Dalo by se říci, že žijeme v době názorové. Už nejsou tak důležitá fakta či vědecké poznání uznávaných kapacit, stačí mít dost vyhraněný názor a umět jej dost hlasitě prezentovat na potřebných místech, zejména online. Názory mobilizují, názory rozdělují, pomáhají i radikalizují. Jsou hybnou silou světa. Jak vlastně vznikají? A jak těžká je jejich změna? Na to vám odpoví kniha Proměna myšlení od Nakladatelství Euromedia.
Pokud se připojíte k Davidovi McRaneymu na této zábavné cestě, která vás seznámí s aktivisty, vědci i kultisty, dorazíte na místo, které byste nečekali. Ukazuje nám, jak může velkodušná konverzace nahradit debaty s nulovým součtem a skutečná empatie překlenout hluboké propasti. Proměna myšlení je ideální kniha v naší nebezpečné době.
- New York Times
Autor sám se hned na začátku přiznává ke svému dlouhodobému pesimismu ohledně toho, zda lze vůbec měnit lidem názory a bojovat s manipulacemi a dezinformacemi. Všichni přece víme, jak tyto rozhovory probíhají a dopadají. Stálo to už mnoho přátelství a rodinných pout. A svoji nedůvěru měl podloženou nejen mezilidskými zkušenostmi, nýbrž i autorstvím dvou knih o kognitivní předpojatosti a logických omylech, stejně jako několika lety moderování podcastu s touto tematikou. Právě touha pochopit psychologii hašteření, dohadování a vzájemného přesvědčování o pravdivosti vlastního názoru ho nakonec přivedla k jistotě, že se můžeme měnit my, společnost a celý svět.
Jenže co nás přesvědčuje a jak? Co pronikne odporem s takovou silou, že začneme vidět věci nejen úplně odlišně, ale divíme se, jak jsme je mohli vidět jinak? Jak se vlastně názory mění? Co je za alchymií prozření? Proto vznikla kniha, kde se dozvíte, co děláte při rozhovorech špatně, když nedokážete změnit něčí názor, zjistíte, jak lidé modifikují a aktualizují své názory, postoje a hodnoty, a naučíte se tyto hodnoty aplikovat. A nebudou to jen nějaké teorie bez pevného základu. Průvodci vám budou experti a vědci na danou problematiku.

Přesvědčování není nátlak a není to ani pokus porazit našeho intelektuálního soupeře. Stejně tak to není debata, z níž někdo vyjde jako vítěz, nebo poražený. Přesvědčování znamená někoho postupně vést a pomáhat mu lépe pochopit vlastní smýšlení a to, jak by se dalo skloubit s poselstvím, o něž vám jde… o pomoci uvědomit si, že změna je možná.
Kniha začíná kapitolou o postpravdách, kde si otevřeně přiznáme, že pravda už pro lidi není až tak důležitá. Objevují se atraktivní termíny, jako „alternativní fakta“, svou roli hrají také online názorové bubliny, masivně přiživované a spravované sociálními sítěmi, konfirmační zkreslení a fake news. Nově do tohoto posfaktického věku promlouvá i umělá inteligence. Začala nová studená válka, založená na cílených dezinformacích, které mají za cíl ztěžovat demokratickou spolupráci.
Pak se ale již dostáváme k zajímavým příběhům a technikám, z nichž první jsou odborníci na tzv. hloubkovou agitaci, kteří si kladou za cíl změnit v diskuzích o kontroverzních otázkách názor protistrany a to již během 20 minut. Navážete zkoumáním neurovědců na téma vnímání reality, zkoumáním, v jakých vzorcích se tvoří názory, a najdete zde i to, jak vznikají neshody či jak se rozhodujeme, co je pravda a co ne.
Když nové důkazy zpochybní naše dosavadní očekávání a závěry, zdá se, že náš aktuální model není schopný adresovat narůstající množství nesrovnalostí, musí něco povolit. To je ten okamžik pochybností, ten niterný pocit „Co když se mýlím?“, který psychologové označují jako kognitivní disonanci.
V dalších zajímavých pasážích si ale připomeneme, že to není tak jednoduché. Nepřemýšlíme totiž jen sami za sebe. Názorové vzorce drží dohromady celá společenství a pro člověka skoro není horší představy než „společenská smrt“. Často tedy změně názoru brání i pudový strach z opuštění. Pravda je tedy do velké míry sociální.
Následně pronikneme k jádru – ke konfliktům, hádkám a přesvědčování. K jejich hlubším vrstvám, mechanismům a také k tomu, jak vzít vše, co jsme se až doteď dozvěděli a skutečně to dokázali v konverzacích využívat. Odměna je získání nové superschopnosti: měnit názory lidí bez nátlaku pouze tím, že jim položíte ty správné otázky v tom správném pořadí.
Každá éra, každá kultura věřila, že zná pravdu, dokud si neuvědomila, že ji nezná. A když se pak pravda změnila, kultura se změnila spolu s ní.

Foto: Ludmila Bakonyi Selingerová
Anotace:
Tahle kniha zkoumá, proč je tak těžké změnit názor a jaké transformační účinky to má, když se o změnu pokusíte a podaří se vám. Ne v průběhu staletí, ale během necelé jedné generace, necelé dekády, a někdy i během jediné konverzace. Dozvíme se, co děláme špatně, když nedokážeme změnit něčí názor; setkáme se s experty, kteří téma studují, a strávíme čas s lidmi, kteří své názory změnili. Podle vědecké definice „přesvědčovat“ znamená měnit něčí názor bez použití nátlaku. Připravte se na nový pohled na často tabuizované téma!
Název knihy: Proměna myšlení
Autor: David McRaney
Překladatel: Marek Čtrnáct
Nakladatel: Mimochodem
Počet stran: 376
Rok vydání: 2026
Hodnocení: 90 %
Recenzentka Ludmila Bakonyi Selingerová alias Pohádková Lída je autorka mnoha knih, maminka a pedagožka.
| Další > |
|---|





Uznávaný herec Igor Bareš se věnuje čtení rozhlasových pořadů a audioknih už dlouhá léta. S nakladatelstvím OneHotBook spolupracoval na příbězích Žena v kleci, Chatrč, Poslední Laponec a dalších titulech. O tom, co práce na audioknihách obnáší a co h...


Na míru jedinečnému architektonickému prostoru (A)void Gallery, tedy kobky č. 10 Pražské náplavky, vznikla světelná instalace Coral Moon výtvarníka Jana Lamra. K vidění bude až do 29. srpna.
Měsíc po premiéře nové inscenace Švandova divadla Scény z manželského života, jsem i já vyrazila na představení. Inscenace vychází ze slavného stejnojmenného filmu Ingmara Bergmana, který napsal pro svou bývalou lásku Liv Ullmann a vycházel ve scénáři ...
Kino je od nepaměti jedním z nejčastějších míst setkání prvního rande nebo oslavení výročí. Napadlo vás ale někdy, že se v kině můžete i s někým seznámit? Poslední dva roky, díky světové pandemii, randit v kině moc nešlo, ale ani to neodrad...