Gazdova krv vás dostane korektními i nekorektními vtipy
Kultura21.cz

Gazdova krv vás dostane korektními i nekorektními vtipy

altDivadelní festival Střetnutí Stretnutie zahájila hra Gazdova krv, ve které excelovala tvář festivalu Szidi Tobias a nejen ona.

 

 

 

Tato hra vznikla na motivy próz významného slovenského spisovatele Rudolfa Slobody. Děj je posazen do slovenské vesnice po roce 1989, ale ve vzpomínkách se ocitneme i v 70. letech. Zřejmě proto, že se námětem byly prózy, není hra příliš koherentní - ne, že by nenavazovala nebo jednotlivé scény nepasovaly k sobě, ale hlavní dějovou linku zde nenajdeme. Motáme se v kolotoči mezilidských vztahů a jejich odvěkých problémů jako je alkoholismus či nevěra a přihlížíme vesnickým stereotypům (jedna paní povídala). Rámcovitost se projevila v motivu železné vany, která nás vtahovala do děje a i se s námi s napětím loučila.

alt

Ansábl čítal pouze osm herců, ale těžko si v těchto rolích představit někoho jiného. V té hlavní - v roli Gazdy se představil Miro Noga, kterého my Češi známe především z populárního seriálu Ranč u Zelené sedmy, kde také hrál charismatického otce. Byl zde tak přirozený a lidský. Doplňovala jej slovenská šansoniérka a herečka Szidi Tobias, která si zaslouží nejvíce slov chvály. Připadla jí role hloupé schizofrenní ženy, která se postarala o největší salvy smíchu. Všichni jí její psychické problémy protkané vůni oplatků Vlnky („Co jsi koupila?“ „Vlnky.“ „A proč, když je nepotřebujeme?“) věřili a nepochybovali. Její taneční kreace při vytřepávání blech si také budu dlouho pamatovat. A co teprve ten její pronikavý hlas... Za zmínku stojí také postava cvokry (tchýně), kterou geniálně ztvárnila Zita Furková. Za prvé v ní mnoho lidí mohlo vidět jejich příbuzné a za druhé dokázala vždy rozzářit právě rozehranou repliku. Jednou se jí povedlo ji i zkazit, ale byla za to odměněna potleskem a soucitem.

Udivovalo mě, jak moc odvážná tato hra byla z hlediska vtípků. Myslím, že i nyní v naší svobodné demokratické zemi by se cenzura mohla chytit hodně rasistických vtipů typu „všichni cigáni jsou špatní“ nebo narážek na politiky a jejich „koryta“. Ty diváci přijali s největším nadšením, protože byly až příliš pravdivé. No a o genderové korektnosti tady ani nemluvě. Kdyby v publiku seděla nějaká zarytá feministka, tak z divadla jistě vystartuje hned v prvních manželských dialozích. „Sex v manželství je jen vydírání“ „Manželství je přežívání a nic víc“ a podobná hesla dopadala především do uší mužů, kteří se řehtali jako koně. Ženy naopak tiše škubly tváří.

alt

Největší chyba představení byla kupodivu technického rázu a týkala se zvuku. Zpočátku jsem si myslela, že třeba jen špatně slyším nebo nejsem zvyklá na slovenštinu, ale opak byl pravdou. Zvuk výrazně pokulhával a některé repliky byly bohužel nesrozumitelné.

Konec hry byl skvěle vypointován a po bouřlivém potlesku mohli diváci i herci odcházet s plnou hlavou myšlenek o problémech, jejich pomíjivosti a o hodnotách. Bylo skvělé nechat vše doznít a myslet na to, že minulost je za námi a to, kde jsme nyní je pro nás většinou to nejlepší.

Gazdova krv
Divadlo Astorka Korzo 90 Bratislava
Režie: Juraj Nvota
Dramaturgie: Andrea Domeová
Scéna a kostýmy: Mona Hafsahl
Hudba: Sisa Michalidesová
Obsazení: Miroslav Noga, Szidi Tobias, Rebeka Poláková, Zita Furková, Petra Vajdová, Zuzana Konečná, Matěj Landl, Marián Lauda, ml.
Délka: 165 minut s přestávkou
Hodnocení: 85 %

Zdroj fotografií: www.astorka.sk


 

Přihlášení



Tetování jako rozsudek smrt

Kruté a napínavé. Tak lze stručně charakterizovat knižní detektivku „Inkoust – Tetování jako rozsudek smrti“, jejíž autorkou je Alison Belshamová, rodačka z města Hampshire ve Spojeném království, která žije a pracuje v Edinburghu. Kniha Zlín ve společnosti Albatros Media a. s.

Reniin deník- deník dívky, která milovala život

Renia si ve svých čtrnácti letech začne psát deník, který se stává jejím nejlepším přítelem. Jak sama říká, jemu může svěřit vše, aniž by se musela bát prozrazení nebo posuzování z jeho strany. Nemůže tušit, že kromě svých starostí a radostí, mu svěří i budoucí události, o kterých se jí nesnilo ani v tom nejhorším snu. Nakladatelství Zeď s.r. o.

Rozhovor

Seriál k měsíci čtenářů: Knihovny pro K21, Modřany

brezen-mesic-ctenaru 200Regály plné knih, u počítače dáma či pán, který obřadně přebírá vracené knížky a zapisuje nově vypůjčené. Místnost specificky vonící – tak voní jenom tištěné publikace, stojící jako vojáci v řadách. V sále tichý šum, jak...

Hledat

Na svém albu oslavuje Lucie Bílá své autory - Ondřeje Soukupa a Gabrielu Osvaldovou

Jedenadvacet hitů a známých písní a závěrečná novinková nahrávka Salto mortale přináší album s všeříkajícím názvem Lucie Bílá/Ondřej Soukup/Gabriela Osvaldová. Album mapuje spolupráci výjimečných umělců, kteří si sedli umělecky a lidsky už začátkem devadesátých let.
Národní divadlo Brno, Národní divadlo Brno

Čtěte také...

Muzikál Romeo a Julie 2014

Romeo a Julie 2014 200 Na muzikál Romeo a Julie 2014 jsem se těšila o to víc, protože jsem pár týdnů před premiérou dělala rozhovor s jedním z autorů, Jiřím Barešem a také s představitelkou chůvy, Veronikou Zelníčkovou. Oba byli ...


Literatura

Manželé Wohllebenovi představili v knize jejich samozásobitelství

jak se zije u wohllebenu 200Pokud vás láká myšlenka samozásibitelství, neměli byste si nechat ujít knihu Jak se žije u Wohllebenů. Samozásobitelství v praxi, která nedávno vyšla v nakladatelství Kazda.

 <...

Divadlo

Zábava aneb chi-chi, cha-cha, che-che

ypsilonka 200Začali jsme slovy dnes již jistě klasické pohádky. V té se snažili princeznu rozveselit učením smíchu. A smích, to má být přece zábava. A zábavu a její smysl si vzali na paškál v divadle Ypsilon prostřednictvím jednoaktového absurdního dram...

Film

Skleněný pokoj: Jednoduchost, funkčnost a mnoho světla

Skleneny pokoj perexKdysi, při návštěvě Brna, jsem měla tu čest, vidět vilu Tugendhat v jarním období. Tehdy jsem ještě nevnímala detaily, ale i tak ve mně zůstalo slovo „funkcionalismus“ viset dosud, a vila je jeho první asociací v mé mysli. Jmenuje s...