Kultura21.cz

Dinosauři českého bigbítu mají zase jednu novou placku. Pod názvem Made in Rock ´n´ Roll se skrývá záznam živého vystoupení v pražském klubu Futurum. Nahrávka, která vznikla loni v listopadu, vybízí k zamyšlení nad fenoménem Katapult. Vychválit? Zatratit? Ignorovat?  

Třetí možnost si hned zakazuji. Těžko mohu předstírat, že Katapult pro mě neexistuje. To nejde, vždyť je to kus důležité fáze mého života. A jsem si jistý, že je nás víc – dnešních dospěláků středního věku, kteří někdy v pubertě prostřednictvím kaťáckých fláků podléhali kouzlu rockové hudby. A teď jde o to, kdo si to po letech dokáže přiznat a komu je to jaksi trapné.
 
První, co mě při poslechu čtrnáctipísňového živáku napadlo, byla nabízející se snadnost, s jakou je možné sedmatřicetiletý (ze dvou třetin omlazený) Katapult smáznout. Možná by stačilo pár ostrých vět: tahle kapela se totiž zasekla v čase, nijak se nevyvíjí a rozhodně se nemůže chlubit nadprůměrnými instrumentálními výkony či aranžérskými vychytávkami. A ze všeho nejvíc bych si jako nelítostný kritik mohl smlsnout na zpěvu Oldřicha Říhy. Je tak příšerný…
       
Ne! Ne! Ne! Hlavně se nenechat zatáhnout do stereotypních pohledů a slepých ulic, z nichž může posluchač nahlížet na kapelu Katapult. Nutno přiznat, že běžná měřítka, s nimiž pracují hudební kritici, v tomto případě ztrácejí smysl.

Kaťáci jsou především společenským úkazem, ozvěnou „starého světa“, po němž se někomu z vás může i stýskat. Navíc „rockový důchodce“ Olda Říha svým vystupováním stále připomíná, že muži nemusejí být jen „zrovnoprávněnými vyměklinami pro 21. století“, ale třeba i neotesanými chlapáky, kteří na své okolí občas působí jako „burani a vejtahové“.

Pokud při poslechu tohoto alba zapnete uši i srdce, může se vám stát, že Katapultu odpustíte všechny jeho nedokonalosti. A přitom začnete přemýšlet, co je to za „chemii“, která způsobuje, že publikum zpívá část některých odrhovaček samo (například v písni Smutná nevěsta). Prastaré hity (Stovky hotelů, Půlnoční závodní dráha, Hlupák váhá…) splývají s novějšími kousky (Casablanca, Metrosexuál, Oči…) s takovou samozřejmostí, až si řeknete, jak je dobře, když se některé věci nemění. Žádný posun, žádný experiment, jen tytéž koleje a pořád dokola. V této souvislosti se sluší pochválit omladinu - basáka Andyho Budku a bubeníka Ondřeje Timpla za to, že zvládli své nové role ve starém bigbítovém stroji.
 
Sakra, co když ten nedostižný suverén Říha má v něčem pravdu, když často opakuje cosi o obyčejném rokenrolu a obyčejných příbězích pro obyčejné lidi. Je snad Katapult jedna z posledních jistot v tom neurotickém světě, který se tak zvláštně propojuje a zároveň rozpadá?            

Made in Rock ´n´ Roll – Live Futurum Praha
Interpret: Katapult (Oldřich Říha, Andy Budka, Ondřej Timpl)
Žánr: Rock
Skladby: 1/ … a co rock ´n´ roll!!!, 2/ Starý desky hrajou dál, 3/ Stovky hotelů, 4/ Láska na první pohled, 5/ Casablanca, 6/ …Oči…, 7/ Třináctá komnata, 8/ Smutná nevěsta, 9/ Snad je ti něčeho líto, 10/ Každej den a každou noc, 11/ Hlupák váhá, 12/ Půlnoční závodní dráha, 13/ Metrosexuál, 14/ Made in Rock ´n´ Roll
Stopáž: 70:40    
Vydavatelství: Supraphon, 2012  
Hodnocení: 75 %

Zdroj foto /obálka: Supraphon