Autorův cíl? Otřást vaším světonázorem! A to se mu rozhodně povedlo. „Problémy jsou mými přáteli,“ můžete si na jednom místě v knize přečíst. Může mít Jan van Helsing lepší přístup? Podíváme se na světovlády, do sumerských tabulek i do Himalájí, na templáře, ale i na plány nového světového řádu. Vyčleňte si dost času, dost mozkových kapacit a dost trpělivosti. Projdete si i smíšenými pocity. Velmi smíšenými.
Budete se myšlenkám a faktům v knize bránit, ale i to je v pořádku, protože co není oficiálně potvrzeno, je zahaleno všeobecnými pochybami. Máme pak k dispozici možnost zamyslet se nad silou médií, nad tím, že ať je v nich pravda či lež – tato opakovaná a šířená informace se stává všeobecnou pravdou, bez ohledu na to, jde-li o skutečnost.
Vlastně i tato kniha je taková. Je.
A to je celé. Je.
A kam si ji zařadíte, je na vlastním úsudku každého čtenáře.
Základní a závěrečnou otázku jsem si kladla jedinou:
Jak proboha naložit s informacemi v této knize o historii lidstva a nezbláznit se z toho?
Jak je vůbec využít v praxi?
Naštěstí autor na konci knihy pokládá sám sobě stejné otázky. Ano, někdo může zcela po právu říct, že je pro nás, obyčejné lidi, naprosto zbytečné vědět, jaká zvěrstva se dějí kolem nás, pod rouškou rádoby civilizace a ekonomiky a jednotlivých států. Je zbytečné a smutné vědět, že kolem nás jsou také zdroje neskutečné moudrosti pramenící z historie nebo od nesmírně talentovaných lidí, ale nejsou využity, protože se to pro ovládání davu lidí vůbec nehodí.
Na tuto stranu je to kniha, která citlivou duši hodně rozesmutní. Ale na druhou stranu se stačí podívat z okna a vidíte, že život je krásný, příroda pořád funguje a to všechno, co se tady dozvíme můžeme vzít i z druhé strany mince. Stát se díky tomu celistvějšími, zralejšími, aplikovat svou moudrost do práce, do vzdělávání, do své životní vize a při správném uchopení nás toto vše může motivovat k tomu, abychom i přesto všechno, nebo právě proto, vzali svůj život do vlastních rukou.
Ruce pryč od této knihy!
Od této knihy ruce pryč… pokud nechcete podobnou motivaci.
Není sluníčková, je ryze praktická. Je taková mužská, analytická, vlastně nevím, jestli podprahově negativní nebo pozitivní (rozhodně však zajímavá, protože kdoví, co se v následujících letech objeví jako pravda z věcí, jež jsou dnes považovány za konspirace).
Ale jedna věc mi nesedí.
Proč jsou všechny ty tajné služby, area 51, když tedy všechno je v historii lidstva popsané a známé?
Proč asi…
A proto vždycky podobné knihy budou tím, co mne zajímá.
I protože…
„Většina z nás cítí, že náš život neodpovídá našemu poslání. Celé dny jsme zaneprázdnění, ale přesto - něco chybí. Díky množství permanentních virtuálních podnětů z internetu, televize nebo videa si stále méně lidí uvědomuje nesmyslnost své existence. Nechávají se životem žít. A proto si i stále méně lidí klade otázku: Co tady vlastně dělám?“
Jsem vděčna autorovi, že i přesto, že nám zde předkládá ne úplně příjemné pozadí fungování našeho světa, předkládá také cesty, jak si žít svůj život navzdory tomu všemu. Co je vlastně z toho všeho, co popisuje pravda?
„Není důležité, kdo napsal tuto knihu. Jde jen o vás. Váš úspěch, vaši radost ze života, vaše zdraví!“
A o tom tato kniha je. Stejně jako je náš život protkán temnými silami, zlozvyky, ale také štěstím a pozitivními návyky, je takový i svět kolem nás. I ten historický, i ten, který tvoří lidstvo a formuje lidstvo, ovládá ho. Jak nahoře, tak dole. Jak uvnitř, tak na povrchu: najednou je jasné, že tak úplně nám nemá být jedno, co se s námi děje a čím jsme ve skutečnosti ovládáni. Pak nám totiž dojde, že ta televize a internet jsou dobrým sluhou, ale zlým pánem. A že kult „ať je televize pánem“, je špatný pro nás, leč dobrý pro někoho jiného, někoho, komu na nás vůbec nezáleží.

Možná je kniha Ruce pryč od této knihy také publikací, která:
Probouzí vlastní logické kritické myšlení, učí posuzovat souvislosti, které se dočtete.
Probouzí chuť se dozvědět víc, ať už z dalších knih autora nebo si hledat informace sami.
Probouzí chuť nejvoňavější – chuť ověřovat si to, co si tu přečtete, z vícero zdrojů.
Chuť přemýšlet a žít svůj život tak, abychom našli jeho smysl.
O autorovi:
Jan van Helsing (Jan Udo Holey) psal knihy o konspiračních teoriích, některé musel například v Německu a Švýcarsku i stáhnout z prodeje. V roce 2010 například vydal kniho o okultních praktikách zednářů, v dalších letech se pak v různých spouautorstvích věnoval dalším skrytým teoriím a tajemstvím. Například v roce 2019 knihou Můj otec byl MIB, rozsáhlá kniha vypovídající o tom, co vše „mužům v černém“ spadá pod kompetenci.
Vydalo nakladatelství Anch-Books: www.anch-books.eu
| < Předchozí | Další > |
|---|




Nejdřív ho naše publikum poznalo coby baskytaristu populární německé skupiny Kreis, posléze jako prvního manžela Heleny Vondráčkové. Čas je proti nám, Sprint, Svou partu přátel ještě naštěstí mám - to jsou asi největší hity, které p...
Festivalová sezóna je v plném proudu a mnozí z nás vyrazili, nebo se teprve chystají, na nějaký ten letní festival, s cílem poddat se pohodě a nicnedělání. Česko-slovenské festivaly obrážejí také nejrůznější kapely z celého světa. Podívejte se čím!

Obrazy o hledání, tápání a nalézání. Vernisáž výstavy Druhý břeh (především) olejomaleb výtvarnice a lektorky výtvarných kursů Markéty Černé se v pondělí 6. září uskutečnila v pobočce Městské knihovny na Pohořelci.
Část programu druhého dne festivalu Setkání Stretnutie patřila Brnu: nejprve se na zlínské Malé Scéna představilo Národní divadlo Brno s představením (R)Evoluce a večer pak Městské divadlo Brno s inscenací Bílá Voda.
Nesleduji všechny televizní seriály, to by asi nešlo, ale italskou sérii Vyšetřuje Imma Tataranni, kterou v těchto týdnech vysílá ČT1, jsem si zkrátka zamiloval. Přitom to není jen o tom, že se to celé odehrává v úžasném starobylém měs...