Po nějaké době vydalo nakladatelství Jota další cestopis, tentokrát motorkáři Vojtěchu Lavickému. Jeho kniha má název Na motorce kolem světa a podtitul 65 000 km, 22 zemí, 606 dní. Jeďte prostřednictvím stránek s ním!
Na úvodních stránkách popisuje Vojtěch Lavický, jak se na cestu vydal s dnes už bývalou přítelkyní Mirkou, podrobně popisuje přípravy včetně praktických informací o očkování nebo vízech až se dostává ke dni D – dnu odjezdu. Následují zážitky z cestu z Rumunska, kde jsem už mohla oči nechat na fotografiích ze solného dolu u města Turda, pak jsem zase tajila dech u zážitků z válečné Sýrie a velmi brzo si zvykla na autorův styl vyprávění. Líbilo se mi, jak má daná místa nastudována, jak chce navštívit dané památky, ale přitom společně na ničem striktně netrvají a nebrání se změnám plánů (pokud je netlačí víza). Ty jsou často spojeny se setkáním s nejrůznějšími lidmi dokazující, že na světě žijí hlavně dobří lidé a mnohdy také, že svět je malý.
Na koncích kapitol (a občas ve formě boxů i uprostřed nich) najdou čtenáři praktické informace, které jim mohou při jejich vlastním cestování. Překvapilo mě například, že v Turecku by každý rok rády studovaly na vysoké škole až dva miliony mladých lidí. Kvůli tak vysokému počtu uchazečů zde byl zaveden celostátní test, podle kterého jsou uchazeči rovnoměrně zařazeni do oborů. Hostitel Mirky a Vojtěcha Burak tak například chtěl být lékařem, ale díky testu je elektroinženýr. A také jsem nevěděla, že je v Íránu pro nezadané páry vhodné mít po ruce v záloze prstýnky, protože žena zde cestuje buď s manželem nebo s otcem. Atmosférou i nádhernou přírodou mě z vyprávění hodně zaujal Kyrgyzstán a myslím, že tak Vojtěch Lavický má na svědomí, že se tam jednou chci podívat.
Původně jsem si myslela, že knihu budu mít poměrně „na dlouho“ – že budu číst po částech vždy několik států, ale opak byl pravdou. Řádky se četly skoro samy, kochala jsem se fotografiemi, čekala na další poučky i zážitky a cestu kolem světa s těmito motorkáři jsem zvládla asi na tři zátahy. Byl mi blízký Vojtěchův humor (často jsem si říkala, že na něj musí mít člověk nervy a také koule, a to hlavně na hranicích) a měla jsem dojem, že pro něj nebyl nic problém. A že je jich potkalo několik: od nehod, vzájemných neshod, otravných lidí, byrokracie až po kocoviny. Oba vše nějak brali a výsledným dojmem je, že celá cesta musela být skvělým zážitkem!
Vojtěch Lavický (*1986) pochází z Brna, kde na VUT vystudoval obor Telekomunikace. Pár let bydlel i v Praze, ale Brno je prostě srdcovka, a tak se po cestě kolem světa zase vrátil zpět na rodnou hroudu. Záhy pochopil, že nejhezčí pohled na svět je ze sedla motorky. Z menších dovolených po Evropě se postupně stali větší a pomyslným vrcholem byla téměř dvouroční cesta kolem světa. Baví ho cestování, focení, nekonečné koukání do papírových map a řízení všeho, co má motor. Miluje hory, přírodu a sladkosti, cizí mu ale nejsou ani města a technika. Příběhy z cest se snaží vyprávět s nadhledem a v rámci možností motivovat ostatní, aby vyrazili poznávat svět.

Na motorce kolem světa
65 000 km, 22 zemí, 606 dní
Autor: Vojtěch Lavický
Žánr: cestování
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2021
Počet stran: 382
Hodnocení: 86 %
https://www.jota.cz/na-motorce-kolem-sveta
| < Předchozí | Další > |
|---|





Iva Gecková pochází z jihočeského Písku a dnes žije se svou rodinou v Lysé nad Labem. Je autorkou téměř dvaceti knih pro děti, mezi ně patří oblíbené tituly jako Čertí babička, Jak to chodí v psí školce, série o lišce Šišce, Osel Siprd nebo O...

Zatímco od pátku 3. května je už k vidění ve foyer Domu kultury v Kroměříži výstava věhlasného fotografa Jindřicha Štreita, přičemž vernisáž proběhne až ve čtvrtek 9. května v 17 hodin za účasti autora, další zajímavé výstavy známých tvůrců j...
Tak jsem viděl v úterý 28. dubna v Městském divadle Zlín první reprízu nové hry KRYL (premiéra proběhla 25. dubna), a nelituji toho. Inscenace se takřka tři hodiny zabývá mimořádnou osobností z více úhlů i časových pásem a je tam toho hodně. Prakticky je t...
Občas se i mezi režiséry vyskytne takový, který zatouží svým divákům sdělit, co všechno prožil a jak se kdy zachoval, zpravidla s výraznou tendencí hájit svá někdejší rozhodnutí a počiny. Tak si počínali pánové Jiří Weiss, Otakar Vá...