Redakce mezinárodního deníku zevnitř a na dřeň

„Každý, kdo kdy byť přičichl k novinařině, pozná, že Imperfekcionisté jsou opravdu příběhy ze života.“ The Guardian

Uvedený výrok najdete na přebalu knihy nakladatelství Host. Vystihuje knihu Imperfekcionisté výstižně, víc snad není třeba dodávat. Tom Rachman příběhy svých hrdinů zčásti „odkoukal“ po redakcích a jistojistě i sám „prožil“ na vlastní kůži. Podle podobných „not“ funguje redakční tým deníku jdoucí od vydání k vydání – den co cen, týden za týdnem, měsíc po měsíci – po celý rok. Pořád stojí před každým členem redakce strašák uzávěrky, pořád je třeba informací, stále je nutné hájit si vlastní židli a společně pak udržet čtenářů média, které v současném světě skomírá a jen těžko konkuruje rychlejšímu internetu, televizi, rozhlasu. Přesto se drží v mediální skupině, protože ještě mnozí z nás si nedokáží informace představit bez specifické vůně tiskařské barvy a novinového papíru, protože ve svých fanoušcích dosud vyvolává majetnický pocit: majitel výtisku drží v ruce kus „materiálu“, jenž je jenom jeho a nikdo mu ho nemůže vzít, pokud to nedovolí.

Tom Rachman představil jednotlivé profese, které jsou v redakcích nezbytné, jeho pohled na aktéry je otevřený, lehce satirický, přísný, psaný se znalostí věci. Autor, sám novinář, si opravdu nebere servítky, nikoho nešetří, ukazuje novinařinu v celé její kráse i nebezpečnosti pro její vykonavatele, zachycuje dopady neserióznosti v zpravodajství na čtenáře. Jeho hrdinové nejsou adepti na Pulitzerovu cenu, jsou to lidé z masa a kostí, prožívající rodinné trable, některým dochází dech a někdejší elán, mnozí prožívají pocity osamění, hledají místo v běžném životě, který jim protéká uzávěrku za uzávěrkou mezi prsty, a někteří z vědomí, že vše minulo, uletělo, zmizelo, že život je strašlivě ukvapený, strádají. Všichni se však stůj co stůj drží práce v redakci, jsou na ní závislí. Také jsou závislí na vnukovi zakladatele jejich deníku, člověka, který nemá žádné ambice, který sám se nezajímá o nic jiného, než o svého baseta Shopenhauera.

imperfekcioniste obalka

Hrdinové Rachmanova románu jsou ztracenci, věční smolaři, přesto tu a tam v sobě vykřešou jiskřičku naděje, snahu vykročit jiným směrem. Proto jsou neodolatelní, proto nás jejich jednotlivé příběhy pohlcují, baví, rozesmutňují i obveselují – vnímám je jako smích přes slzy.

Po příchodu do práce sebou Arthur praští na židli a užívá si klidu tak dlouho, dokud svou nečinností nezačne vážně ohrožovat další setrvání v pracovním poměru. Pak se konečně vykroutí z kabátu, zapne počítač a zkontroluje nejnovější zprávy.

Nikdo neumřel. Přesněji řečeno, v uplynulé minutě zemřelo sto sedm lidí, sto padesát čtyři tisíc včera a milion sedmdesát osm tisíc minulý týden. Ale nikdo důležitý, což je skvělé. Poslední nekrolog napsal před devíti dny a doufá, že se tahle pauza ještě protáhne. Cílem veškerého jeho snažení v redakci je nedělat nic – publikovat tak zřídka, jak je to možné, a vypařit se, když se nikdo nedívá. Zmíněné profesní ambice právě úspěšně převádí do praxe. (strana 45)

Jedenáct příběhů jedenácti zaměstnanců redakce zachycuje padesát let existence jednoho mezinárodního deníku – od zlatých časů po úpadek. Editor, šéfredaktorka, korektorka, finanční ředitelka, redaktorka ekonomického zpravodajství, zahraniční korespondent, odborník na nekrology, káhirský dopisovatel, redaktor zpravodajství, čtenářka a poslední vydavatel – ti všichni odhalí své ambice, schopnosti, osobní život. Jejich jednotlivé příběhy autor řadí bez ohledu na časovou linku, přesto vytvořil přesný obraz vývoje žurnalistiky od padesátých let minulého století dodnes. Časovou osu příběhu důsledně udržuje podkapitolami, ve kterých vypráví příběh majitelů deníku – od dědečka zakladatele až po jeho neschopného vnuka.

Imperfekcionisté jsou výtečným čtením, skvělým odrazem doby, napínavým příběhem lidí okolo mezinárodního deníku. Deníku, jehož osud je ukončen, ale vy si budete přát, aby jeho příběh existoval dál a s ním i osudy všech, se kterými jste se v románu potkali a začali jim držet palce…

imperfekcioniste 2

Tom Rachman (nar. 1974) je kanadsko‑anglický spisovatel. Narodil se v Londýně, ale vyrůstal ve Vancouveru. Studoval filmovou vědu na univerzitě v Torontu a žurnalistiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Pracoval jako zahraniční dopisovatel tiskové agentury Associated Press v Římě, jako reportér v Indii a na Šrí Lance a jako redaktor v pařížské redakciInternational Herald Tribune. Román Imperfekcionisté (2010) je Rachmanovou prvotinou. Dostal se na osmé místo bestsellerůNew York Times a byl přeložen do dvanácti jazyků. New York Times, Washington Post, New Yorker, Publishers Weekly, Economist a mnoho dalších významných médií zařadilo román mezi nejlepší knihy roku. Filmová práva koupila produkční společnost Brada Pitta.

Název: Imperfekcionisté
Autor: Tom Rachman
Překladatel: Ivana Kuglerová
Žánr: román
Vydáno: 2013
Stran: 328
Vydalo nakladatelství: Host
Hodnocení: 87 %

Zdroj foto: www.nakladatelstvi.hostbrno.cz, foto Alessandra Rizzo