„Jóga, děti, hledání lásky,“ popisuje svou postavu v krátkosti Tereza Kostková.
Jóga
Role cvičitelky jógy znamenala pro Terezu Kostkovou důkladný trénink. Podle svých slov vždy sportovala, cvičila dokonce s osobní trenérkou, ale i tak ji přípravy na roli zaskočily. „Připravit se na roli a věnovat se józe s potřebnou intenzitou, bylo celkem náročné. Musela jsem hodně trénovat, ráno dříve vstávat a cvičit. Když jsem třeba přijela na Slovensko a měli jsme točit hned ráno, ještě v noci jsem si opakovala prvky sestav, které jsem pak měla dělat. Všechno totiž muselo vypadat přirozeně, jako by jóga byla můj denní chléb. Ale bavilo mě to, během natáčení to můj denní chléb opravdu byl,“ popisuje představitelka hlavní role.
Jóga je ovšem ve filmu spjata s řadou komických situací. Postava Tomáše Maštalíra musí chodit na jógu kvůli bolavým zádům a často se ocitne zcela sám mezi ženami. A přestože má oči pouze pro postavu Terezy Kostkové, jedna z nich v podání Eriky Stárkové si na něj hned začne brousit zuby.
„Rozvedenej chlap začne chodit na jógu plnou ženských, není ti to podezřelý?,“ glosuje situaci kamarádka postavy Terezy Kostkové a v podání Pavly Tomicové.
Nad zemí
Postava Tomáše Maštalíra je ve filmu arboristou – ošetřovatelem stromů – a jednu scénu absolvoval ve výškách. „Novou zkušeností pro mě bylo, když jsem visel na lanech na stromě dvacet metrů nad zemí,“ vzpomíná na natáčení Tomáš Maštalír. „Díky této scéně a díky zkušeným arboristům, kteří na mě dávali pozor, jsem do jejich světa trošku nakoukl a zjistil jsem, že ten jejich svět a pohled z vysokých korun stromů je hodně zajímavý. Vrátil jsem se i chlapeckých let, protože jako kluk jsem na stromy lezl rád a myslím, že nebyl strom, který se mi nepovedlo zdolat,“ dodává s úsměvem.
Mínus je někdy plus
Film Nikdy neříkej nikdy vznikal téměř dva roky, dotočit se mělo už vloni, pak se ale práce musely na chvíli zastavit a když bylo možné film dokončit, už nebyl sníh a štáb proto musel čekat skoro celý rok na další zimu. Poslední klapka padla proto až letos v zimě. „Dlouhé čekání na zimu a sníh nám nakonec přineslo luxus, jaký u nás běžně filmy nemají,“ dodává zkušená a úspěšná producentka Olga Núñezová ze společnosti NUNEZ NFE. „Během té doby jsme totiž příběh rozvinuli a obohatili a dotočili jsme řadu dalších scén. To, co vypadalo jako komplikace pro nás nakonec znamenalo velké plus.“
Přestože štáb čekal na další zimu a na sníh, díky mírné zimě se nedočkal a pro zimní scény museli proto tvůrci použít sníh umělý. „Jsem šťastná, že jsme film dokončili. Kvůli posledním obrazům jsme čekali na zimu a na sníh, ale nakonec jsme si museli sníh sami vyrobit, protože žádný nebyl,“ vrací se k posledním dnům natáčení Tereza Kostková. Film se z největší části točil na Slovensku, kam se Tereza vždy ráda vracela.
„Celou tu dobu čekání na poslední klapku jsem se těšila, že se s celým štábem na Slovensku zase uvidíme. Když jsem se nakonec měla vrátit na místo činu, které mám i s jeho lidmi ráda, cítila jsem až pověstné motýly v břiše,“ vzpomíná na závěr natáčení Tereza Kostková. „Bylo to docela výstižné, protože i naše filmové postavy se vracely tam, kde jim už jednou bylo spolu dobře. V tu chvíli jsem se cítila úplně stejně, jako moje postava,“ dodává představitelka hlavní role.
Afrika
Jedou z výhod dlouhé přestávky v natáčení bylo i rozhodnutí dotočit některé scény přímo v Africe a štáb se proto vydal do Keni. Pro tvůrce to znamenalo nejen obohacení příběhu a filmu, ale i jich samotných. Scény v Africe se týkaly postavy Lenky Krobotové.
„Natáčení v Africe bylo intenzívní dobrodružství. Bylo úžasné vidět práci lékařů přímo ve škole, kde jsme točili v místních podmínkách s místními dětmi. Vidět jejich nadšení a život zblízka bylo vzrušující,“ vzpomíná Lenka Krobotová na svou roli lékařky.
Nejnáročnější scénou pro tvůrce bylo vyvrcholení hotelové soutěže. Hlavní postavy a jejich děti spolu jedou na jógový pobyt a v hotelu během něj probíhají soutěže pro všechny hosty. Scény z hotelu se staly skvělou komediální příležitostí pro Ondřeje Sokola a Hanu Holišovou v rolích extrémně soutěžící rodiny. Přesně té rodiny, kterou na své dovolené nechcete potkat. Soutěž vrcholí finálovým vystoupením rodin na pódiu a pro vytvoření správné atmosféry postavil štáb u hotelu velké pódium, využili náročné světelné efekty a povolali DJe a 80 komparzistů.
Píseň od Paľo Habery
Ústřední píseň k filmu složil Paľo Habera, pro kterého je to nová skladba po několikaleté odmlce. Jmenuje se „Všechno se může stát“ a zazní v závěrečných titulkách filmu.
„Hudbu k téhle skladbě už jsem měl hotovou, složil jsem ji před rokem nebo i dvěma lety. Ale text vzniknul až po tom, co jsme se domluvili, že ji použijeme do filmu. Film jsme viděli a text dodělali tak, aby s ním korespondoval,“ říká ke vzniku písně Všechno se může stát Paľo Habera. „Dá se říct, že skladba je tedy filmem částečně inspirovaná a zároveň na něj navazuje a doplňuje ho,“ dodává muzikant.
Tvůrci filmu Haberu oslovili a muzikant po zhlédnutí filmu neváhal. „Já mám rád romantické filmy. Hodně se teď točí filmy postavené na efektech, kde herci natáčí sami na zeleném pozadí a musí si představovat co vlastně je okolo něj. Já jsem odchovaný Woody Allenem, mám radši vztahové filmy a filmy ze skutečného života, filmy, které se mohou stát . . všechno se může stát,“ popisuje Habera, proč píseň pro film složil i s odkazem na její název.
O FILMU
V hlavní roli filmu se představí Tereza Kostková jako cvičitelka jógy Naďa, které nevyšlo manželství a chce se věnovat hlavně své práci a dětem v pubertě. Se štěstím v lásce už nepočítá a nemá na něj ani čas. Ale nikdy nevíte, co se stane dál . . Film „Nikdy neříkej nikdy“ totiž ukáže, že všechno zlé opravdu může být pro něco dobré. Naďa a Petr se se svými partnery právě rozvádí.
Před soudem do sebe nejprve lehce vrazí autem a díky tomu na sebe začnou narážet i dále v životě. Z jejich rozvíjejícího se vztahu se pak stane bláznivá jízda dvou neúplných rodin, která bude výzvou nejen pro ně, ale i pro jejich blízké... protože VŠECHNO SE MŮŽE STÁT.
< Předchozí | Další > |
---|