Budeme žít věčně? Nejen tuto otázku kladou autoři stejnojmenné knihy, spisovatel Tobias Hülswitt a fyzik Roman Brinzanik, vědcům z nejrůznějších oborů a diskutují s nimi o tématech takřka ze sféry sci-fi.
Odborníci zabývající se výzkumem mozku, biologií stárnutí, genetikou, supramolekulární chemií, buněčnou a vývojovou biologií, umělou inteligencí či studiem molekulárních kontrolních mechanismů, dále demografové, teologové, spisovatelé, vynálezci a futurulogové – ti všichni se stávají účastníky rozhovorů o veskrze zajímavých tématech.
Autoři kladou cílené otázky a otevírají před zvídavými čtenáři netušené obzory z oblasti nanomedicíny a genové techniky. Dotazovaní zaníceně horují pro význam právě toho jejich výzkumu a na světlo se dostávají informace, ze kterých až mrazí.
Jak by se vám líbila vize člověka, jenž splyne s inteligentní technikou a který díky genovým manipulacím nebude muset zemřít přirozenou smrtí. A nebude to samo o sobě už tak trochu nepřirozené?
Jednotlivé rozhovory se samozřejmě liší dle odborného zaměření dotazovaných, avšak jedna otázka je pro všechny společná: „ Chtěl byste ve zdraví žít 400 let?“ Reakce jsou různé, někdo odpovídá vysloveně přímočaře, jiný oklikou. Velký důraz je kladen zejména na etiku, demografickou problematiku, časové hledisko…
Vědecký výzkum se nepochybně tímto směrem ubírá a zmíněné technologie jsou jistě na takové úrovni, že si to laik jen stěží dokáže představit. Dojde-li však k různým opravám, úpravám, náhradám a výměnám „ součástek“ lidského organismu, bude to pak vůbec ještě člověk?
Tato kniha osloví nejen příznivce filosofických debat, moderních technologií v lékařství i jiných oborech, ale je též zajímavou sondou do myšlení špičkových vědců, kteří jsou zapálení pro svůj výzkum a jejichž menší či větší fanatismus leckdy, podle mého názoru, zatemňuje zdravý rozum. Informace o autorech a účastnících rozhovorů najde čtenář na konci knihy, jsou to samé významné kapacity. Jestlipak by někdo z nich byl ochoten překročit onu pomyslnou hranici (nebo ji dokonce již překročil) a dovolil si hrát na Boha? Pokušení je jistě veliké…
Dojde-li skutečně k tomu, že budou lidé žít věčně, potom tedy nezbývá než povzdechnout: „Pánbůh s námi a zlé pryč!“
Tobias Hülswitt, narozený roku 1973 v Hannoveru, je spisovatelem na volné noze. Vydal několik románů a jednu knihu pro děti, jako poslední Dinge bei Licht (2009, Věci ve světle). Pracoval jako docent na Univerzitě umění v Berlíně, na Akademii umění v Mnichově a jako hostující profesor v Německém literárním institutu v Lipsku.
Roman Brinzanik, narozený roku 1969 v Československu, vystudoval fyziku a filozofii ve Frankfurtu nad Mohanem a v Berlíně. Po dopsání disertační práce v oboru komplexních systémů a nanofyziky přešel k výpočetní biologii a racoval ve Weizmannově vědeckém institutu v Izraeli. Dnes je vědcem Institutu Maxe Plancka pro molekulární genetiku v Berlíně a bádá v oboru systémové biologie, mimo jiné zkoumá molekulární příčiny rakoviny a obezity.
Budeme žít věčně? Rozhovory o budoucnosti člověka a technologií
( německý originál Werden wir ewig leben? Gespräche über die Zukunft von Mensch und Technologie)
Autoři: Tobias Hülswitt a Roman Brinzanik
Překlad: Eva Hermanová
Rok vydání: 2012, vydání 1.
Vydavatel: Kniha Zlín, edice TÉMA
Počet stran: 245
Hodnocení: 90%
www.knihazlin.cz/tema/budeme-zit-vecne
www.knihazlin.cz/docs/soubory/homer_rozhovor.pdf
( 1 hlas )
| < Předchozí | Další > |
|---|
Milan Macho se narodil v roce 1947 v Praze. Na Univerzitě Karlově získal doktorát filozofie. Převážnou část profesního života pracoval jako novinář: byl redaktorem Svobodného slova a Mladé fronty Dnes, šéfredaktorem časopisů Stadion a Hattrick. V současn...
Přiznám hned v úvodu, že z téhle knihy jsem tak trochu jelen. Možná jsem si tentokrát ukousla větší sousto, než můj čtenářský standard dovoluje. Po dočtení Úřadu pro zahrady a rybníky mi v hla...
V dubnu se v Městském divadle Zlín konala poslední premiéra 73. sezóny, a to lingvistická komedie Pan Kaplan má třídu rád od Leo Rostena.
Konec třicátých let v Evropě, Hitler u moci, nad mnoha skupinami lidí se stahují mračna. Tou dobou se matka dvou dětí rozhoduje je dát do pěstounské rodiny, protože její vlastní bytí je ohroženo. A tak se setkáváme s Liesel, které začíná úplně ...