Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Tak lze charakterizovat knihu malého rozměru, ale velkého obsahu s názvem Punkový prapor. Autorem této výpovědi je Petr B. Výškovický, který zúročil všechny nejen punkové zkušenosti a předložil tak veřejnosti podařené dílo. 

Kniha pojednává o dvou světech – o životě, radostech a strastech fiktivní skupiny Punkový prapor a o příhodách party punkerů. Každý svět má to svoje, ale spojuje je punk a láska k životu. Každou kapitolu uvozuje text písně od Punkového praporu. Tyto texty vznikaly pouze pro tuto knihu, jsou v rámci žánru zdařilé a skvěle reflektují dění v knize. Příběhy členů kapely a party se pravidelně střídají, ale vizuálně poznáte příběhy i podle názvu kapitol – příběhy party tvoří názvy anglických písní od některé z punkových legend (The Vibrators, The Clash) a kapela Punkový prapor si vystačí s obyčejnými názvy typu Zahradní slavnost či Bestie. 

Open air 
Hudba a text: Punkový prapor 

Open air, open air:  pogo, pivo, kamarádi! 
Open air, open air, 
distro v každém stánku! 

Open air, open air, 
naši partu rozdovádí!
Open air, open air,
to je svátek punku!
(str. 39) 

S kapelou Punkový prapor budete mít možnost nahlédnout pod pokličku muzikantského života – budete s nimi chodit na pivo i do zkušebny, uvidíte, jak to chodí na festivalech i menších koncertech a mnoho dalšího. V příbězích z party zase zažijete ten fanouškovský pohled, octnete se na festivalu Pod parou a budete svědky různých stavů. Připravte se na alkohol, cigarety a sex, ale i na běžné problémy každého jedince. 

Největší předností knihy je, že se nejedná o nějaký tuctový příběh z davu, ale opravdovou zpověď někoho, kdo punkem žije a žil. Dokazuje to spousta zážitků z koncertů, znalost písniček, kapel, hospod a podobně. Nemusíte ani poslouchat tuhle muziku, abyste podlehli té atmosféře. Osazenstvu knihy budete fandit a budete žít život chvíli s nimi.  Skupina Punkový prapor je sice smyšlená, ale všechny postavy v knize mají předlohy v reálném životě. To dokazuje i obrazová příloha na konci knihy, díky které máte možnost podívat se, jak vypadají někteří hrdinové a poznat některá zmiňovaná místa. 

Kdo měl někdy partu, určitě se vcítí i do té nostalgie, která je všude v knize přítomna. Člověk pořád věří svým hodnotám, žije podle sebe a stojí si za svým a najednou potká někoho, s kým byl roky na stejné vlně a ten někdo už se k němu nehlásí. Je těžké ustát tyto změny a uvědomit si, že se doba mění. S tímto motivem kniha pracuje velmi často, monitoruje různé proměny nejen hudební scény. 

Když po šesti rumech Sejdži opustil Čekanku, přepadl ho pojednou zvláštní, těžko definovatelný pocit, něco jako směsice smutku a únavy. Únavy z toho neustálého pendlování nejen po klubech a festivalech po celém Československu, ale také po městech a místech uprostřed moravskoslezského „bermudského trojúhelníku“, kde nenávratně mizejí lidé, kteří přísahali, že se své víry nikdy nezřeknou a věrni zůstanou až do hrdel a statků; slova, slova, slova, lehčí než „chmýrka“ z Landovy zprasené  verze Krylova hitu Morituri te salutant. Kde jsou všichni ti punkeři a punkerky, které znal, kde jsou jejich sny a ideály, jejich hospody a kluby? Ve svých osmadvaceti letech už si připadal div ne jako dinosaurus. Nebo naivní eskamotér, marně se snažící přinutit ručičky hodin, aby se točily obráceně. Na co vlastně čeká? (str. 173) 

Plusem je, že se autor knihy Petr B. Výškovický nesnažil o nějaký formální styl, ale použil hovorovou češtinu. Ta je plná jak peprnějších výrazů, tak hlavně slov z ostravského dialektu. Samohlásky bez délek a různá kouzelná slova zde opravdu patří a řeč mládeže i starších punkerů je o to více věrohodná. 

Punkový prapor je v brožované vazbě menší velikosti, což je ideální například do kabelky. Pro jedince s očními vadami může být nevýhodou menší písmo. Co bych si knize dovolila vytknout, je sazba. Zarovnání na pravé straně je mnohdy zbytečně odsazeno a tvoří se tak zbytečná volná místa. A například u zmíněných textů Punkového praporu se občas nacházejí sirotci a vdovy – čili osamocené řádky na začátku či konči stránky, což působí velmi rušivě. S těmito věcmi se dalo ještě pohrát. 

Tuto knihu doporučuji každému. Povinně by si ji měli přečíst mladí i odrostlí pankáči, ale také kdokoliv, koho se trošku dotkl punk nebo nějaká muzika, protože věřím, že se najdou v tom fanouškovství nebo stylu života. Knihu bych nabídla i rodičům, jež je může sice trochu vyděsit, ale někdy je potřeba, aby to vše viděli i z druhé strany a mohli si zavzpomínat na jejich partu a vyvádění. 

Petr B. Výškovický se podílel na vzniku asi patnácti hudebních skupin, pořádal mnoho punkových koncertů a také provozoval punkový klub Detonator ve Frýdlantu nad Ostravicí. Nyní píše několika skupinám hudební texty a vydal tři sbírky poezie (Petr Bezruč vs. Godzilla, Leoš Janáček vs. Predator,Vaginy v putyce a jiné Pičoviny). Je přesvědčeným vegetariánem, zastáncem fair trade výrobků, pěšího pohybu, milovníkem antické filozofie, architektury a dobrého vína. Obdivuje Václava Havla, Ludvíka Vaculíka, Erazima Koháka, Jana Kellera, Vladimíra Justa a Václava Jamka. 

Punkový prapor 

Autor: Petr B. Výškovický 
Žánr: román
Nakladatelství: Papagájův Hlasatel Records
Rok vydání: 2013
Počet stran: 230
Hodnocení: 90 %