Nakladatelství Dobrý důvod je na české literární scéně už pár let a díky mnoha zajímavým knihám (za mě především dvěma sbírkám Jana Frolíka, dále Sdílení polohy bylo ukončeno Bernardety Babákové a Souborné zkoušce Terezy Bínové) jej lze již považovat za etablované. Jednou z knih, které nám Dobrý důvod nabídl v minulém roce je sbírka Moniky Tintěrové Starý paní mají v ústech porcelán. Jedná se o autorčinu prvotinu.
Sbírka je rozdělena do dvou částí (první se nazývá „Marta“, druhá „Monika“), jimž předchází samostatná báseň „Pokoj“. Oproti ostatním básním zaujme „Pokoj“ prací s rytmičností a rýmováním – báseň o ženách (dámách, pannách…) působí jako zaříkadlo.
Básně z prvního oddílu „Marta“ pojednávají závažné téma umírání blízké osoby (čtenář už podle titulu sbírky tuší babičku): ztrácející se paměť, lůžko i následná smrt a pozůstalá básnířka to vše zpracovávající. Objevují se motivy všednodenní i náboženské, něha se občas setkává s jistou hrubostí („Pak nemusíš nic vědět, / smát se, slibovat ženicha za rohem / a pán Bůh, že se postará. // Postačí, když nebudeš mít 40 kilo / a blbou polohovací postel / a budeš si pamatovat aspoň jeden pitomej recept, / a pak tě nechám“ – s. 19, báseň „Pořád se mě ptáš“). Tintěrová téma pojednává důstojně a bez zbytečného patosu. Jako básnířka nejvíce vyniká, když pracuje s titulní představou umělého chrupu v ústech starých žen.
Druhý oddíl obsahuje hlavně básně osobně laděné – řeší se tu láska, vztahy a (často z nich odvozené) chmury. Básně určitě nejsou napsané špatně, je ovšem otázka, nakolik zmiňovaná témata mohou po prvním oddíle ještě působit závažně – a naopak se zase lze ptát, jestli potom právě téma prvního oddílu neznevažují. Zároveň občas autorka až příliš reflektuje a málo básní. Vezměme např. báseň „Zavolej“ tematizující neschopnost navázat hlubší komunikaci – jistě jde o téma nikoliv nevážné, s nímž má leckdo z nás zkušenost. Nicméně při verších jako: „Až budeš mít čas, tak zavolej, / můžem si třeba popovídat nebo tak,“ (s. 57) si čtenář říká, že praktické řešení by v tomto případě bylo lepší než básnické.
Snad je vytvoření kontrastu vážného tématu smrti s poněkud banálními „bolístkami“ naší každodennosti záměrem – i tak se nelze zbavit dojmu, že literárně jsou přesvědčivější básně z první půle knihy. Autorka tak čtenáře na začátku knihy nadchne, ale ke konci jej trochu ztrácí. Naštěstí jenom trochu.
Název: Starý paní mají v ústech porcelán
Autorka: Monika Tintěrová
Nakladatelství: Dobrý důvod
Rok vydání: 2023
Počet stran: 68
| < Předchozí | Další > |
|---|
Festivalová sezóna pomalu končí a my přinášíme rozhovor s Máriem „Kully“ Kollárem ze slovenských Desmod. Jaké byly letošní koncerty, jak vzpomíná na začátky kariéry a co si myslí o moderních technologiiích...
Není špatné počasí, pouze špatné oblečení. To je jedním z hesel Lesního klubu Senohraby, kde mohou pod dohledem zkušených pedagožek trávit dny děti od tří do šesti let. Zatím jich je desítka. Michaelskou slavností byla činnost klubu slavnostně odsta...
Využívám nedělního sychravého počasí a vyrážím směrem Palác Kinských na Staroměstském náměstí, abych navštívila jednu z momentálně nejatraktivnějších pražských výstav – Celník Rousseau.
Švandovo divadlo uvedlo v sobotu 28. dubna 2018 premiéru hry Kauza pražské kavárny. Na vzniku inscenace se podíleli sami herci divadla pod vedením Jacoba Erftemeijera, který hru také režíroval. Pražská kavárna – útočiště intelektuálních povalečů ...
Strhující drama hříchu, který přinesl vykoupení. Corpus Christi, který režíroval Jan Komasa a v jehož hlavní roli exceluje Bartosz Bielenia, se vedle nominace na Oscara v sekci nejlepší zahraniční film pyšní oceněním z MFF Benátky a ...
