Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

V naší galaxii je asi 200 miliard hvězd. Z toho asi 10 miliard podobných našemu Slunci. Asi. Protože ročně se narodí asi 7 hvězd a několik umře. Kolem většiny hvězd obíhají dvě i více planet. To je asi 1 bilion planet. Z toho asi 1 miliarda podobných Zemi. Na některých určitě vznikl život a na některých se dokonce vyvinul v život inteligentní.

Lidstvo je odjakživa fascinováno nekonečností vesmíru a touha prozkoumat ho byla natolik silná, až se jednoho dne uskutečnila. I přes tento fakt zůstává kosmos stále místem s mnoha neprobádanými zákoutími a tajemstvím. Stejně jako ženská duše. Spojení obou těchto světů se pro inženýrku ženských identit Lenku Lagronovou stalo ornou půdou, z které vyklíčila hra Z prachu hvězd uváděná v Divadle Kolowrat.

Neděle bez bábovky… Sobota
Hlavními hrdinkami jsou tři stárnoucí sestry Kája, Táňa a Dáša. S těmi čechovovými mají mnoho společné. Jsou neukotvené, nevyzrálé, nejisté, nešťastné, lidsky nenaplněné a neustále se uklidňují vyhlídkami na lepší život. Dáša do nedělní bábovky připravované už v sobotu zapéká své já a snaží se vymanit z genderového stereotypu a názoru, že ženy patří pouze ke sporáku. Navíc se se svou sestrou Táňou dělí o vzpomínky na téhož šarmantního divadelníka, který před třinácti lety spáchal sebevraždu. Od této smutné události žije Táňa na hraně mezi životem a smrtí a není noci, kdy by ve snu nespatřila svého osudového muže a on ji nelákal k sobě na hřbitov. Poslední ze sester žije ve svém vlastním světě. Snaží se spojit s dalšími inteligentními formami života žijícími ve vesmíru, a proto neustále vysílá signál: „Tady Kája … tady Kája … Slyšíte mě?“ Matka ale nemá pochopení pro její životní poslání a neustále ji přesvědčuje, že dobývání vesmíru byl jen hollywoodský podvod. Všechny své dcery vnímá jako tíživé koule neustále vláčící na noze, které jí vždy bránily v rozletu, braly jí manželovu lásku a nakonec se pro ni staly jedním velkým zklamáním. Ženským světem uzavřeným v kuchyni otřese návštěva mužského elementu v podání stydlivého Jardy, který se snaží navázat kontakt se svými novými sousedkami pomoci chlebíčků.

I když samotná Lenka Lagronová považovala psaní této hry za pěkně tvrdý oříšek, režisér Štěpán Pácl ho rozlouskl a naservíroval divákům tak, aniž by narušil jemnou ženskou lyriku. Jana Boušková, která bravurně ztvárnila autistickou postavu, drží Káju na rozhraní reality a snu, která touží i přes odpor k doteku po nějakém bližším lidském kontaktu a projevu lásky. Matka Jany Preissové srší sarkasmem a hořkost prostupuje její srdce. Taťjana Medvecká (Táňa) a Jana Janěková ml. (Dáša) se snaží svým postavám dodat v jejich bezvýchodné situaci alespoň špetku naděje, která by přidala jejich snění alespoň nějaký reálný základ. Postava Jana Hartla vyznívá oproti těm ženským spíše komicky, protože jeho jediný problém je, aby nikdo neodhalil jeho nezajímavost.

Jestli se za hodinu a půl dokáže upéct bábovka, Káje se splní sen a naváže signál s někým ve vesmíru a všechny postavy naleznou alespoň jeden světlý střípek ve smyslu svého bytí, se dozvíte, pokud zavítáte na komorní scénu Národního divadla.

Název představení: Z prachu hvězd
Uvádí: Divadlo Kolowrat
Režie: Štěpán Pácl
Autor textu: Lenka Lagronová
Hrají: Jana Boušková, Taťjana Medvecká, Petra Špalková / Jana Janěková ml., Jana Preissová, Jan Hartl
Premiéra: 21. března 2013
Hodnocení: 80 %

Foto: www.narodni-divadlo.cz