Tajemství pražského šotka

Sobota, 27 Září 2025 06:00 Taťána Kročková

tajemstvi-prazskeho-sotka Zhruba po dvaceti letech znovu vyšel skvostný fantastický román herečky a spisovatelky Evy Hudečkové Tajemství pražského šotka. Pokud knihu neznáte, doporučuji vám ji přečíst. Má nadčasové poselství a takových knih není nikdy dost. O její nové vydání se postaralo nakladatelství Dobrovský a MV Knihy u příležitosti výročí dvacet let od jejího sepsání a v závěru najdete i autorčin životopis. Původně knihu vydal v roce 2006 Ikar.

Eva Hudečková si právem zaslouží pozornost. Možná ji znáte jako krásnou herečku, třeba z filmů Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec Vodníků v Čechách, Zítra to roztočíme, drahoušku…!, Což takhle dát si špenát, anebo ze seriálu Sanitka. Je to ale také vynikající spisovatelka s bohatou fantazií přinášející příběhy s poučením, které překračují hranice prostoru a času. Její netradiční způsob psaní velice zaujal a v podstatě se jedná o pohádky pro dospělé a fantastické příběhy s poučením, v nichž nakonec vítězí dobro. V 90. letech byla s nadšením přijata její novela Bezhlavá kobyla, pak následoval Bratříček Golem, který se stal rozhlasovou inscenací. Román O ztracené lásce jste mohli sledovat i jako seriál na televizních obrazovkách s mnoha známými herci. Natočila jej Česká televize a měl devět dílů. Ale přišly i další pohádky a s nimi také mysteriózní příběh ze staré Prahy nazvaný Tajemství pražského šotka, který poprvé vyšel v roce 2006.

Vše nejlépe vystihuje anotace knihy, kterou přikládám. Knížka je obsáhlá, má krásnou obálku, stejnou jako u prvního vydání, vzadu pak navíc najdete životopis autorky, která koncem letošního roku oslaví 76 let. Knížka se skvěle čte a ideální je pro dlouhé večery pod lampou či u tepla domácího krbu, kde se můžete schoulit pod deku a přenést se do úplně jiného světa. Knížka je plná alegorií a krásných metafor, autorka je velice moudrá a z knihy si můžete vypsat opravdu spoustu hlubokých, krásných, moudrých myšlenek jako citátů. Na závěr přidávám jeden z nich, najdete jej v závěru knihy:

„Život není jen plahočení z bláta do louže. Občas stoupáme ke hvězdám…" Je to tak jednoduché, prosté, všeříkající, pravdivé…a povzbuzující…

Anotace:

Sugestivní mysteriózní dílko, alegorický příběh plný obrazů a metafor, ztvárněný nesmírně bohatým básnickým jazykem, charakteristickým pro všechna předchozí autorčina díla. Příběh, i když dějově zasazen do Prahy 2. poloviny 19. století, je svým vyzněním zcela současný a navíc nadčasový. Nastavuje zrcadlo pokřivené společnosti, v níž vládne honba za bezpracným ziskem a slávou, kde zelenou má hloupost, sobeckost a pokrytectví a ten, kdo vlastní moc, je neomezeným pánem… Budiž nám proto mementem autorčina slova: Jedině cesta, která vede od člověka k člověku, je cesta dobra a porozumění, neboť ta druhá, plná nepochopení a nenávisti, směřuje ke zmaru a všeobecnému zániku.

tajemstvi-prazskeho-sotka