Epilog jedné rodinné tragédie

Epilog jedné rodinné tragédie

Tisk

epilog 200Může mít člověk, který má peníze a s nimi také velkou moc, ještě nějaký morální kredit? Dokáže rodina zbohatlíků ustát zamlčované nevěry, korupční aféry a vypjaté vztahy mezi rodinnými příslušníky? Na tyto otázky dostanete odpověď v Divadle na Vinohradech, ve kterém od listopadu 2014 uvádějí Krležovo nadčasové drama Rod Glembayů.

 

 

 

Chorvatský prozaik, básník a dramatik Miroslav Krleža vytvořil v letech 1926 – 1930 rozsáhlý cyklus o fiktivním rodě Glembayů, jehož historii začíná mapovat od 18. století. Divák vstupuje do děje v roce 1913, kdy se začíná rozkládat zevnitř nejen rodina oligarchů ale také c. k. mocnářství. První částí (Rod Glembayů) psychologicko-sociálně realistického dramatického vyprávění sice teprve příběh začíná (dále navazují dramata V agónii, Léda), obecenstvu se však může jevit jako jeho vrcholné finále.

epilog 1

 

Glembayové patří mezi nejvlivnější a nejbohatší záhřebské rodiny. Nebylo tomu však vždycky. Do vyšší společnosti se postupně dostávali skrze propracované lži, podvody a zlodějny. Rodová linie je navíc plná nejen jedinců, na jejichž rukách ulpívala krev, ale také psychicky nemocných osob, které svůj život předčasně ukončily sebevraždou. Jako neurotik je brán i umělec Leone, černá ovce bankéřské rodiny, který při výroční slavnosti rozvíří svými nevybíranými slovy diskuzi na ožehavá témata a vytáhne na světlo boží všechny kostlivce z bohatě zdobených skříní. Tento bizarní večer se tak stane pro nejednoho Glembaye osudovým.

epilog 2

 

Slovenský herec a režisér Martin Huba se s glembayovskou látkou setkal již v 80. letech, kdy v Slovenském národním divadle ztvárnil Leona. Nabídku vstoupit podruhé do stejné řeky avšak tentokrát v pozici režiséra přijal Martin Huba od Divadla na Vinohradech, které inscenaci Rod Glembayů zařadilo na svůj repertoár na podzim loňského roku jako připomínku sta let od vypuknutí Velké války. Krležovo drama je ale svým tématem (kdo má peníze, má také moc a může vše) aktuální i v dnešní době. Huba k němu přistupuje s úctou a nesnaží se kvůli vyznění jednotlivých vztahů krátit poměrně dlouhý text a ani ho nijak modernizovat či efektivizovat. Divák si tedy posléze připadá jako návštěvník divadla konce 20. let 20. století.

epilog 3

 

Ještě než se postavy začnou brodit v marastu glembayovské historie a pomalu v něm i tonout pod tíhou nedávných událostí, už samotná scéna Josefa Cillera v sobě nese tíživost celé situace a v divákovi vyvolává znepokojivé pocity. Lesklé dlouhé folie tvořící starobylé zdi pokojů se pomocí světelného designu vmžiku promění v blesky, které předznamenají blížící se bouřku. Jevišti pak dominuje masivní klavír, jenž se stává svědkem veškerých zásadních rodinných zvratů a zároveň vymezuje hercům jejich hrací prostor. Tímto hudebním nástrojem je také kvůli ne příliš dobře zvolenému aranžmá otupěna závěrečná scéna gradujícího představení, která se odehrává překvapivě v zadní části jeviště.

epilog 5


 
Tahounem celého představení je bezpochyby Ondřej Brousek. Jeho rebelující umělec Leone kypí mladickou a nespoutanou energií, se kterou se snaží vyčistit rodinný Augiášův chlév, a tudíž svým netaktním chováním v rodině vytváří dusnou atmosféru. Ač je Leone malíř, tak své emoce projevuje především hudbou, a tak Brouskovy prsty, stejně jako v Amadeovi, kmitají po klaviatuře. Vyostřenou situaci odlehčuje svými trefnými a občas i jízlivými poznámkami Petr Kostka coby bratranec Fabriczy. Umět si zjednat pořádek by mělo být doménou hlavy rodiny a nekompromisního bankéře Ignáce. Avšak Tomáš Töpfer pojímá Ignáce spíše jako rozpolceného člověka, který nedává své bouřlivé emoce příliš na odiv a téměř vše prožívá niterně. Zato baronka Castelli, eroticky inteligentní dáma, Dagmar Havlové nešetří na afektovanosti a velkých gestech. Dagmar Havlová tentokrát bohužel neukočírovala své herectví a svou teatrálností pohřbila příležitost vytvořit dvě zcela odlišné polohy barončina chování.  

epilog 6

 

Vinohradská inscenace by si zasloužila důkladnější škrtání v textu a o něco přesnější režijní vedení. Tyto nedůsledné kroky bohužel ubírají hře na svižnosti a bezchybnosti. Mimoto se ale Rodu Glembayů nedá nic vytknout, a tak směle na něj do divadla!

Název představení: Rod Glembayů
Uvádí: Divadlo na Vinohradech
Režie: Martin Huba
Autor textu: Miroslav Krleža
Hrají: Tomáš Töpfer, Dagmar Havlová, Ondřej Brousek, Zuzana Vejvodová, Petr Kostka, Michal Novotný, Luboš Veselý, Martin Finger, Ondřej Rychlý, David Steigerwald, Jiří Žák a Mimický sbor DnV
Premiéra: 12. září 2014
Hodnocení: 65 %

Foto: www.divadlonavinohradech.com, Viktor Kronbauer


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

S odstupem bych po poslechu alba už zase mnoho věcí udělal jinak, říká Oldřich Bohadlo

bohadlo 200Někde tam jsi. To je název debutového alba náchodského tria BohadloBand, jejímž výhradním autorem je její kapelník, kytarista a zpěvák Oldřich Bohadlo. Jeho texty, melodie a zpěv jsou poznávací značkou skupiny, která se sice na první pohled může j...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Mistrovská lekce bude majstrštyk Heleny Čermákové

Mistrovska-lekce plakat200Diváci, kteří zavítají do Městského divadla Zlín na hru Terrence McNallyho o věhlasné operní superstar Marii Callas pod názvem Mistrovská lekce, zažijí doslova masterclass, hodinu zpěvu a života. Hořká komedie v režii o...


Literatura

Nemám žádné jméno – ukradená autobiografie dívky vězněné v Terezíně

nemam zadne jmeno hilarovaNakladatelství Fragment poprvé českým čtenářům přináší knihu Nemám žádné jméno ověnčenou mezinárodními cenami a známou v západní Evropě, jejíž autorka česká spisovatelka a básn...

Divadlo

Ve Vršovickém divadle MANA ožívá bytové divadlo. Herci zvou na komedie ve věži i v suterénu

divadlo mana200Pech pod střechou a Požár v suterénu. To jsou dvě nové brilantní komedie, které v premiéře nabízí Vršovické divadlo MANA. Evokují atmosféru bytových divadel, takže se hrají v netradičních prostorách divadelní budovy, jako je třeba podkroví n...

Film

Hlásí se zvláštní jednotka - Památkáři

pamatkari1 uvodkaFilm o závěrečné části druhé světové války, o které vás v dějepise zřejmě neučili. Pátý film George Clooneyho, při kterém zasedl na režisérskou židli, ale stihl si v něm i zahrát. Takže: „Kdo zařídí, aby socha Davida pořád stála a Mona...