Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Autor kultovní Knihy o Jizerských horách, Chvály Zadní země nebo Karpatských her oslaví letos 29. října devadesátku. Svým specifickým způsobem psaní, putováním po českých i zahraničních pohořích a láskou k přírodě ovlivnil několik generací. V Liberci, kde strávil většinu života, pomáhal vést skautský oddíl, po zákazu skautingu v roce 1970 organizovaný jako turistický oddíl mládeže. Tady si vysloužil přezdívku Náčelník, kterou Aleš Palán zvolil jako název knižního rozhovoru, jenž s Miloslavem Nevrlým vede.

„Udělat s Mílou knihu rozhovorů jsem snil řadu let. Odhodlal jsem se někdy před pěti šesti roky – a byl jsem laskavě přijat, a co se mého záměru týká, neméně laskavě odmítnut. Tak jako všichni skromní lidé, měl Míla pocit, že všechno už řekl, konkrétně napsal ve svých předchozích titulech. A co nenapsal, nestojí prý moc za řeč. Chápal jsem ho, ale nesmířil se s tím.“

Díky Palánově vytrvalosti vnikla mimořádná kniha, v níž Miloslav Nevrlý z nadhledu svého požehnaného věku hovoří o některých tématech vůbec poprvé nebo se na ně alespoň dívá z jiného úhlu. Reflektuje svůj osobní a pracovní život i zamyšlení nad obecnějšími tématy. Mj. vypráví o tom, co ho naplňuje, o víře v zázraky, jitřní radosti a životní dychtivosti.

Náčelník vychází 20. září v nakladatelství Kazda.

Liberecký křest knihy spojený s autogramiádou se koná v pondělí 30. října 2023 od 18 hodin v Severočeském muzeu, Masarykova 437/11, Liberec 1.

Pražské uvedení knihy následuje ve středu 1. listopadu 2023 od 19 hodin v Knihovně Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1.

Aleš Palán, Miloslav Nevrlý: NÁČELNÍK. Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým (anotace)

Pro skauty, trampy a toulavý lid s batohem na zádech všeobecně je Miloslav Nevrlý (1933) určující osobností. Jeho osamělé toulky po Jizerských horách a Karpatech, které podnikal od padesátých let, inspirovaly zástupy následovníků – někteří z nich jsou populární cestovatelé, jiní skromní tuláci, kteří o svých prožitcích mlčí, ale svůj život jimi naplňují neméně intenzivně.

Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník, jim byl příkladem, že se neznámými končinami dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu v podstatě nic, vydat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách. Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život.

Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal. Hovoří o vášnivém vztahu k přírodě, o celoživotní lásce k ornitologii, o svém dětství, rodině a přátelích, o víře a práci v libereckém muzeu. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor, jakých je dnes už tak málo.

V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb.

Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko, zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život.

Dialog s Miloslavem Nevrlým vedl spisovatel a publicista Aleš Palán (1965), dvojnásobný držitel Magnesia Litera a ocenění Kniha roku Lidových novin. Lidem, žijícím blíž přírodě než civilizaci, se věnoval například v rozhovorech s šumavskými samotáři.

Miloslav Nevrlý (1933) je český zoolog, spisovatel, skaut a milovník přírody. Vystudoval Přírodovědeckou (tehdy Biologickou) fakultu Univerzity Karlovy a ještě před promocí v roce 1957 získal místo zoologa v Severočeském muzeu v Liberci. Tam pracoval až do roku 2000, po většinu doby jako vedoucí přírodovědeckého oddělení. Tajemné a tehdy skoro liduprázdné Jizerské hory si zamiloval a napsal o nich řadu menších i větších prací – nejznámější z nich je Kniha o Jizerských horách (1976), která ovlivnila vztah desetitisíců
lidí k tamější krajině. Tato průlomová poetická i naučná kniha nemá konkurenci v žádném průvodci, ani jiné publikaci o českých pohořích. Podobně kultovní se staly i Karpatské hry (1982) – krajinná meditace založená na putováních po rumunských Karpatech, malá kniha o velkých životních radostech. Stejně útlá Nejkrásnější sbírka (2001) přibližuje poetickým jazykem přírodní krásy chráněných krajinných oblastí a národních parků Čech a Slovenska, publikace Chvály Zadní země (2002) je věnovaná Českému Švýcarsku a Zašlá chuť morušek (2003) se týká Krkonoš. Jeho zatím poslední kniha Moje ptačí roky (2017) je vyznáním celoživotní lásky k ptákům.

Aleš Palán (1965), novinář, spisovatel a editor, napsal nebo se autorsky podílel na více než třiceti knihách, převážně rozhovorů a publicistiky. Jeho knižní rozhovor s bratry Danielem a Jiřím Reynkovými Kdo chodí tmami (2004) byl vyznamenán výroční cenou Nadace Českého literárního fondu. Za knihu rozhovorů se syny nakladatele Josefa Floriana Být dlužen za duši (2007) a za román Ratajský les (2016) byl Palán nominován na cenu Magnesia Litera. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox (2016, s Kateřinou Šedou) a za knižní rozhovory s českými a moravskými samotáři Jako v nebi, jenže jinak (2019) toto ocenění získal. Jeho publikace věnovaná šumavským samotářům Raději zešílet v divočině (2018) se stala bestsellerem a zvítězila v anketě Kniha roku Lidových novin. Příznivý čtenářský ohlas vyvolal také titul Neboj se vrátit domů (2018), rozhovor s lékařkou a zakladatelkou českého hospicového hnutí Marií Svatošovou, a kniha Robinsoni a donkichoti (2022), rozhovory se samorosty, nezapadajícími do žádných šablon většinové společnosti. Zatím posledním autorovým dílem jsou rozhovory o vztazích mezi matkami a dcerami Mami, miluju (2023) s fotografiemi Libuše Jarcovjákové. Palánovy práce vyšly v angličtině, němčině a japonštině.

Odpovědna redaktorka a redakce textu Tereza Filinová
Fotografie na obálce Libuše Jarcovjáková
Fotografie: archiv Miloslava Nevrlého
Grafická úprava a sazba Kristýna Franková
288 stran
Vydalo Nakladatelství KAZDA v roce 2023
První vydání

Více informací: www.knihykazda.cz