Kultura21.cz

Letošní léto předvedlo různé podoby, kdy slunce pálilo o sto šest, na mnohé se nalepilo dovolenkové tempo (můj manžel ho nazývá „plážové“) a občas seslalo přílivy deště. Co dělají spisovatelé a ilustrátoři v létě? Jak se jim píše či kreslí pod slunečními paprsky? Nebo jen načerpávají síly? Zeptali jsme se Ladislava Karpianuse…

Ladislave, na jaře jste vydal knihu Intr a vyrazil s ní za čtenáři, předpokládám, že nyní máte prázdniny a sbíráte síly na další autorská čtení, nebo se mýlím?

Pokud mluvíme pouze o autorských čteních, tak ano. Ty se chystají opět až od září. Scénáře pro dětské oddělení České televize se však pro většinu pořadů píší až s měsíčním předstihem, takže mám teď plné ruce práce. Do toho ještě rozjíždím svůj nový projekt, interaktivní RPG svět Končina a v práci jako dramaturg nově vznikajícího dětského webu www.decko.cz finišujeme poslední detaily. Takže je práce až nad hlavu.

Ano, na pracovní zařazení jsem zapomněla, nicméně mne zajímá, zda ve volnu umíte odpočívat? Jak se odpočívá tátovi s malou dcerkou?

Abych se přiznal, zrovna jste mě nachytala v době, kdy tak trochu melu z posledního a těším se na září, kdy bude všechno o dost volnější. Na druhou stranu mě takové pracovní nasazení do jisté míry uspokojuje. Říkám si, že je to lepší, než nemít co na práci. V takových případech je však důležité mít pevně vyhrazené termíny pro rodinu a pro ženu, případně i pro sebe. Takže každou sobotu dáváme dcerku na hlídání a máme se ženou takzvané „randíčko“ a neděle je vyhrazená jen pro rodinu. A žádná práce. A aby toho nebylo málo, snažíme se čas od času jezdit do zajímavých měst v Čechách na prodloužené víkendy.

Je pro vás odpočinkem nějaký adrenalinový zážitek nebo fyzická práce, třeba na zahrádce, či raději lenošíte s knížkou v ruce?

Jak kdy, podle nálady a míry přepracovanosti. Když je toho na mě hodně, pomáhá sport (s kolegou z práce chodíme na squash, což je naprosto ideální odpočinek pro mou hlavu). Když jsem ale třebas na balkoně se svou dcerkou a ženou, člověk si uvědomí, že veškeré pracovní deadliny, povinnosti a starosti jsou vlastně naprosto irelevantní a že se zas tak moc nestane, když něco z toho nevyjde… Že ten ječící uzlíček a moje úžasná žena jsou vlastně to nejdůležitější v mém životě.

Podle recenzí se Intr odborníkům líbí, jak se líbí čtenářům?

Většině se líbí velice. V jednotlivých povídkách nacházejí motivy nebo postavy, které jim jsou blízké, a díky tomu celou knihu vnímají jako pravdivou. Na druhou stranu jsou i názory méně kladné, které mají problém především s formátem knihy. Puberťáci evidentně nejsou zvyklí na různé krátké příběhy z jednoho prostředí. To je mate, automaticky hledají jednu velkou, strhující dějovou linku, která je jako hollywoodský film dovede po šílených peripetiích do zdárného konce.

V dubnu ještě vyšla v novém hávu kniha Zuby nehty, do které jste přispěl dvěma hrůzyplnými povídkami, určitě je uvítají v letních večerech účastníci letních táborů. Lekáte se rád?

Vůbec! Já to úplně nesnáším! Nedávno, když byly v Praze obrovské bouřky, nám vítr zabouchl asi ve tři ráno okno, které bylo otevřené na větračku. Vyděsilo to naše kočky, které začaly zděšeně pobíhat po ložnici, a to vyděsilo dominovým efektem i naši malou dcerušku, která začala řvát. A já jen seděl vylekaný na posteli a nebyl schopen ani slova. Upřímně obdivuji a nechápu zároveň lidi, kteří se dobrovolně na horory dívají. Knihy jsou ale trochu o něčem jiném. Tam jde spíš podle mého názoru o hororovou atmosféru, která může v člověku zůstat a trochu jitřit po večerech jeho představivost. Ale že by se někdo dokázal při čtení knihy leknout? To si nedovedu představit.

Pohádky jsou také plné hororových okamžiků – sežraná Červená karkulka i s babičkou, baba Jaga v peci, hladový Otesánek, co pozře vše kolem sebe… Jaké pohádky vyprávíte své dcerce? Upravujete si je, aby nebyly tak děsivé?

Zatím mi dcerka nerozumí, takže když jí vyprávím pohádky, jsou většinou o malé, ukřičené, ale roztomilé holčičce, která nechce jít spát. Strašně se ale těším, až si spolu budeme moci povídat a já budu zbytek života objevovat, co je ta malá vlastně za člověka. A vedle čtení normálních pohádek a různých fantasy příběhů si určitě chci některé pohádky i vymýšlet. Hodlám se také inspirovat mým tátou, který nám vyprávěl pohádky tak trochu jako gamebooky. Karkulka šla do lesa, ale před lesem narazila na křižovatku. A dítě rozhodne, jestli opravdu šla lesem, sedla si na pařez a snědla všechno, co měla babičce donést, nebo jestli les raději obešla…

Letošní léto je opravdu plné slunce, přesto si ho mnozí nedokážeme představit bez knížky v ruce. Máte to také tak? Co rád čtete, když nepíšete? Zbývá Vám na čtení vůbec čas?

Vzhledem k tomu, že teď pracuji na RPG světě Končina, který bude balancovat mezi fantasy, steampunkem a postapokalyptickou atmosférou, čtu spíše knihy, které mi pomáhají v nápadech. Četl jsem teď Bestiář od Luboše Antonína, Středověký člověk a jeho svět od Jacquesse Le Goeffa, nebo Diví lidé v imaginaci pozdního středověku. Na dovolenou k moři si však nechystám vzít tak trochu tematickou knihu, ale román Stallo… Jen nevím, jestli do té doby vyjde…

Doporučíte našim čtenářům nějakou knihu pro letní vedra?

Tak třebas já si čtu většinou odpočinkové věci, žádnou náročnou literaturu, a pokud je příběh zařazen do letního počasí, tím lépe. Moje žena ještě jde o kousek dál, a když někam vyjedeme do zahraničí, bere si knihu autora z dané země nebo alespoň příběh odehrávající se v daném prostředí, což mi přijde dost fikané.

A na závěr nám prozraďte, co chystáte pro nás, knihomily, k dlouhým zimním večerům?

Kromě toho, že na konci roku by měl být spuštěn již několikrát zmíněný projekt www.koncina.cz, který je teď pro mě prioritou, hodlám upravit knížku Prodělej!, kterou jsem na Literární akademii napsal jako diplomovou práci a pokusím se jí vydat. Na knížce ale bude hodně práce, přeci jen, jsou to už více než dva roky, co jsem knihu dopsal do finální podoby, a po přečtení jsem zjistil, že námět jako takový je úžasný, ale zpracování jednotlivých pasáží a především poměrně náročných vnitřních monologů potřebuje ještě hodně úprav… A když si k tomu přimyslím běžné psaní scénářů a vymýšlení počítačových her pro děti na www.decko.cz, bude práce určitě i po prázdninách dost a dost…

Tak hodně zdaru a pěknou dovolenou u moře. Děkuji za rozhovor

Foto: archiv autora