Jan van Helsing: Ruce pryč od této knihy!

Jan van Helsing: Ruce pryč od této knihy!

Tisk

helsingAutorův cíl? Otřást vaším světonázorem! A to se mu rozhodně povedlo. „Problémy jsou mými přáteli,“ můžete si na jednom místě v knize přečíst. Může mít Jan van Helsing lepší přístup? Podíváme se na světovlády, do sumerských tabulek i do Himalájí, na templáře, ale i na plány nového světového řádu. Vyčleňte si dost času, dost mozkových kapacit a dost trpělivosti. Projdete si i smíšenými pocity. Velmi smíšenými.

Budete se myšlenkám a faktům v knize bránit, ale i to je v pořádku, protože co není oficiálně potvrzeno, je zahaleno všeobecnými pochybami. Máme pak k dispozici možnost zamyslet se nad silou médií, nad tím, že ať je v nich pravda či lež – tato opakovaná a šířená informace se stává všeobecnou pravdou, bez ohledu na to, jde-li o skutečnost.

Vlastně i tato kniha je taková. Je.

A to je celé. Je.

A kam si ji zařadíte, je na vlastním úsudku každého čtenáře.

Základní a závěrečnou otázku jsem si kladla jedinou:

Jak proboha naložit s informacemi v této knize o historii lidstva a nezbláznit se z toho?

Jak je vůbec využít v praxi?

Naštěstí autor na konci knihy pokládá sám sobě stejné otázky. Ano, někdo může zcela po právu říct, že je pro nás, obyčejné lidi, naprosto zbytečné vědět, jaká zvěrstva se dějí kolem nás, pod rouškou rádoby civilizace a ekonomiky a jednotlivých států. Je zbytečné a smutné vědět, že kolem nás jsou také zdroje neskutečné moudrosti pramenící z historie nebo od nesmírně talentovaných lidí, ale nejsou využity, protože se to pro ovládání davu lidí vůbec nehodí.

Na tuto stranu je to kniha, která citlivou duši hodně rozesmutní. Ale na druhou stranu se stačí podívat z okna a vidíte, že život je krásný, příroda pořád funguje a to všechno, co se tady dozvíme můžeme vzít i z druhé strany mince. Stát se díky tomu celistvějšími, zralejšími, aplikovat svou moudrost do práce, do vzdělávání, do své životní vize a při správném uchopení nás toto vše může motivovat k tomu, abychom i přesto všechno, nebo právě proto, vzali svůj život do vlastních rukou.

Ruce pryč od této knihy! 

Od této knihy ruce pryč… pokud nechcete podobnou motivaci.

Není sluníčková, je ryze praktická. Je taková mužská, analytická, vlastně nevím, jestli podprahově negativní nebo pozitivní (rozhodně však zajímavá, protože kdoví, co se v následujících letech objeví jako pravda z věcí, jež jsou dnes považovány za konspirace).

Ale jedna věc mi nesedí.

Proč jsou všechny ty tajné služby, area 51, když tedy všechno je v historii lidstva popsané a známé?

Proč asi…

A proto vždycky podobné knihy budou tím, co mne zajímá.

I protože…

„Většina z nás cítí, že náš život neodpovídá našemu poslání. Celé dny jsme zaneprázdnění, ale přesto - něco chybí. Díky množství permanentních virtuálních podnětů z internetu, televize nebo videa si stále méně lidí uvědomuje nesmyslnost své existence. Nechávají se životem žít. A proto si i stále méně lidí klade otázku: Co tady vlastně dělám?“

Jsem vděčna autorovi, že i přesto, že nám zde předkládá ne úplně příjemné pozadí fungování našeho světa, předkládá také cesty, jak si žít svůj život navzdory tomu všemu. Co je vlastně z toho všeho, co popisuje pravda?

