Heidi, děvčátko z hor

Heidi, děvčátko z hor

heidi 200Asi nejslavnější švýcarský románek pro děti – a děvčátka zvláště - sepsala před bezmála půldruhým stoletím Johanna Spyriová. V české podobě jej známe díky převyprávění Bohumila Říhy jako Heidi, děvčátko z hor. Příběh líčí strastiplné osudy osiřelé dívenky Heidi, která přilne ke zprvu nerudnému, snad až podivínskému dědečkovi žijícímu na samotě v podhůří velebných velehor natolik, že se po zpola násilném umístění do bohaté městské rodiny cítí nesvá a celou duší prahne po návratu.

I když se v honosném prostředí cítí být svazována „správnou výchovou“, současně ji rmoutí, že by měla opustit ochrnutou kamarádku Klárku, která jediná se s ní ve zpychlém, odlidštěném měšťanském sídle upřímně sblížila. Když se Heidi vrátí k dědečkovi, Klárka za ní přes svůj zdravotní handicap přijede - a horské podnebí učiní zázrak: dívenka dosud upoutaná na kolečkové křeslo se postaví na vlastní nohy…

Filmaři se k tomuto dojemnému příběhu vrací opakovaně. Vzniklo přes dvacet adaptací, např. již v 30. letech si postavu Heidi zahrála tehdejší dětská hvězdička Shirley Templeová. Nejnověji se této látky ujal ve švýcarsko-německé koprodukci režisér Alain Gsponer. Jeho do češtiny nadabovaný film jistě zaujme krajinomalbou horského prostředí ve střídajících se ročních obdobích, nemenší péči věnuje též vykreslení honosného městského domu osvětleného petrolejkami, tamní upjatost spíše zplošťuje na pomezí karikatury, zatímco venkovský život spojuje s bezprostředním nadšením. Nejsem si ovšem jist, zda to dětský divák postřehne a ocení, neřkuli zda pochopí pokorně oddané hrdinčino chování, určené osvětovou dikcí předminulého století.

Scenáristka Petra Biondina Volpeová ponechala základní dějovou osnovu, a tím vlastně zavinila střet rozličných výrazových poloh: na jedné straně vládne sentimentální syžetová linie o holčičce, která za všech okolností zůstává poddajně uctivá, skromně zdraví i děkuje, na straně druhé se režisér pokouší o nezměkčované postižení dobových reálií, zvláště života v beznadějné chudobě se zablácenými prostranstvími, sirými příbytky a spaním v kozím chlívku či na půdě plné sena. Zřetelná je i symbolika: několikerým svlékáním škrtivého městského oděvu jako by se hrdinka zbavovala "civilizačního" nánosu a vracela se s bezprostředním rošťáctvím a neposkvrněná městem zpět k přírodě.

Heidi, děvčátko z hor ovšem reflektuje i dobový akcent na potřebu vzdělanosti, a to nejen chlapců, ale i dívek. Navzdory předsudkům, že horalé nepotřebují umět číst ani psát, si Heidi oblíbí četbu jako pramen poznání a počne spisovat své postřehy a zážitky. Dlužno bohužel dodat, že vinou doslovného převodu výchozího, své době poplatného, textu do "dokumentárně věrných" kulis ztrácí vyprávěný příběh na uvěřitelnosti. Ani ustavičně "pozitivní" Anuk Steffenová v titulní roli nepřesvědčí o plnohodnotné jsoucnosti usměvavého, přívětivého, klukovsky aktivního děvčátka statečně překonávajícího přemnohá protivenství.

Heidi, děvčátko z hor / Heidi
Švýcarsko/Německo 2015, 105 minut
Námět: Johanna Spyriová
Scénář: Petra Biondina Volpeová
Kamera: Matthias Fleischer
Hudba: Niki Reiser
Režie: Alain Gsponer
Hrají: Anuk Steffenová, Bruno Ganz, Isabelle Ottmannová, Quirin Agrippi, Hannelore Hogerová, Maxim Mehmet, Peter Lohmeyer, Anna Schinzová, Monica Gubserová

Český distributor: Bohemia Motion Picture
Premiéra: 28. 7. 2016

Hodnocení: 40 %
Foto: distributor

http://www.bohemiamp.cz/filmy/heidi-devcatko-z-hor/1744/

( 0 hlasů )


 

Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner

Videorecenze knih

Rozhovor

Ale já žiji v radosti, mám kolem sebe skvělé lidi, říká pěvkyně Dagmar Pecková

dagmar 200Moře krásné práce má za sebou i před sebou mezinárodně proslulá mezzosopranistka Dagmar Pecková. Zatímco na hudebním trhu má stále ještě aktuální a zcela unikátní album Hříšnice, jehož dramaturgii si dělala sama, pomalu už připravuje další projekt Wa...

Hledat

Sylva Lauerová: V románu Hodina zmijí své pokušení hrát si se čtenáři posouvám až k hranici dokonalosti

Fanoušci spisovatelky Sylvy Lauerové se po třech letech konečně dočkali a jejich radost může být hned dvojnásobná. Je to jen pár týdnů, co vyšla její sbírka poezie s názvem Klóketen a nyní se na knižních pultech objevil i nový román Hodina zmijí.

Čtěte také...

Bláznivá dovolená – velká dávka nostalgie

blazniva-dovolena-perexMám takový pocit, že každý z nás se alespoň na malou chvíli setkal s rodinkou Griswoldových, ať už s tou filmovou nebo jí velmi podobnou v reálném životě. Připomeňme si americkou komedii z osmdesátých let, která vás možná, ...


Literatura

Legendární tvorové – Draci

legendarni tvorove draci 200V lednu vydalo nakladatelství Egmont knihu pro děti Legendární tvorové – Draci. Tahle knížečka se zaměřuje na skutečné i smyšlené tvory, zkoumá je vědecky, ale nepohrdne ani bájnými legendami. Pojďte nahlédnout po...

Divadlo

O zakázané lásce kocoura Moura a slečinky Vlaštovičky


kocour vlastovicka 200To není pravda,“ zvolal polotichým hláskem asi sedmiletý chlapec, když v divadelním ztvárnění brazilské bajky Jorge Amada Kocour Mour a slečinka Vlaštovička důrazně zaznělo, že vlaštovka si nesmí vzít kocoura,...

Film

Seriál Terapie je výzvou pro tvůrce, herce i diváky

terapie serial magicboxDiváci, kteří rádi sdílejí osudy seriálových hrdinů, ale zároveň dávají přednost zápletkám s hlubším podtextem, nabízejícím poučení a inspiraci, jistě uvítali projekt HBO Česká republika, seriál s názvem TERAPIE