Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Příběhy pejska a kočičky od Josefa Čapka jsou nesmrtelná klasika, na níž jsme všichni vyrůstali a která i přes generační a technologické změny zůstává dětmi pořád stejně oblíbená. Nejsem určitě jediná, kdo si vnitřně posteskne, že je těch příběhů tak málo. Se zvědavostí a očekáváním jsem proto otevřela knihu “Vánoční příběh pejska a kočičky” autorky Vlasty Hurtíkové, která vyšla v nakladatelství Edika.

Pan Čapek dokázal mistrně vystihnout pocity dětí při setkávání s dospěláckou realitou. I oni si často určitě jako pejsek a kočička připadají. Navázat na toto dílo je autorsky opravdu náročná výzva. Nejen proto, že původní příběhy jsou prostě geniální a nikdy neomrzí, ale jsou psány i velmi specifickým jazykem, originálním humorem a jistou skrytou intelektualitou. Jak si tedy stojí jejich pokračování?

Autorka zvolila zajímavý mix navazování na pana Čapka a vlastního pojetí. Návaznost se týkala hlavně časté deklarace toho, že se pejsek a kočička snaží vše dělat jako lidé, ale ne vždy jim to jde. Někde jsou tyto poznámky tak trošku navíc a jinde je to opravdu humorná trefa do černého. Osobně bych jimi trochu šetřila, stejně jako opakovacími scénami, které zřetelně navazují na situace, kdy se pejsek a kočička celé odpoledne věší jako prádlo na šňůru, pak utíkají před deštěm a zase znovu dokola. Myslím, že i povahu pejska a kočičky se povedlo zachovat.

Prvků, které do toho vnesla sama autorka, je několik. První je trochu vzdělávací kontext svátků, který je za mě zapracován jemně, decentně a je to žádoucí. Děti se z příběhu dozvědí i něco o Vánocích, což je prima. Další novinka je to, že příběh je souvislý a nikoliv na kapitoly. Dost těžko jsme s dcerkou hledaly, kde čtení přerušovat do příště. Navíc je velká část příběhu pouze o získání stromku, a to mi připadá škoda. Úplně jsem ve fantazii viděla ty veselé historky kolem zvyků, pečení cukroví, koled, atd. Čili myslím, že se z tématu Vánoc v kombinaci s pejskem a kočičkou dalo vytěžit mnohonásobně víc.

Dalším prvkem je postava pana bobra, který má skoro stejný prostor jako naši dva hrdinové. Měl tam nejspíš vnášet humor, ale vlastně je stále protivný, všude usíná a několikrát vyžaduje rum. I když mu za to nakonec pejsek s kočičkou vyčiní, tak za mě pohledem pedagoga, autorky i maminky, alkohol do pohádek nepatří. Nechci pana bobra úplně shazovat, ale mě tato stopa v příběhu příliš neoslovila. Přece jenom, chceme číst o pejskovi a kočičce a jejich interakce jsou dostačující. I v původních příbězích byly v kontaktu s jinými zvířaty i lidmi, ale bylo to pouze epizodní.

Otevřeně přiznávám, že jsem knihu hodnotila velmi přísně, protože jsem měla velká očekávání díky originálu. Přece jenom, snažit se navázat na takového velikána české kultury je odvážný počin. Čtení bylo dobrodružné. Vždycky, když jsem si v duchu říkala, že už je to moc, autorka se přesně v tu chvíli zase vrátila k staré dobré klasice a uspokojila moje literární patriotství. Dcerka samozřejmě žádný rozdíl nevnímala a měla ze čtení velkou radost.

Co říci závěrem? Dalo se to pojmout mnoha různými způsoby a nedá se říci, že nějaká cesta by byla ta správná. Otrocké následování by nebylo kreativní a nereflektovalo, jak se umění a společnost za tu dobu změnily. Příliš vlastní invence by zase odkaz zazdilo. Proto pokládám podobnou kombinaci, jako se objevila ve Vánočním příběhu pejska a kočičky, za správnou. Rozhodně stojí za přečtení. Nám knížka zpříjemnila svátky a může vám vnést do domovů vánoce po celý rok.

Název: Vánoční příběh pejska a kočičky
Autor: Vlasta Hurtíková
Nakladatelství: Edika (Albatrosmedia)
Rok vydání: 2023
Počet stran: 64
Pro děti od: 5 let

Hodnocení: 70 %

www.albatrosmedia.cz/tituly/88782212/vanocni-pribeh-pejska-a-kocicky/