Velešínský Kantůrkovec ožil v předvánoční době ruchem připravované výstavy betlémů z nejrůznějších materiálů. Kromě tradičních vyřezávaných tu najdete betlémy perníkové, papírové, keramické, plstěné, vyšívané, paličkované, z kukuřičného šustí, v kokosové skořápce či vizovického těsta. Možná jsem na nějaký materiál zapomněla, ale v tom množství na poměrně malém prostoru ani není divu. Návštěvník se má na co dívat. Šikovnost a nápaditost lidí, kteří žijí v naší blízkosti a o nichž mnohdy nevíme, je obdivuhodná.
Ale hlavním lákadlem pro návštěvníky je Pavla Rouhy vyřezávaný z lipového dřeva. Je nainstalovaný ve sklepních prostorách domu na ploše cca 30m² a čítá na 150 vyřezávaných figurek. Najdete tu jejich prostřednictvím zobrazena různá řemesla a také některé obyvatele z Velešína a nejen odtud, kteří zásadním způsobem zasáhli do života pana Rouhy. A když máte štěstí, že se autor pohybuje někde poblíž, můžete si vyslechnout zasvěcený komentář. Já jsem to štěstí měla a řeknu Vám: Byl to opravdu zážitek.

Dozvěděla jsem se mnoho podrobností o betlému samotném, ale také hodně cenných informací o jeho autorovi. Pan Rouha je soukromý zemědělec a kdo ví, co tahle práce obnáší, také ví, že čas na svého koníčka si musí najít především na úkor spánku. Jak sám říká, knihu návštěv, do které návštěvníci vpisují své dojmy a poděkování, si píší hlavně pro sebe. Že je to zvláštní? Snad ani ne, když slyšíte vysvětlení. Tyto zápisy povzbuzují Pavla Rouhu k práci na dalších postavách během roku, když si po celodenní dřině večer sedne s řezbářským náčiním k lipovému dřevu.

Každý rok je betlém naaranžován jinak, zároveň přibydou během roku vyřezané nové postavy. Samotná příprava podkladu trvá zhruba měsíc. Rozvržení jednotlivých částí a navezení materiálu, potom postupné skládání, doplňování a rozmisťování „domečků“ a lidiček okolo. Nechybí tu řeka s voraři, mlýn, papírna s klapajícím kolem nebo hasiči se stříkačkou a „hořícím domem“. Najdete tady kupodivu znázorněnu třeba také oblíbenou písničku pana Rouhy „Šumař Bárta“. Ale to se opravdu dozvíte asi jen od něj samotného.

Je na první pohled jasné, že betlém je srdeční záležitost nejen Pavla Rouhy, ale i velešínských, kteří musí vynaložit množství času, sil a energie, aby návštěvníkům zpříjemnili tuto předvánoční dobu.
Přeji tedy Betlému co nejvíc obdivujících a žasnoucích návštěvníků a rozzářených dětských očí. I když podle slov Pavla Rouhy je to spíš vánoční pohádka pro dospělé.

Zdroj foto: autorka článku
| < Předchozí | Další > |
|---|





Letošní léto předvedlo různé podoby, kdy slunce pálilo o sto šest, na mnohé se nalepilo dovolenkové tempo (můj manžel ho nazývá „plážové“) a občas seslalo přílivy deště. Co dělají spisovatelé a ilustrátoři v létě? Jak se jim píše či kreslí po...

Alšova jihočeská galerie ve spolupráci s Jihočeskou vědeckou knihovnou uvádí výstavu Brejle a okuliare – Design brýlí v Československu, která představuje první ucelený pohled na brýlový design v bývalém Československu. Vernisáž se uskuteční v úterý, 13. ...
Zlín ožil již 20. ročníkem mezinárodního kulturního festivalu Setkání/Stretnutie a měl tu čest přivítat i část sboru Dejvického divadla. Ti nám předvedli hru Kakadu, která nám v obrazech a útržcích ze života mladé autistické ženy reflektuje svět.
Režisér Petr Weigl (narozen 1939) si mezinárodní věhlas získal vypravěčsky stylizovanými, výtvarně vytříbenými přepisy zejména oper, ale nejen jich. Získal za ně ocenění v zahraničí i doma (Trilobit, Cena Čs. televize...