Malá lesní školka s podtitulem O životě v přírodě je další povedená kniha o přírodě, která vyšla v nakladatelství Kazda.
Autorem knihy je německý dokumentarista, spisovatel a dobrodruh Andreas Kieling, který procestoval celý svět a na Facebooku najdete jeho videoblog s názvem Malá lesní škola (Kliene Waldschule). V něm diskutuje o aktuálních otázkách a předává ostatním své zkušenosti. A právě ty shrnul v této knize.
Činí tak prostřednictvím krátkých kapitol zaměřujících se na nejrůznější problematiku. Nejprve se zaměřuje na les a jeho ochranu, pokračuje zamyšlením nad vlky, medvědy a množící se divou zvěří, přináší rady o pozorování ptáků i dalších zvířat a popisuje například i srny, daňky nebo jelení říji. Různé praktické informace doplňuje i jeho zážitky a celkově tak přináší velmi zajímavé čtení.
Ani jsem nevěděla, že se oficiálně nemá stoupat na pochod – je to možné jen se svolením kompetentních osob nebo že za poškození stromu, co je přírodní památkou, může v Německu přijít až na 50 tisíc eur. V tomto ohledu musím pochválit také nakladatelství za poznámky pod čarou týkající se tuzemské legislativy. Jednak jde o zajímavé srovnání, za druhé se často jedná o důležité věci – třeba o táboře v lese.

Jako praktickou informaci si zapamatuji starý trik filmařů o tom, že chodí cikcak a tak se nenápadně přiblíží ke zvířatům a také že zvířata nejlépe vnímají modrou a zelenou barvu a naopak většina savců nerozeznává červenou. Velmi mě také zaujala paralela s vlky a dopravními nehodami a autor mi tím byl moc sympatický: „Avšak spousta těch, co se bojí, že jim v lese zkříží cestu vlk a napadne je – pravděpodobnost se přitom v reálu rovná nule -, nemají žádné obavy, mají-li si sednout do auta a riskovat, že se stanou jednou z těch četných obětí dopravních nehod, které každoročně oplakáváme. Je to absurdní, prostě jen absurdní.“ (str. 92)
Taky jsem se pobavila v kapitole o houbách, kde Andreas Kieling popisoval, jak zkoušeli hnojník inkoustový nebo jak jeho babička říkala, že „všechny houby, které jsou červivé nebo rozežrané od slimáků, můžou jíst i lidé, jen se musí povařit“. A zapamatovala jsem si tuto větu: „Hrozí-li vám při nedělní procházce, že vás srazí srnec, pak tento jedinec nemá vzteklinu, nýbrž je zaslepený láskou.“ (str. 149)
Po Malé lesní škole šáhněte, když se chcete dozvědět něco nového o přírodě a nechcete se zrovna nořit do náročných encyklopedií nebo naučných knih. Díky krátkým kapitolám si navíc „přírodu“ můžete dávkovat a vychutnávat si ji po částech.
Andreas Kieling už jako dítě s nadšením fascinovaně pozoroval mravence, roháče a jiný hmyz a žasl, co všechno lze v lese objevit a zažít. V roce 1976 dobrodružně emigroval přes tehdejší Česko¬slovensko do Západního Německa a od roku 1990 cestoval po světě. Autor bestsellerů, vítěz ankety časopisu Spiegel a nositel několika cen za filmy o zvířatech je známý i díky svým přednáškám a televizním pořadům (mj. seriál Kielings wilde Welt, tedy Kielingův divoký svět, v rámci úspěšné dokumentární série Terra X pro německou televizi ZDF). V roce 2016 začal na facebooku zveřejňovat svoji „Malou lesní školu“ (Kleine Waldschule), které se podařilo získat přes 300 000 příznivců. V současnosti žije v kraji Eifel na rozhraní spolkových zemí Severní Porýní-Vestfálsko a Porýní-Falc.

Malá lesní škola
O životě v přírodě
Autor: Andreas Kieling
Překlad: Magdalena Havlová
Žánr: Les, populárně-naučná
Nakladatelství: Kazda
Rok vydání: 2021
Počet stran: 208
Hodnocení: 75 %
Knihu můžete vyhrát v naší soutěži: Odhalte taje lesa
Zdroj foto: Thore Kieling
https://www.knihykazda.cz/mala-lesni-skola/
| < Předchozí | Další > |
|---|







Achillea Sdoukose zná Slovensko, Česko i Balkán. Jeho máma je slovenská akademická malířka Ingrid Zámečníková, otec Řek. Rovněž dobře zná sklo, materiál, který mu umožňuje zhmotňovat...
Oči plné rudého prachu. Pěkně štípou, hlavně zezačátku, ale ve chvíli, kdy se rozkoukáte, objevíte svět, z něhož se nechce ven, ačkoliv byste v něm za žádnou cenu při troše zdravého rozumu nechtěli žít. Syrovost a tak rozdílné morální hodnoty, pro...
Vila na Kampě – U Sovových mlýnů 501/7. Dříve Dobrovského, dnes Werichova vila. Od roku 1945 až do své smrti roce 1980 zde žil „národní klaun a národní rabín“ Jan Werich. V roce 1948, půl roku po odchodu Jiřího Voskovce, se sem do přízemí nastěho...
Do českých kin pronikají z Evropy i Ameriky zejména podřadné, na mentalitu stádních teenagerů zacílené horůrky, komiksovité historky o lidičkách s nadlidskými schopnostmi či přepracované verze původně počítačových her. A čest...