Svědectví z Gieádu

Pátek, 20 Listopad 2020 06:00 Renata Petříčková

svedectvi Pokračování Příběhu služebnice v audiopodobě přinese opravdu jiný zážitek než kniha, nebo seriál na HBO. Už jen rozvrstvení příběhu do tří vypravěčských rovin a neukojitelnou nutkavost posluchače představovat si, porovnávat a hodnotit, dává těm 14 hodinám poslechu opravdu neopakovatelnou atmosféru. "Musíme všichni táhnout za jeden provaz, nebo na něm budeme viset každý zvlášť. A co když ne?"

...láká vás anotace.

Čekala jsem tu chmurnou, temnou atmosféru, červené šaty a sametové pláště a ten provaz nad sebou. Několik prvních kapitol jsem se musela zbavovat utkvělé představy Elisabeth Mossové v hlavě a přeladit postupně na hlasy, které se mi nabízely. Tatjana Medvecká jako teta Lydie, s tou bylo asi nejobtížnější se vyrovnat, neb ji mám spojenou s dětskými příběhy a do té drsné výrazné ženy se příliš nehodila. Veronika Khek Kubařová a Eva Josefíková se zhostily dalších rolí a jedinou mužskou roli obsadil Martin Myšička. Když se všechny hlasy promísily, po pár hodinách nastoupilo plné vtažení do děje a na nějaké uvykání si novému už jsem si ani nevzdechla. Byla jsem v tom..

Nevstupujte do Svědectví s očekáváními...

... a možná ani s příliš zažitou představou Gileádu z románu, filmu nebo seriálu. Uvolnění se do vzpomínek a povídání těchto (staro)nových hlavních hrdinů dává všemu naprosto nový rozměr. Děj je odvoditelný, možná někdy budete tušit, co se stane, přece jen logika a zákony jsou v Gileádu stále stejné. Ale nic to neubírá na napětí a chuti poslouchat dál.

Chválím snadnou rozpoznatelnost vypravěčů, každý má svůj jiný styl, své nahlížení (což je zásluha autorky románu), a s každou částí tohoto románového dortu si opravdu pochutnáte na úplně jiných odstínech. Husí kůže naskakuje při představě, že zdrojem inspirace autorce, Margaret Atwoodové byl dnešní svět... a to už před mnoha a mnoha lety. Odkrývají se nám tady nové linie, nová svědectví, děj se nenápadně točí a spojuje zdánlivě nespojitelné.

Čím se liší od Příběhu služebnice?

Příběh je širší, ale také hlubší. Jste více a detailněji vtažení do Gileádu, ale i do sousední svobodné Kanady.

Máte více prostoru přemýšlet o řečeném, protože příliš neovlivňuje pevně daný scénář.

Může vás překvapit závěrečné přednášení, ale tady bych řekla, že stačí si dát čas - a znovu prožít Svědectví a poté si tuto část pustit znovu.

Titul "román roku" si určitě tato kniha zaslouží, tím více, že byla psána až po Příběhu služebnice a autorka dokázala, že pokračování umí být lepší než první excelentní dílo. Pojala ho jinak, lépe, hlouběji, jako by plně využila svět, který již jednou stvořila.

A který, přejme si, nikdy nebude reálný.

ohb Svedectvi