Léta 1938 až 1953 byla krutá, udály se v nich příběhy, ze kterých mrazí. Badatel a spisovatel Jiří Padevět se k nim v novém seriálu Temná doba vrací. Nechce šokovat, chce připomenout, že naši historii nepsali jen generálové a státníci, kteří se dostali do učebnic, ale obyčejní lidé. Především oni. A že mnohdy stačí pouhý okamžik, aby se stal člověk hrdinou, nebo zrádcem. Jediné rozhodnutí, které se zdá být s odstupem času tak jednoznačné. Ale čas byl tehdy tím, o co se v kulisách všudypřítomného teroru hrálo. A v sázce byly lidské životy.
Krátká videa o pohnuté historii českých zemí točí badatel a spisovatel Jiří Padevět od roku 2017. Splácí jimi dluh těm, o kterých se dlouho mlčelo, nebo lhalo, a kteří měli dávno, aspoň in memoriam, obdržet státní vyznamenání. A také připomíná, jak dobře se navzdory všem potížím máme. Nevíme, jaké je to se bát, že ve tři ráno zatluče na dveře Gestapo, nebo Státní bezpečnost, nemají nás v hrsti udavači tajných policií…
Společný jmenovatel všech epizod nového seriálu Temná doba představují osudy lidí, které během 30., 40. a 50. let poznamenaly totalitní režimy, ať už ten nacistický, komunistický, nebo postupně oba. „Jedná se v drtivé většině o události, které se staly na území dnešní České republiky mezi roky 1938 a 1953, i když některé příběhy mohou časově přetéct přes oba letopočty. Pokud to bude možné, rád bych vzal diváky i do blízkého zahraničí, třeba na Slovensko, nebo do Mauthausenu,“ přibližuje Jiří Padevět koncept formátu. Ten připravuje ve spolupráci s Martinem Krušinou, šéfdramaturgem internetové televize Mall.tv, který se mimo jiné podílí také na pořadech Adama Gebriana, nebo populárně-naučných sériích Životy slavných a Zmlsané dějiny. „Shodli jsme se s Martinem, že upustíme od tradičního vysílacího schématu a premiéry jednotlivých dílů nebudeme dávat v pravidelných týdenních intervalech, ale nabídneme je divákům vždy v den, kdy k nim před desetiletími došlo,“ upřesňuje Padevět periodicitu s tím, že každý měsíc budou k vidění čtyři nové epizody.
„V roce 2022 je kulaté výročí operace Anthropoid, výročí vražd obyvatel Lidic a Ležáků, takže na některý z mnoha příběhů, souvisejících s těmito událostmi, se dostane,“ avizuje. Obsáhne ale i skutečnosti a osobnosti neprávem zapomenuté. „Budu se věnovat i tématům u části veřejnosti nepopulárním, jako je vyhnání českých a moravských Němců, nebo ozbrojený odpor proti komunistické tyranii,“ plánuje.
Při tvorbě cca 5minutových videí vychází badatel a spisovatel z výsledků své dřívější práce, příslušných archiválií a dostupné literatury. „Největším limitem je přístupnost lokace, větším už je asi jenom neexistence lokace. Některé příběhy prostě natočit nejdou, protože místo, kde se staly, už neexistuje a k události zcela chybí obrazová dokumentace,“ přiznává. Krátkou stopáž využívá k tomu, aby stručně a jasně vysvětlil základní fakta podstatná pro pochopení toho, kdo jsme byli i kým jsme dnes. „Přál bych si, aby se z Temné doby stala vyhledávaná učební pomůcka, která umožní pedagogům na sdělené informace navázat nejen další výukou, ale především diskusí se studenty o příslušné události,“ prozrazuje Padevět, který má v záloze desítky, ne-li stovky námětů. Zpracovat je chce „třeba proto, abychom neodsuzovali historické osobnosti za jejich selhání a uvědomovali se, že mohli v podobné situaci selhat daleko fatálněji.“ Důležité je v budoucnu jejich chyby neopakovat, což jde bez znalosti minulosti stěží.

Temná doba
Žánr: Publicistický seriál
Stopáž: cca 5 min./ epizoda
Periodicita: 4x měsíčně
Premiéra: leden 2022
Tvůrci: Jiří Padevět (autor), Martin Krušina (režie)
Dostupné: zdarma na www.mall.tv a v mobilních nebo televizních aplikacích Mall.tv
Zdroj foto: Mall.tv
| < Předchozí | Další > |
|---|





Milí čtenáři, s blížícími se prázdninami jsme se u nás rozhodli podívat se pod pokličku různých turistických cílů. Seznámíme vás s životy kastelánů několika hradů a zámků, podíváme se na zoubek strašidlům a představíme pár muzeí. Ne...

Grafik Tomáš Břínek, známý pod pseudonymem TMBK, je bezesporu nejkontroverznějším audiovizuálním umělcem dnešní doby. Proslavil se především svými povedenými kolážemi, které každodenně vznikají jako reakce na aktuální dění. Pro své početné publikum v zá...
Aspoň trochu vstoupila do povědomí ta skutečnost, že v meziválečné Praze kvetlo dvojjazyčné písemnictví, české a německé (přesněji německo-židovské), velké zjevy jako Franz Kafka se již dávno staly nedílnou součástí pr...
Jubilejní 20. ročník Mezinárodního filmového festivalu Febiofest skončil v hlavním městě vyhlášením vítězného snímku sekce Nová Evropa. Stalo se jím britské nezávislé drama Rozbitý svět (Broken...