Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Velice zajímavá je publikace Davida Freje, která zcela uceleně a kompletně vypráví nejen o orgánových hodinách v našem těle, ale i o celé závislosti našeho organismu na přirozených rytmech. Ať už těch 24hodinových nebo celoročních. Ačkoliv se na první pohled může zdát, že autor je příliš striktní ve svých názorech, občas usuzuje, že individualita člověka může některé jevy posunout. Nejmarkantnější je to u ranních skřivanů a u nočních sov. Jejich biologický rytmus je posunut poněkud jinak a naprosté předělání sovy na skřivana prostě možné není.  Leda nějakým dlouhodobým vlivem, který ale může být natolik stresující, že se člověku podepíše na zdraví.

Těžko budu hledat něco, co mne nejvíce zaujalo, protože autor používá poznatky nejen z ajurvédské medicíny, ale i ze své praxe a jiných metod, takže kniha tak poskytuje celkově velmi rozmanitý pohled na celou problematiku lidských biologických hodin. Všechno se ale v zásadních věcech shoduje.

Myslím si, že je to kniha, která si zaslouží pozornost naprosto každého, kdo se jen trochu zajímá o své zdraví, protože naskýtá obecný pohled nejjednoduššího, ale také nejlogičtějšího charakteru. Vědět o fungování vlastního organismu to nejzákladnější by mělo patřit k primárním vědomostem člověka.

Ale obávám se, že třeba ajurvédské orgánové hodiny se v přírodopisu neučí. Škoda.

Mne zaujaly, podobně jako řada dalších věcí, ale právě o toto schéma fungování lidského organismu se podělím v této recenzi:

„Nejlepší cesta k rovnováze a zdraví je soulad s přírodou. Vnitřní orgánové hodiny ovlivňují celý náš život. Kromě výše uvedených dóšových hodin existují biologické hodiny, které určují dobu nejvyšší aktivity jednotlivých orgánů v určitou denní a noční dobu. Podle biologických hodin vykazuje každý orgán maximální činnost pouze v určitou denní nebo noční dobu.

Plíce – vykazují nejvyšší aktivitu ráno a večer. Proto je pohyb a dechové cvičení ideální ráno, případně večer.

Žaludek – se projevuje v poledne, hlavní jídlo by mělo být v tuto dobu, kdy je nejlépe strávíme. Proto by hlavním pokrmem dne měl být polední oběd. Po 14. hodině již aktivita trávicího ohně slábne, pokrm se tak stráví hůře a tvoří se více odpadních látek.

Játra – se podílejí na zpracování potravy odpoledne, kdy by se mělo jíst jen lehce.

Podvečer a ráno patří – ledvinám a tlustému střevu. V tuto dobu není zdravé, zejména po 19. hodině, jíst a také pít více než 3 dcl, abychom nezatěžovali ledviny a trávení na noc.

Ráno, v době, kdy je činné tlusté střevo, je vhodné jít na stolici, protože nastává zvýšená peristaltika střev.

Slinivka se slezinou převažuje ráno a navečer.“

Faktem je, že občas jsem u této knihy měla dojem, že by si některé drobnosti zasloužily větší rozvinutí nebo zamyšlení se, zdali to tak platí na sto procent u všech lidí. Jestli někdo třeba lépe netráví opravdu večer a polední jídlo mu nedělá dobře. Kolik lidí, tolik různých typů. Často ve mně tato kniha vzbuzovala spíše otázky a zvědavost.  Přesto obecně mohu říci, že přes tento „nedostatek“ je to kniha, u které strávíte plodný čas, protože mnohé se vás osobně dotkne a uvědomíte si některé své hříchy proti svému tělu, potažmo i psychickému zdraví.

I když třeba nemusí vše platit stoprocentně, jistou skepsi jsem čas od času pojala, občas jsem se třeba i pobavila (ač autor to myslel zcela logicky), ale třeba radit mužům s poruchou erekce, aby si pohlavní styk naplánovali na dobu, kdy mají přirozeně nejvyšší hladinu patřičných hormonů, tedy třeba v pět ráno… ehm… pokud takový muž žije navíc třeba s ženou, která je svým založením sova a v pět ráno má za sebou první dvě hodiny úlevného spánku… Není to situace k závidění.  Ale to jsou spíše jen perličky, myšlenkové pochody, které někdy celkem pobaví, ale zároveň ukážou, jak rozmanitý je lidský život a fungování lidského organismu. A jak křehká je celá tato rovnováha.

Kniha Biologické hodiny – tajemství metabolismu, dlouhověkosti a zdraví – mne jako čtenářku naučila se lépe podívat sama do sebe, znovu si začít více vážit svého zdraví a jinak nahlížet na své zdravotní neduhy.

MUDr. David Frej
Po ukončení studia lékařské fakulty v Praze pracoval několik let jako internista. Přírodní medicínu (ayurvédu) studoval v Albuquerque v Novém Mexiku (USA), v Rakousku a indické Puně. Ve své praxi spojil západní a východní medicínu, zabývá se léčbou nemocí, obezity, výživou, detoxikací a regenerací organismu. Ve svém centru se věnuje konzultacím, ozdravným pobytům a seminářům. Pravidelně publikuje v časopisu REGENERACE a pořádá přednášky o výživě a přírodní medicíně. Založil mezinárodní centrum vzdělávání v oblasti Ájurvédy, výživy a alternativní medicíny ADVANA.

Vydalo nakladatelství Eminent, 2014, www.eminent.cz