Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Z literatury či dějepisu na střední škole si jistě všichni pamatujeme epos Ilias a Odyssea od Homéra – ale to jsme v antice. V tomto článku bych ráda otřepala naše akademické znalosti národních eposů středověku a nabídla jejich krátkou přehlídku dle dané země. Koneckonců, opakování je matkou moudrosti.

Snad každý západoevropský národ se může pyšnit středověkými eposy – tedy obsáhlými epickými veršovanými skladbami. Ty se koncentrují na postavu hrdiny, ať už je to šlechtic či pouhý bojovník, který je nadán ctnostmi a křesťanskými zásadami.

Mezi snad vůbec nejznámější epos středověku řadíme anglického Beowulfa, dílo z doby kolem roku 1000. Beowulf byl synovec krále, který se vydal na pomoc dánskému králi v boji proti příšeře Grendelovi. Hrdina zabil nejen Grendela, ale i jeho matku. Rek úkol splnil, vrací se tedy do své domoviny. V druhé části eposu bojuje Beowulf s ohnivým drakem, ale nakonec umírají oba. Zajímavostí je, že děj tohoto díla se neodehrává na Britských ostrovech, ale v oblasti Švédska a Dánska 5. století.

Z Velké Británie se přesuneme do Francie, konkrétně k starofrancouzské skladbě Píseň o Rolandovi, z doby asi kolem roku 1100. Jedná se o hrdinský epos, jež adoruje postavu hrdiny jako čestného a ctnostného rytíře. Píseň je psána vysokým stylem, každá postava ztělesňuje určitý morální postoj (např. křesťan versus pohan), je založena na skutečné události a byla mnohokráte upravována a přepracovávána.

Ve Francii se ještě chvíli zdržíme – a to díky jednomu z nejoblíbenějších milostných příběhů středověku, tedy Tristan a Isolda, pravděpodobně z 12. století. Hlavním tématem je zde nenaplněná láska ctnostného rytíře Tristana k irské princezně Isoldě.

Nyní skočíme do Španělska, kde se kolem poloviny 12. století vynořila Píseň o Cidovi. Opět se jedná o hrdinský veršovaný epos a jde o nejvýznamnější památku španělské středověké literatury.  Opěvuje udatnost národního hrdiny Cida, který se proslavil v bojích proti Maurům.

Mezi vrcholná díla středověké německé literatury se bezesporu řadí Píseň o Nibelunzích z období kolem roku 1200.  Tato literární památka je zajímavá v tom, že spojuje různé okruhy legend: germánské, severoislandské a hunské. Ač epos popisuje život soudobé šlechty a bohatých, tak se zde vyskytují také nadpřirozené prvky (např. víly, neviditelný plášť).

Závěrem se podíváme do Finska na Kalevalu, díky které celý tento článek vznikl. Kalevala je národním eposem, který z ústní slovesnosti Finů a Karelů sestavil Elias Lönnrot. Epos shrnuje v příbězích tří bohatýrů, kteří jsou potomky mýtické Kalevy, celou finskou mytologii.

Pro úplnost doplňuji, že v severské literatuře se setkáme s pojmem ságy; v Rusku jsou to byliny – lidové epické písně s postavou bohatýra; v srbské, chorvatské a bulharské literatuře mluvíme o junáckých písních a konečně dumy jsou názvem ukrajinských hrdinských písní.

Více informací o Kalevale se dozvíte díky Měsíci Kalevaly ve Skandinávském domě: http://www.skandinavskydum.cz/mesic-kalevaly

Zdroje: Vladimír Prokop: Dějiny literatury od starověku do počátku 19. století, www.wikipedia.com