Vila na Kampě – U Sovových mlýnů 501/7. Dříve Dobrovského, dnes Werichova vila. Od roku 1945 až do své smrti roce 1980 zde žil „národní klaun a národní rabín“ Jan Werich. V roce 1948, půl roku po odchodu Jiřího Voskovce, se sem do přízemí nastěhoval „černý anděl poezie“ Vladimír Holan. Byli sousedy více než dvacet let. Příliš slov k živým i mlčení s přízraky. Bujarné večírky i nejniternější modlitby. Tři kolmé metry, to byla tehdy vzdálenost z jednoho pólu české kultury na druhý.
Ti dva měli mnoho společného. Narodili se a zemřeli ve stejném roce. Oba méli dcery se smutným osudem. Oba byli milováni a pak zavrženi a nenáviděni. Jejich povahy ale byly odlišné. Werich a Holan byli jako den a noc, a tak není překvapením, že jejich soužití bylo někdy komplikované.
Hru o soužití těchto dvou osobností napsal pro pražské Švandovo divadlo Pavel Jurda. A není to veselý příběh. Oba hrdinové musí překonávat náročné problémy – nejen rodinné a pracovní, ale hlavně ideologické. Protože režim jim nevyhovuje a oni nevyhovují režimu. Není tedy divu, že se s ním dostávají do neustálých konfliktů. Ano, občas se objeví úsměvná scéna, ale pochmurná a tížívá atmosféra zůstává nezměněná.
Pokud toho moc o Werichovi a Holanovi moc nevíte, je možné, že budete na začátku představení trochu zmatení a budete potřebovat nějaký čas, dokud se v příběhu nezorientujete a nepochopíte, o co vlastně jde. Proto je lepší si předtím, než přijdete na představení, něco o těchhle dvou umělcech a jejich životech zjistit. Protože je to právě znalost reálií, díky které tenhle příběh naplno pochopíte a procítíte.
Zaujmou taky originální kulisy a potěší výborné herecké výkony, které jsou pro Švandovo divadlo už jakýmsi standardem. Exceluje zejména Miroslav Hanuš v roli Wericha. A co poselství? To, vzhledem k pochmurné atmosféře, s níž mimochodem skvěle kontrastuje, překvapí – protože říká, že ať se děje cokoliv, naděje je tu vždycky.
Hadry, kosti, kůže
Uvádí: Švandovo divadlo, Praha
Autor: Pavel Jurda
Hrají: Miroslav Hanuš (Jan Werich), Luboš Veselý (Vladimír Holan), Matěj Anděl (Jiří Voskovec), Andrea Buršová (Zdena Werichová), Bohdana Pavlíková (Věra Holanová), Denisa Barešová (dcera), Jan Grundman (Firjubin), Jan Mansfeld (posel)
Režie: Martin Františák
Dramaturgie: Martina Kinská
Scéna a kostýmy: Eva Jiřikovská
Hudba: Ivan Acher
Pohybová spolupráce: Zoja Mikotová
Asistent režie: Petra Štanclová
Produkce: Tereza Marková
Hodnocení: 75%
zdroj foto: Švandovo divadlo
| < Předchozí | Další > |
|---|
Vojtěch Bažant je mixolog se sedmnáctiletou praxí z Prahy a Singapuru. Během své kariéry působil v nejlepších barech a restauracích, včetně dvouletého působení u Gordona Ramsaye. Vedle tvorby koktejlů se zaměřuje na školení barmanů a t...
Nová scéna, chill-out zóna, podcasty, workshopy – nová místa i nové zážitky na letošním festivalu!
V rámci již zavedeného cyklu Junior Art představuje během března v Domě kultury v Kroměříži svou tvorbu mladý grafický designér Ondřej Kopecký. Velkou a nejucelenější část kolekce bude autorský projekt KANADE, což byla de facto maturi...
Divadlo Na Fidlovačce frčí letošní sezonu na „prvorepublikové“ vlně, a tak není divu, že přidalo na svůj repertoár vedle britské konverzačky z 20. let i oblíbenou českou retro komedii Fan Vavřincové Eva tropí hlouposti
Dožít se více než osmdesáti let je samo o sobě umění. Představte si ale, že byste v té době byli ještě aktivní a místo sezení doma a krmení ptáčků na lavičce byste pracovali a zdolávali nové výzvy. Přesně to dělá žijící hollywoodská legenda Clint Ea...