„Není důležité, kdo napsal tuto knihu. Jde jen o vás. Váš úspěch, vaši radost ze života, vaše zdraví!“

A o tom tato kniha je. Stejně jako je náš život protkán temnými silami, zlozvyky, ale také štěstím a pozitivními návyky, je takový i svět kolem nás. I ten historický, i ten, který tvoří lidstvo a formuje lidstvo, ovládá ho. Jak nahoře, tak dole. Jak uvnitř, tak na povrchu: najednou je jasné, že tak úplně nám nemá být jedno, co se s námi děje a čím jsme ve skutečnosti ovládáni. Pak nám totiž dojde, že ta televize a internet jsou dobrým sluhou, ale zlým pánem. A že kult „ať je televize pánem“, je špatný pro nás, leč dobrý pro někoho jiného, někoho, komu na nás vůbec nezáleží.

helsing

Možná je kniha Ruce pryč od této knihy také publikací, která:

Probouzí vlastní logické kritické myšlení, učí posuzovat souvislosti, které se dočtete.

Probouzí chuť se dozvědět víc, ať už z dalších knih autora nebo si hledat informace sami.

Probouzí chuť nejvoňavější – chuť ověřovat si to, co si tu přečtete, z vícero zdrojů.

Chuť přemýšlet a žít svůj život tak, abychom našli jeho smysl.

O autorovi:

Jan van Helsing (Jan Udo Holey) psal knihy o konspiračních teoriích, některé musel například v Německu a Švýcarsku i stáhnout z prodeje. V roce 2010 například vydal kniho o okultních praktikách zednářů, v dalších letech se pak v různých spouautorstvích věnoval dalším skrytým teoriím a tajemstvím. Například v roce 2019 knihou Můj otec byl MIB, rozsáhlá kniha vypovídající o tom, co vše „mužům v černém“ spadá pod kompetenci.

Vydalo nakladatelství Anch-Books: www.anch-books.eu


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Tapír

  • TAPÍR 2/2024
    Vždycky to uteče jak voda…  Nedávno jsme ještě listovali prvním číslem Tapíra tohoto roku a už je tady číslo druhé....
  • TAPÍR 1/2024
    S novým rokem přichází i nové číslo vašeho oblíbeného humoristického časopisu Tapír. Letos jsme se zakousli už do sedmého ročníku!...
  • Tapír 6/2023
    Poslední číslo Tapíra pro rok 2023 je venku! V tomto vydání se můžete těšit na vtipy zaměřené na téma Na...
Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Černobílá fotka má své kouzlo, může obsahovat tajemství i příběh, říká Robert Rohál

robert perexI když nechtěl letos vystavovat, nakonec bude mít od druhé poloviny července fotografickou výstavu v kroměřížské cukrárně Amadeus. Záměrně prý plánoval na tento rok pauzu s tím, že musí vymyslet něco nového. A zatímco přemýšlí o novém proje...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Dírkaté zázraky

Merkur 200Poslední dobou ono známé pořekadlo „Zlaté české ručičky“ bere za své, Češi si přestávají s technikou rozumět. Pasivně sedící děti u počítačů jsou častějším jevem, nežli ti, co vlastníma rukama vytváří svá dílka.


Literatura

Čokoládová krev Denemarkové jde na dřeň

Čokoládová krevRadka Denemarková je nadějná autorka, která získala několik literárních cen včetně ceny Magnesia Litera. Očekávat od ní můžeme brilantní literární dílo, kterým je také její nová kniha Čokoládová krev vydaná pod nakladatelstvím Host. Jak na mě toto dí...

Divadlo

Goebbels/Baarová: síla, moc a poté křehkost a slzy


altV rámci Divadelní Flory v Olomouci jsme měli možnost zhlédnout představení excelentní inscenace Goebbels/Baarová.

 

...

Film

Století rádia ukazuje, kudy se ubíralo rozhlasové vysílání

200filmV ostravském televizním studiu vznikl střihový dokument k 90. výročí rozhlasového vysílání, nazvaný Století rádia. Režisér Roman Vávra jej pojal jako mozaiku jednotlivých dochovaných relací od nejstarších dob téměř po dnešek, aniž by vložil jediné slov...