Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Opuštěné železnice s podtitulem rezavějící lokomotivy, tajemná nádraží, zaniklé tratě mapuje zmíněné věci z celého světa, nejobsáhleji z Evropy. Jde o spojení urbexu a železnice. Na své si tedy přijdou jak milovníci opuštěných míst, tak nadšenci do železnic jako takových.

Mystičnost opuštěných míst

Fascinace ruinami je tu u určité skupiny od nepaměti, minimálně již v období romantismu se lidé toulali opuštěnými místy, aby tam nasáli prazvláštní atmosféru. Jde tu především o cosi, co kombinuje setkávání lidského a přírodního, setkávání se se zánikem a pomíjivostí. Jsou to totiž místa, kde je stále patrná stopa člověka, zároveň však si toto místo bere zpět příroda. Je to určitá poetika rozkladu, nelidského vědomí. Výborně toto vystihuje anglické slovo eerie. Jedná se o určitou psychogeografii. Zásadou je dovnitř se nevloupat, jde o průzkum nikoliv vandalství. A Johannes Glöckner se v objevování opuštěných míst zaměřil na velmi specifickou oblast, kterou jsou železnice.

Se změnou životního stylu, změnou rozložení obyvatel, odklonění vlakové dopravy výhodnějším směrem se zákonitě mění i dopravní trasy a nejinak je tomu i u železniční dopravy. Nespočet vlivů má dopad na to, že některá nádraží, vlakové uzly, samotné lokomotivy a vlakové soupravy se stávají s touto změnou nevyužívané a v mnohém opuštěné. Jiné čeká plánovaná revitalizace a nové využití, které se ani nemusí týkat dopravy. Všechny tyto možné proměny sleduje tato kniha. Z jedné části se jedná o knihu plnou nadšení z urbex exploration, neboli objevování opuštěných a zapomenutých míst člověkem. Z druhé části jde o ukázku, co všechno lze z nevyužívaných budov udělat, vytvořit, zamýšlet.

Například takové Německo je poměrně známé svou propracovanou železniční sítí, což má zákonitě za následek také množství opuštěných zastávek, kolejí a nádražních budov. Jak však ukazuje kniha, Německo se snaží pro opuštěné železnice v mnohých případech najít nové využití a ani se nemusí jednat o chráněnou památku.

Éra páry skončila a zanechala po sobě spoustu rzi

Úvod knihy poskytuje pro amatéra pohled na historii páry a následně i lokomotivy. Dozvíme se o existenci spolků, nadšenců i sběratelů, kteří se pokoušejí zachránit průmyslové i parní lokomotivy, někdy dokonce celé nádražní areály.

Jestli jste někdy přemýšleli nad tím, zda se dá dostat z jednoho koutu světa na druhý pomocí železnice, i na to vám dá kniha poměrně podrobnou odpověď. Uvádí totiž u každé specifické železnice její rozchody a tak se například dozvíte, že z Francie na některých místech nelze vlakem bezproblémově dojet do vedlejšího Španělska, neboť se tu liší rozchodová trať. Parametry pro železniční koleje totiž nejsou v každém státě stejné (včetně Evropy), což přináší jednotlivé problémy, ale také mnoho zajímavostí. Někdy je problém takový, že místo aby byla železnice inovována, je zkrátka opuštěna a tvoří se tak magická místa se zajímavou historií a specifickým geniem loci.

Dnes opuštěná železnice, odkud za druhé světové války odjížděly vlaky s lidmi do koncentračních táborů, a místo je ponecháno své historii. Opuštěné budovy, které jsou prohlášeny za historické památky, nicméně v současné době chátrají, neboť pozemek je atraktivní pro budoucí využití investorů. Nebo jednoduše chátrají, jelikož se pro ně teprve na státní úrovni hledá využití. Nemusí jít pouze o obnovení trati. Jde o turistické zužitkování – nádražní budova jako hotel pro lyžaře s přímým spojením v horách. Přeměna budovy na rodinný dům, vybudované cyklotrasy z viaduktů. Modernizace vlakových souprav zanechává staré lokomotivy a vagóny opuštěné a určené ke sešrotování. Někdy vzniknou muzea z této rezavějící historie, nebo tyto muzea zanikají a vlaky na místě leží ladem a zarůstají náletovými dřevinami.

U urbexu nikdy nesmí chybět fotodokumentace

Velkoformátové fotografie s různorodě zachycenými scenériemi a detaily vás provedou celou knihou. Jsou doplněny o kratší popisky, které vás uvedou do stáří míst a věcí, Johannes Glöckner uvádí zajímavé podrobnosti o lokomotivách, jejich typech, rok a místo výroby, jejich tehdejší použití. Často tu tak narazíte na lokomotivu československé výroby.

Kniha se věnuje takřka všemu, co je s železnicí spojené a je v současné době opuštěné, chátrající, rezavějící, přitažlivé pro kdejakého železničního nadšence a magické pro čtenáře zajímající se o opuštěná místa a stavby. Opuštěné železnice vás zavedou nejen k designovým vlakům z 19. století, ale také k dieselelektrickým lokomotivám. Týká se to také opuštěných kolejových lanovek, příhradových mostů a viaduktů, železničních tunelů a dalších. Dozvíte se, kde se dnes stále ještě používají parní lokomotivy nebo jak v panamském průplavu proplouvají lodě pomocí železnice. Čtenář by skoro toužil dočíst se o místech mnohem víc, ale textu je pomálu. Knize to naštěstí na kvalitě nijak neubírá.

Z České republiky Johannes Glöckner vybral dvanáct opuštěných železničních pozemků, mezi nimiž se nachází i kulturní památka budova nádraží Praha-Vyšehrad nebo industriální železniční areál Praha-Žižkov.

Opuštěné železnice: rezavějící lokomotivy, tajemná nádraží, zaniklé tratě
Autor: Johannes Glöckner
Počet stran: 192
Nakladatelství: Grada
Rok vydání: 2023
Hodnocení: 100%

https://www.grada.cz/opustene-zeleznice-13386/