství. „Zároveň jsem je ale nechtěla zahltit zbytečnými informacemi, které si dneska může každý najít na internetu. Podtitul knihy jasně naznačuje, že je postavená zejména na historkách a osobních zážitcích, a to jsem chtěla zachovat,“ doplnila.
Přečtěte si celý rozhovor s autorkou knihy: „Chtěla jsem, aby měl čtenář pocit, že spolu sedíme na pivku nebo u vína a povídáme si.“
Za katrem je členěné na kratší kapitoly, a hlavně se velmi dobře čte. Katka působí velmi sympaticky, člověk má opravdu dojem, že se s ní zná a ona mu to vše vypráví. Byl mi blízký také její styl humoru a často jsem ji také obdivovala za to, jak se dokázala s nějakými situacemi vypořádat a jak umí reagovat. To ostatně jen dokazuje, že práce ve vězení není pro každého.
„Hned u katru jsem ucítila něco, co rozhodně nepatřilo do standardní čichové palety oddílu odsouzených. Chvilku mi trvalo, než mi došlo, o co jde. Rychle jsem vběhla na oddíl a zjišťovala, jestli a kde hoří. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistila, kdo stál za mým prvním pracovním skoroinfarktem. Jeden starý basman se totiž rozhodl, že chce kafe a chce ho hned. Nenapadlo ho nic lepšího než rozdělat si oheň, na kterém by si mohl ohřát vodu v ešusu. To bych ještě dokázala pochopit. Co mě ale opravdu vyvedlo z míry, byla skutečnost, že si ten oheň rozdělal v plastovém kbelíku, který byl určený pro vytírání podlahy. Ještě se smrtelně urazil, když jsem mu vysvětlovala, že tohle opravdu nejde. Mozek zkrátka není obočí – nemáš, nedokreslíš.“ (str. 149)
Pokud vyjde této autorce další kniha, určitě po ní zase radostně sáhnu a doufám, že se s ní také někdy někde potkám.
Katka Míková je speciální pedagožka, učitelka, milovnice černého humoru a sarkastických poznámek. Pochází z Mostu, kde se narodila do rodiny s dlouhou tradicí zaměstnanců ve vězeňství. Nikoho nepřekvapilo, když i ona skončila v base a stala se vychovatelkou ve věznici s ostrahou pro odsouzené muže. V současné době žije s rodinou ve středních Čechách a pracuje jako učitelka na druhém stupni základní školy. Je autorkou instagramového účtu @za_katrem, kde své sledující seznamuje s realitou vězeňského života s humorem sobě vlastním.
Za katrem
Historky, co utekly z basy
Autor: Katka Míková
Žánr: non-fiction
Nakladatelství: CPRESS (Albatros Media)
Rok vydání: 2024
Počet stran: 200
Hodnocení: 88 %
https://www.albatrosmedia.cz/tituly/93485691/za-katrem/
< Předchozí | Další > |
---|